Encyklopedie dějin města Brna

Encyklopedie dějin města Brna - Kukátko

Rudolf Pleskač - jeden z nejtajemnějších a nejrozporuplnějších mužů v dějinách novodobého Brna 


  • 10. 4. 2017


  • Před 46 lety, dne 10. dubna 1971, zemřel v domě v levé části fotografie na adrese Mlýnská 12 jeden z nejtajemnějších a nejrozporuplnějších mužů v dějinách novodobého Brna – poslední brněnský mistr popravčí Rudolf Pleskač.
    Rudolf Pleskač se narodil 13. dubna 1901 v Senticích u Tišnova v rodině domkáře Antona Pleskače a Aloisie, rozené Jandové. Po absolvování povinné školní docházky se vyučil tesařem a řezníkem, v roce 1921 nastoupil prezenční vojenskou službu u leteckého pluku č. 3 v Piešťanech, po propuštění do zálohy v roce 1924 se odstěhoval do Brna, kde pracoval jako kočí, tesař a řeznický pomocník. Dne 25. srpna 1930 se v Rajhradě oženil s Aurelií Opletalovou, z manželství vzešli synové Břetislav, Vratislav a dcera Jitka.

    Po vyhlášení Protektorátu odešel Rudolf Pleskač v roce 1940 na práci do Říše, po návratu do Brna byl v roce 1943 nasazen v nacistickém zbrojním podniku „Ostmarka“ u Líšně, kde prodělal v srpnu 1944 americký nálet a jako příslušník organizace Luftschutz se musel podílet na likvidaci škod, což prý u něj mělo kromě zdravotních problémů za následek také úplné zešedivění vlasů. Dle svého vlastního vyjádření se zapojil do odbojové činnosti, sabotoval a úmyslně zpomaloval výrobu leteckých součástí. Po válce se stal členem KSČ, Svazu národní revoluce, získal pamětní odznak potvrzující jeho členství v odbojové skupině „Viktoria“. V roce 1956 však zpochybnila jeho odbojovou činnost StB a protože se inkriminovaný svazek nedochoval, nejsou bližší okolnosti známy.

    Po ukončení války začaly na území tehdejšího Československa působit mimořádné lidové soudy, zřízené na základě tzv. velkého retribučního dekretu o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů. To si vyžádalo okamžitou nutnost vyškolení spolehlivých popravčích mistrů, kteří neselžou ani při veřejných popravách, s nimiž se již od začátku počítalo – rozsudek musel být vykonán nejpozději do 24 hodin po jeho vyhlášení v případě veřejné popravy, a dokonce už do 2 hodin u popravy neveřejné. Jak Rudolf Pleskač místo kata získal, není doloženo.
    Přesto bude znít možná překvapivě, že zájem o tuto práci byl poměrně značný a některé indicie naznačují, že „popravčí kurz“ zřejmě skutečně proběhl v létě roku 1945 v areálu pražské věznice Pankrác a že jím prošlo celkem 8 účastníků. Frekventanti se museli naučit dokonale zacházet s tzv. „popravčím prknem“, které obsluhoval mistr popravčí a jeho 2 pomocníci. Jako první zahájil svoji činnost mimořádný lidový soud v Brně už 23. května 1945, celkem bylo v Československu odsouzeno zhruba 33 tisíc osob, z toho 714 k trestu smrti
    Rovněž stojí za zmínku, že judikatura mimořádných lidových soudů nejprve pracovala s pojmem „kat z ochoty“, který byl ukotven v 19. hlavě tehdejšího trestního řádu, týkající se vyhlášení stanného práva a kde nebylo původně pro mistra popravčího vůbec počítáno se mzdou. Protože popravčí projevili s tímto stavem nespokojenost, byl na základě výnosu Ministerstva vnitra ze 13. srpna 1945 stanoven paušál ve výši 2 000,-Kčs za jednu exekuci pro kata a 700,-Kčs pro každého pomocníka. Odměny vyplácel Pleskačovi tehdejší Národní výbor zemského hlavního města Brna.

    Po ukončení retribučního soudnictví (platnost velkého retribučního dekretu byla 2x prodloužena) si komunistický režim v roce 1949 vyškolil pro potřeby právě začínajících politických procesů své vlastní, nyní již jen 2 popravčí pro celou republiku a o Pleskačovy služby už neměl zájem. Rudolf Pleskač proto začal zkraje 50. let pracovat v restauraci v obci Jívoví u Velkého Meziříčí. Protože podnik neprosperoval, vrátil se do Brna a nastoupil na Veterinární a farmaceutickou univerzitu jako zdravotní pracovník. Od roku 1958 působil jako kuchař v různých brněnských závodech a letních táborech.

    Dle dochovaných protokolů vykonal Rudolf Pleskač za dobu své krátké popravčí kariéry přinejmenším 100 exekucí na konfidentech, kolaborantech a bývalých příslušnících gestapa (doloženo 83 poprav v Brně, 11 v Uherském Hradišti a 6 ve Znojmě) a na rozdíl od nechvalně proslulého pražského kata Františka Nenáhla, který se postupně propadal do těžké závislosti na alkoholu, byl Pleskač naopak úřady považován za svědomitého a spolehlivého. Rovněž provedl první, veřejnou (8. června 1945 na nádvoří bývalé Jahnovy tělocvičny na Údolní ulici č. 3 v Brně) a poslední, neveřejnou (11. února 1949 na nádvoří věznice krajského soudu trestního v Brně na Cejlu č. 71) popravu v rámci činnosti všech mimořádných lidových soudů. A Rudolfu Pleskačovi, jehož životopis i fotografie jsou na tomto místě zveřejněny vůbec poprvé, pravděpodobně náleží také smutné prvenství nejvýkonnějšího popravčího v dějinách Československa.


  • autor

    Jis


  • další články (duben 2017)

    FACEBOOK: před 20 lety - zahájen provoz v trolejbusové vozovně v Brně-Komíně (29.4.1997)
    29. 4. 2017 - Jis


  • archív článků

    duben 2017 (2), leden 2017 (1), květen 2015 (1), duben 2014 (1), únor 2014 (1), prosinec 2013 (1), listopad 2013 (1), říjen 2013 (1), září 2013 (1), srpen 2013 (1), červenec 2013 (1), červen 2013 (2), duben 2013 (1), únor 2013 (1), prosinec 2012 (1), listopad 2012 (1), říjen 2012 (1), srpen 2012 (1), červen 2012 (1), duben 2012 (1), únor 2012 (1), prosinec 2011 (1), srpen 2011 (1), červen 2011 (1), březen 2011 (1), září 2010 (1), leden 2010 (1), říjen 2009 (1), září 2009 (1), červenec 2009 (1), červen 2009 (1), květen 2009 (2), duben 2009 (1), březen 2009 (1), únor 2009 (1), leden 2009 (1), prosinec 2008 (2), listopad 2008 (3), říjen 2008 (1), září 2008 (1), srpen 2008 (2), červenec 2008 (1), červen 2008 (1), duben 2008 (3), březen 2008 (2), únor 2008 (3), leden 2008 (1), prosinec 2007 (3),