Encyklopedie dějin města Brna

František Kikerle (Kikrle) - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    František Kikerle (Kikrle)

    • * 29.1.1893 Brno-Slatina – † 10.5.1944 Drážďany

    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé a zaměstnanci škol Země moravskoslezské

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR

    • příčina úmrtí

      popraven

    • bydliště

      Brno-Slatina, Budínská 27

    • vzdělání

      obecná škola, vyučen textilákem

    • jiné pocty

      ustaven in memoriam definitivním úředníkem města Brna

    • zaměstnání

      textilní dělník,
      školník ve Slatině,
      pomocný zřízenec školy, státní reálné gymnázium v Brně, Křenová 36,
      školník na Plotní č. 27 (doloženo v roce 1942)

    • politická orientace

      národně-socialistická strana

    • odborné a zájmové organizace

      Společnost přátel sovětského Ruska

    • poznámky

      Domovská obec: Slatina, okr. Brno.
      Odvod 21. 5. 1914, mobilizován v září 1914. V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat 16. 5. 1915 v Klementově. Prošel různými zajateckými tábory, např. Bachmut, naposled Jenakijevo v Jekatěrinoslavské gubernii. Odtud 22. 6. 1917 přišel jako dobrovolec do sborné stanice čs. legií v Borispolu.
      Do čs. legie v Rusku zařazen 22. 6. 1917, 6. střelecký pluk (6. rota), vojín. V roce 1918 zběhl z bojů u Marinovky, 3 týdny vězněn. Na začátku roku 1919 prožil několik týdnů v nemocnici. Dne 28. 7. 1919 vystoupil z římsko-katolické církve a zůstal bez vyznání.
      Konec v legiích 20. 8. 1920; poslední útvar: štáb 2. střelecké divize; poslední hodnost: svobodník. Demobilizován 20. 8. 1920 v Brně. Jako člen Společnosti přátel sovětského Ruska zemi navštívil a po návratu referoval o poznatcích.
      Po přístavbě místní školy a zřízení měšťanské školy ve Slatině zde v letech 1939 až 1941 působil jako školník. Jako legionář musel zaměstnání opustit. Krátce pracoval jako výpomocná školnická síla na reálném gymnáziu v Brně, Křenová 36. Tehdy organizoval peněžní sbírky pro rodiny zatčených. Po prozrazení byl zatčen, vězněn v Brně a potom v Německu, kde byl popraven.
      Zřídkaveselý a kol. uvádějí, že byl zapojen snad v odboji KSČ. Podoba psaní příjmení (Kikrle x Kikerle) kolísá v literatuře a na pamětních deskách, kolísá i rok narození (1892 x 1893).
      Na rodinném hrobě na hřbitově ve Slatině měl pamětní desku, která koncem 20. století zmizela.

      (Dne 29. 1. 2010 upřesnila paní Milada Děcičová, že deska se na hrob nevrátila po opravě hrobu, snad by se mohla nacházet u rodiny paní Libuše Keberlové. Za informaci děkujeme.)

    • pojmenované ulice

      Kikerleho (Slatina)

    • prameny, literatura

      zobrazit "Detail legionáře"
      "Album bývalých příslušníků a zakladatelů 6. střeleckého Hanáckého pluku"
      "Slatinští legionáři (13). František Kikerle (1893–1944)"
      "Druhá knížka o Slatině"
      "Zápisy o schůzích Ústředního národního výboru od 27.4.1945 do 23.3.1946, zápis o 5. řádné schůzi výboru 20.11.1945"
      "Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"

    • partneři

      Marie Kikerlová (rozená Vajmutinová, rozloučená Kučerová)
      sňatek: 20.3.1937

    • rodiče

      Václav Kikerle
      Kateřina Kikerlová (Brzobohatá)

    • sourozenci

      Apolonie Keberlová (Kikerlová)

    • ulice

      Budínská
      bydliště (tehdy Slatina, čp. 52)

    • osoba na objektech

      oběti 2. světové války
      pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 oběti okupace
      pamětní deska: Křenová 36/02 učitelé Země moravskoslezské
      pamětní deska: Moravské náměstí 6/01 F. Kikerle
      pamětní deska: Přemyslovo náměstí 1/02
      (původní umístění)       oběti první a druhé světové války
      pomník: Šlapanická 0/01
      oběti 2. světové války

    • autor

      Menš

    Máte více informací?

Aktualizováno: 12. 5. 2013