Palác Alfa


    historický název

    Bio Alfa, Praha



    č. orientační/popisné

    8/10 (čp. 455)


    charakteristika

    Palác ALFA byl postaven v letech 1931–1937 stavitelem Františkem Hrdinou podle návrhu akad. arch. Bohuslava Fuchse z roku 1930 zpracovaného do projektu K. Bezroukem.
    Osmipatrový nárožní objekt má fasády ze světlých opaxitových ploten, patří mezi moderní dominanty Brna a je oblíbeným obchodním a kulturním centrem. Jeho pasáž propojuje náměstí Svobody s Jánskou a Poštovskou ulicí. Kromě řady menších obchodů má i kavárnu v mezipatře a v suterénu dříve kino Alfa a noční podnik Metro-Hall, poté sloužící jako divadelní sál Ha-Divadla.


    území

    Brno-město


    majitelé

    Soukromý majitel.

    Kino:
    – licence: žádost 6. 3. 1932 Zemský spolek pro péči o zmrzačelé v Králově Poli, udělena 22. 4. 1932
    – správce: ředitel kina Bohumil Skandera, člen společnosti, od 5. 9. 1939 ředitel kina František Šmíd, od 1. 3. 1944 Emil Čejka, jednatel společnosti
    – promítači: František Šmíd, člen společnosti, J. Klecker.


    provozovny

    Kino (28. 2. 1932 – 30. 4. 2001):
    - 1991–2001 Alfa
    - 1949–1990 Praha
    - 1945–1949 Alfa
    - 1932–1945 Bio Alfa (od 5. 3. 1938 do 26. 3. 1938 uváděno někdy jako Panorama Alfa Passage).


    zajímavosti

    Kino mělo potíže za 2. světové války pro svůj český charakter (6. 10. 1944 došlo dokonce i k malému incidentu).


    poznámka

    Jedenáctipodlažní budova přinesla do centra města zcela nový typ městského bydlení: dvorana s obchody po obvodu, v patře s ochozem, prosvětlená stropem s luxfery v železobetonovém rastru. Ve vyšších patrech jsou byty, v posledních třech s terasami do ulice. Konstrukci tvoří železobetonový skelet, fasáda je obložena deskami z bílého opaxitu.
    Projekt komplexu budov, podle studie Bohuslava Fuchse, byl od roku 1930 stavebně řešen v technické kanceláři stavebníka Františka Hrdiny architektem Karlem Bezroukem a realizován po jednotlivých domech v průběhu šesti let. Návrh kavárny, přístupné z galerie a kina v suterénu, je přisuzován Norbertu Trollerovi.
    Otevření kina: 28. 2. 1932 (provizorní provoz), od 21. 5. 1932 definitivní provoz, film Bílé opojení.

    Přechodné uzavření kina:
    - 20. 11. 1944 (po poškození při náletu) – 19. 1. 1945
    - 15. 4. 1945 – 6. 5. 1945 (otevřeno promítáním ruských reportážních filmů)
    - 2. 6. 1945 obnoven provoz pro veřejnost (film Děvucha z hor)
    - 5. 11. 1965 – 25. 12. 1966.

    Provoz kina v paláci Alfa skončil 30. 4. 2001 přehlídkou úspěšných filmů posledních let od 29. 3. - 25. 4. 2001 (viz Rovnost 22. 3. 2001).


    vznik

    1930–1937


    stavební vývoj

    Kino
    - 1932: otevření kina - 792 míst: přízemí 572, balkon 220, lóže 10
    - 1937: snížen na balkoně počet míst na 210
    - 1948: změna uspořádání sedadel a úprava na 780 míst (přízemí 592, balkon 196)
    - 1965–19?5: adaptace, snížení počtu míst (přízemí 294, balkon 106)
    - 2003: kino upraveno podle projektu Atelieru RAW (Tomáš Rusín a Ivan Wahla) pro divadelní provoz HaDivadla, jež se sem přestěhovalo ze Sukovy 4/6.



    městská část

    významné osoby

    Bohuslav Fuchs
    autor původního konceptu budov František Hrdina
    stavitel Josef Robotka
    obyvatel Norbert Troller
    údajný autor návrhu interiéru kavárny


    objekty

    J. Robotka
    pamětní deska: Poštovská 6/01
    zde pamětní deska umístěna


    události

    4. 4. 2019
    Slavnost odhalení pamětní desky J. Robotky 9. 6. 2017
    Výstava Plný dům/Full house 25. 5. 2017
    Pasáž Alfa oslavila 80 let 15. 11. 2003
    Otevření HaDivadla v novém působišti
    nové sídlo HaDivadla
    30. 4. 2001
    Ukončení provozu kina Alfa na Jánské/ Poštovské ulici
    další události (1)...


    související odkazy

    Fl, BL


Aktualizováno: 02. 05. 2019