Komprdova 18/4334, Smuteční obřadní síň

Smuteční obřadní síň

historický název

smuteční obřadní síň

ulice

charakteristika

Jediná smuteční síň mimo areál Ústředního hřbitova. Budova je umístěna v severozápadním cípu rozsáhlého prostoru židenického hřbitova.

území

Brno-Židenice

poznámka

Během každého roku se v ní uskutečnilo více než 130 smutečních obřadů, ale od 1. ledna 2007 musela být uzavřena pro svůj havarijní stav. Došlo k jejímu postupnému poškozování a ničení a teprve v roce 2015 se objevily pokusy o její záchranu, rekonstrukci a znovu uvedení do provozu. Stavba patří mezi brněnské památky s výraznými prvky funkcionalistického stylu.

vznik

1977–1985

stavební vývoj

Výstavba nové obřadní síně na židenickém hřbitově byla další z brněnských akcí Z.
Areál hřbitova se síní je uzavřen výtvarně hodnotným kovovým oplocením. Obřadní síň uzavírá rozsáhlý předprostor, na nějž se směrem západním napojuje urnový háj. Zde bylo předpokládáno kultivované architektonické, výtvarné a zahradnické řešení, k němuž bohužel nedošlo, stejně jako k realizaci zvonice a řeckého ohně. Při přípravě projektu (Brnoprojekt), byla věnována velká pozornost hmotovému řešení budovy a architekt Ivan Ruller kladl důraz na přímou souvislost mezi jejím výjimečným posláním a architektonickým a výtvarným vyjádřením.
Na realizaci se kromě projektanta Ivana Rullera podílelo mnoho výtvarníků: Jindřich Kumpošt (polychromované dveře), František Navrátil (madla), Valér Kováč (vitráže v interiéru), Miroslav Netík (vitráž na čelní stěně, obrazy), Tomáš Ruller (sádrové reliéfy), Olbram Zoubek (plastika před vchodem) a další.

Výsledné řešení stavby koncipované na půdorysu H vychází z myšlenky setkání dvou světů–světa živých a světa mrtvých. Vstupní jednopodlažní jižní část zvýrazněná řadou sloupů je věnována hlavnímu vchodu s přiměřeně dimenzovanou halou a čekárnou i krytým vnějším předprostorem, na nějž navazuje samostatný objekt hygienického vybavení sloužící návštěvníkům síně i urnového háje. Tato část je tedy určena pro návštěvníky obřadu, pozůstalým, přátelům a smutečním hostům–světu živých. Zadní, severní část slouží veškerému provozu a manipulaci s rakvemi v prostoru katafalku, technickému vybavení s chladírnami i dvěma kancelářemi pro správce síně a obřadníka a schodištěm na galerii pro hudebníky–tedy světu mrtvých. Střední, dominantní prostor vlastní obřadní síně slouží k poslednímu rozloučení, tedy chvíli, kdy se svět živých a mrtvých naposledy a s konečnou platností setkává.

Po protestech obyvatel i vedení židenické městské části se radní v roce 2017 rozhodli pro opravu. Projekt rekonstrukce vypracoval architekt Marek Štěpán, stála 54 milionů korun, přičemž městská část dostala 28,5 milionu korun od města Brna. Po dokončení oprav se do síně vrátí smuteční obřady, v dubnu 2026 radnice začala vybírat provozovatele.