Encyklopedie dějin města Brna

Rudolf Hurt - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    PhDr. Rudolf Hurt


    • * 26.11.1902 Šardice (okr. Hodonín) – † 11.8.1978 Brno


    • historik a archivář, středoškolský pedagog


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • zajímavé okolnosti

      Jeden z prvních žáků a absolventů pražské archivní školy. Věnoval se intenzivně zpřístupňování archiválií. Podle něj „hlavní úkol archivářů je katalogizace, resp. inventarizace archivních fondů, jelikož ta je předpokladem nejen zdárné úřední činnosti, nýbrž i bádání historických pracovníků“.
      Stal se odborníkem v řadě odvětví hospodářských dějin, jmenovitě rybnikářství a vinařství.


    • vzdělání

      gymnázium v Kyjově (1921 maturita),
      1921–1926 FF KU - historie a zeměpis,
      1922–1925 Státní archivní škola v Praze,
      1926 státní zkouška pro učitelství na středních školách, 1934 PhDr. (historie) na brněnské filozofické fakultě


    • dílo

      zobrazit - Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě. Díl 1 (1205–1650), Olomouc 1934. Díl 2 (1650–1784), Olomouc 1938.

      - Hrad Cimburk u Koryčan, jeho dějiny a stavební vývoj. Přerov 1940.

      - Rybnikářství na Vyškovsku. Vyškov 1957.

      - Dějiny rybnikářství na Moravě a ve Slezsku. Díl 1, Ostrava 1960, Díl 2, Praha 1960.

      - Příspěvek k dějinám staré Moravy. Brno 1963.

      - Nově zjištěné velkomoravské patrocinium. Brno 1966 (zvl. otisk z Časopisu Moravského muzea. Vědy společenské, r. 51, 1966).

      - Počátky velehradského kláštera. Brno 1967 (zvl. otisk z Časopisu Moravského muzea. Vědy společenské, r. 52, 1967).

      - Lomnicko za feudalismu. Lomnice u Tišnova 1967.

      - Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Brno 1969.

      - Sady u Uherského Hradiště. Brno 1969 (zvl. otisk z Časopisu Moravského muzea. Vědy společenské, r. 53/54, 1968/1969).

      - Dějiny města Vracova. Brno 1969 (spolu s Jaroslavem Orlem).

      - Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově. Uherské Hradiště 1970 (spolu s Antonínem Verbíkem).

      - Kyjovsko. Brno 1970.

      - Die Funktion des Augustinerklosters unter den Abten Napp und Mendel. Brno 1971.

      - O poloze starého kostela Panny Marie na Starém Brně. Brno 1972.

      - Svobodné dvory na Kyjovsku. Mikulov 1972 (zvl. otisk z časopisu Jižní Morava, r. 1972).

      - Popis hranic veselského panství z roku 1677. Mikulov 1973.

      - Dějiny obce Kašavy. Kašava 1973.

      - Veselí nad Moravou. Brno 1973.

      - Vlčková. Z minulosti valašské dědiny. Památeční publikace vydaná k 600. výročí založení obce. Vlčková 1973 (spolu s Rudolfem Matoušem).

      - Šardice. 700 let obce. Brno 1986 (R. Hurt spoluautorem Otakara Miky, vyšlo po Hurtově smrti).

      - Dějiny policejního ředitelství v Brně (Organizační vývoj). Nepublikovaný strojopis.


    • zaměstnání

      1926–1929 výuka na gymnáziích v Brně, Bučovicích (a v letech 1956–1962 v Mikulově)

      na jaře (1. března) roku 1929 nastoupil do Moravského zemského archivu v Brně jako odborný archivář,
      od 1. 10. 1937 byl ustanoven vrchním archivním komisařem (fakticky ústav řídil, aniž by byl jmenován jeho ředitelem nebo správcem),
      po mnichovských událostech (1938) byl z funkce sesazen, ale od roku 1941 opětovně nahradil ve vedení archivu Leopolda Peřichu a roku 1943 byl jmenován zemským radou archivní služby,
      po osvobození byl Rudolf Hurt nařčen bývalými zaměstnanci ze spolupráce s nacisty, a přestože byl uznán nevinným, pracoval již jen ve spisovně a k 31. 8. 1948 byl propuštěn; bylo mu znemožněno zaměstnání v příbuzném oboru


    • poznámky

      Jako pracovník archivu zpracovával archivní listinné sbírky, akta šlechtická, Novou a Bočkovu sbírku, listiny vrchního a zemského soudu, gruntovní knihy, akta různých klášterů, archiválie soudní i politické správy, literární pozůstalosti významných českých osobností atd.
      Podnikl výzkumné cesty do rakouských (1930 Heilegenkreuz, 1931 Zwettel, Wien) i našich archivů (1931 Osek a Duchcov, 1934 Roudnice).

      V badatelské činnosti se věnoval několika okruhům: hospodářský život moravské krajiny a společnosti, historii jednotlivých míst a oblastí Moravy, kulturně-historické problematice. Jeho práce vynikají vyčerpávající excerpcí pramenů a jejich přesnou interpretací. V paměti badatelů tehdy SOAB utkvěl i svou schopností diskutovat o vědeckém problému s odborníky, ale i ochotou obětavě pomoci mladým badatelům či studentům.

      Autorka tohoto medailonku nezapomene, jak jí „pan doktor Hurt“ pomáhal řešit problém překladu označení „Kopftour“ (paruka pro jednoho z uvězněných italských karbonářů), aby vzápětí dodal: „A nezapomeňte se, paní kolegyně (!!! - Menš), podívat ještě do fondu ...“.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Zemský archiv v Brně za okupace"
      "Zamlčená historie. O postižených archivářích Moravského zemského archivu"
      "Sto let od narození PhDr. Rudolfa Hurta (1902-2002)"
      "Prof. dr. Rudolfu Hurtovi k sedmdesátce"
      "Rudolf Hurt sedmdesátníkem"
      "Biografický slovník archivářů českých zemí"
      "Průvodce po Státním archivu v Brně"


    • autor

      Menš, Jord


Aktualizováno: 7. 8. 2016