Encyklopedie dějin města Brna

Kapucínské náměstí, Kostel Nalezení svatého Kříže a klášter kapucínů - Encyklopedie dějin města Brna - Profil stavby, areálu

Kostel Nalezení svatého Kříže a klášter kapucínů


  • historický název

    Kostel Nalezení svatého Kříže

  • ulice

    Kapucínské náměstí

  • charakteristika

    Původní kostel Nalezení sv. Kříže byl zbudován řádem kapucínů po jejich příchodu do Brna v roce 1604 během dvou let před brněnskými hradbami poblíž dnešní Měnínské brány.
    V roce 1645 byl však na příkaz vojenského velitele Raduita de Souches spolu s dalšími objekty zbořen, aby neposkytl opěrný bod obléhatelům města Brna. Kapucíni se uchýlili do města do měšťanského domu na dnešním nám. Svobody a bohoslužby konali v kostele sv. Mikuláše.
    Od roku 1648, kdy jim František hrabě Magnis věnoval tři domy v místech dnešního klášterního areálu začali s budováním kostela, jehož jednoduchá podoba je pro řád typická, a to podle vytvořeného italského vzoru řádového bratra z benátské provincie P. Antonia z Pordenone. Klášterní budovy přiléhající ke kostelu byly postaveny podle projektu brněnského stavitele Ondřeje Erny v letech 1648–1651. Celý areál tak uzavřel jižní stranu bývalého Uhelného trhu, dnes Kapucínského náměstí.

    Na průčelí kostela je mezi okny nad vchodem mozaikový obraz V. Vokolka, provedený J. Šindlerem s námětem Kázání sv. Františka z Assisi, který nahradil původní (povětrnostními vlivy zničený) obraz Josefa Tadeáše Rottera z 1. poloviny 18. století Nalezení sv. Kříže.
    Na terase před vchodem do kostela stojí sochy řádových světců (sv. Josef, sv. Fidelius, František z Assisi, sv. Antonín Paduánský, sv. Felix z Cantalicia) jež vytvořil Jan Adam Nessmann v roce 1765, sochu sv. Vavřince pak Čeněk Vosmík v roce 1927 na místě zničené sochy Nejsvětější Trojice.
    V té době vzniklo z nadace Františka barona Trencka i nové křídlo klášterní budovy s nástropní freskou Josefa Sterna. Vnitřek areálu vyplňují terasovité zahrady, jež sloužily k meditacím mnichů a dnes tvoří zajímavou oázu klidu uprostřed města.
    Oltářní obraz Nalezení sv. Kříže vytvořil nizozemský malíř a rytec Joachim Sandrart v roce 1655, obrazy na bočních oltářích jsou většinou dílem Josefa Rottra. Kazatelna je prostá a je umístěna na pravé, nikoliv (jak bývá zvykem) na levé straně kostelní lodi.
    Kapucínská hrobka patří k brněnským zajímavostem, protože v podzemí areálu kláštera uchovávala - díky svému důmyslnému sytému větracích šachet - na 150 mumifikovaných ostatků nejen mnichů, ale i řady příslušníků šlechtických a měšťanských rodin, mezi nimiž má dodnes své významné místo i František baron Trenck, který zemřel ve vězení na Špilberku v roce 1749. Z tohoto velkého počtu však zůstalo už jen 24 mumií mnichů a 50 příznivců kláštera.


  • území

    Brno-město


  • prameny, literatura

    zobrazit "Brněnské kostely"


  • městská část

    Brno-střed


  • významné osoby

    František Antonín Grimm
    uložen v kapucínské kryptě Mořic (Mauric) Grimm
    pohřben v kapucínské hrobce Jean Louis Raduit de Souches
    vojenský velitel Franz von Trenck
    jeho tělo je v kapucínské kryptě umístěno


  • události

    8. 3. 2017
    Uložení palce barona Trencka do kapucínské hrobky 27. 5. 2004
    Oslavy 400. výročí příchodu Řádu menších bratří kapucínů do Brna 6. 10. 1872
    Slavnostní uložení ostatků barona Trencka do rakve 7. 5. 1656
    Posvěcení kostela Nalezení sv. Kříže


  • autor

    Fl


Aktualizováno: 5. 3. 2015