Čestné pohřebiště Sovětské armády v Brně


Vídeňská 96, skupina 56c/01

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


katastr

Štýřice



umístění

1946


úprava

1980, 1990


popis

dominantou pohřebiště je socha rudoarmějce na vysokém sloupovém podstavci; další část pohřebiště tvoří kolumbárium; nad společnými hroby jsou umístěny dva protilehlé plastické monumenty s reliéfy v pohledovém betonu; na bočních stranách kolumbária jsou umístěny pamětní desky (jedna v ruském a jedna v českém jazyce)


poznámka

Pohřebiště bylo vybudováno v roce 1946 po soustředění exhumovaných hrobů padlých příslušníků Sovětské armády v ulicích města Brna. Je v něm pohřbeno 3 364 padlých vojáků, mezi nimi i několik žen, nejen z Brna, ale i dalších míst Jižní Moravy. Jsou pohřbeni ve společných hrobech.
V čelní stěně kolumbária je popel 283 důstojníků, jejichž tělesné pozůstatky byly zpopelněny v brněnském krematoriu. Před kolumbáriem je pochováno v jednotlivých hrobech dvanáct vyšších důstojníků.
Socha rudoarmějce, samopalníka, je dílem akademického sochaře Františka Vladimíra Foita (1900–1971), vytvořil ji v letech 1945–1946.
V letech 1979–1980 byla provedena rekonstrukce celého pohřebiště. Původní jádro s ústředním motivem rudoarmějce zůstalo zachováno (ale ztratilo své původní dominantní postavení), nově bylo postaveno kolumbárium a nad společnými hroby byly vybudovány dva protilehlé plastické monumenty s reliéfy v pohledovém betonu. Autorem reliéfních stěn byl Miloš Axman.
Do areálu pohřebiště bylo nově zabudováno osvětlení, doplněny sadové úpravy a dlažba. V přední části pohřebiště byl vybudován 39 metrů vysoký ostře zkosený betonový pylon založený na pilotech zapuštěných do hloubky 12 metrů. Pohřebiště pak bylo doplněno těžkou vojenskou technikou a tanky, které nesly čísla údajně prvních tanků, dosáhnuvších jižního okraje Ústředního hřbitova již ve dnech 16. a 17. dubna 1945. Toto nově zrekonstruované pohřebiště bylo slavnostně otevřeno dne 26. dubna 1980.
Tanky a veškerou další těžkou vojenskou techniku, která pohřebiště uzavírala proti Vídeňské ulici, odstranila skupina odborníků z ženijní a tankové katedry Vojenské akademie v Brně v polovině prosince roku 1991.
Dne 2. 10. 2000 byl na tomto pohřebišti pochován zatím poslední sovětský vojín nalezený 7. 3. 2000 v Pisárecké ulici při hloubení stavební rýhy.


text

Text na informativní desce:
Urny s popelem důstojníků Rudé armády padlých v bojích s německým fašismem při osvobození města Brna a okolí v roce 1945.
(psáno rusky i česky)

Text na pamětních deskách umístěných z bočních stran kolumbária:
Na věčné časy slavně připomene  //
Otčina rodná, volných zemí štít  //
Památku těch, s fašismem kdož v boji  //
Šli pro vlast svou životy položit  //
(jedna psána v ruském, druhá v českém jazyce)


obrazy

ulice

městská část

významné osoby

Miloš Axman
autor reliéfních stěn při úpravě pohřebiště v roce 1980 Nikolaj Michajlovič Balotov
čestný hrob Petr Jivlevič Filimonov
místo posledního odpočinku Ivan Alexejevič Trifačev
místo posledního odpočinku Dimitrij Michajlovič Zakalin (Zakolin)
místo posledního odpočinku


události

14. 4. 1946
Slavnostní odhalení památníku padlým vojákům Rudé armády 26. 4. 1945
Osvobození Brna Rudou armádou


stavby

související odkazy


prameny, literatura

Jis



Aktualizováno: 13. 04. 2020