Encyklopedie dějin města Brna

František Alois Krejčí - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Ing. arch. František Alois Krejčí


    • * 14.5.1908 Brno – † 12.12.1981 Praha


    • architekt


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      ČSR, ČSSR


    • zajímavé okolnosti

      Patřil mezi brněnskou meziválečnou architektonickou avantgardu, ovlivněnou funkcionalismem a dalšími moderními uměleckými směry.
      Architekturou a urbanismem se vždy zabýval v širších souvislostech výtvarného umění, životního stylu a prostředí.
      Věnoval se také teorii architektury a estetice, výstavnictví, designu, malbě, scénografii.


    • bydliště

      Brno, Veveří 57 (v letech 1940–1972)

    • cena města Brna

      Cena osvobození města Brna (1950)


    • vzdělání

      1914–1919 obecná škola,
      1919–1923 První česká státní reálka v Brně (Antonínská ulice),
      1923–1927 Státní průmyslová škola - vyšší odborná škola stavitelská v Brně-Králově Poli,
      1927–1933 Česká vysoká škola technická - Odbor architektury a pozemního stavitelství

    • jiné pocty

      Cena Svazu architektů ČSSR za teoretickou práci Zůstane architektura uměním? (1980)


    • dílo

      zobrazit Realizace:
      - expozice velkomlékáren na Potravinářské výstavě na Výstavišti v Brně (1934)

      - úprava předmostí mostů přes Svitavu v Brně-Obřanech (1936)

      - rekreační chata v Brně-Jundrově (1936)

      - nájemní dům v Brně (Pellicova 25, 1937)

      - 5 nájemních řadových domů v Brně-Řečkovicích (Sibiřská ulice č. 49–53b, 1938)

      - 3 rekreační chaty pro kníničskou přehradu (1938)

      - rodinný dům v Brně-Pisárkách (1938)

      - rodinný dům a 2 nájemní domy v Brně-Žabovřeskách (Rostislavova ulice - dnes Vrázova 11–15, 1938)

      - rodinný dům dr. Jabůrka v Brně-Žabovřeskách (1939)

      - 4 nájemní řadové domy v Brně-Černých polích (Provazníkova ulice č. 37–43, 1939)

      - 3 nájemní domy s restaurací v Brně-Juliánově (Bělohorská ulice č. 63–67, 1940)

      - rekreační chata v Radňovicích (1941)

      - rodinný dům s květinářstvím v Hodoníně (1943)

      - vinné sklepy v Mutěnicích (1944)

      - směrné územní a regulační plány 78 měst a obcí (1937–1949, mj. Brtnice na Moravě, Mutěnice, Kroměříž, Frýdlant nad Ohří, Mohelno, Slavonice, Budišov, Rajnochovice, Postoupky, Střílky, Hradčany aj.)

      - Domov mladých v Brně (Havlenova ulice, 1946)

      - mikrobiologický ústav Masarykovy univerzity na Pekařské ulici, 1946

      - rodinný dům v Litomyšli (1946)

      - přestavba památkového domu na náměstí v Litomyšli (1946)

      - obytné nájemní domy plicní léčebny v Pasece (1947)

      - střední škola v Budišově u Třebíče (1947)

      - národní a mateřská škola v Bezměrově u Kroměříže (1947)

      - vila s lékařskou ordinací ve Žďáru nad Sázavou (1948)

      - internáty hornického dorostu ve Zbýšově (1949)

      - úprava Mariánského údolí v Brně-Líšni pro lidové slavnosti (1946–1950) a vládní pavilon tamtéž (1949)

      - radnice a kulturní dům v Břeclavi (1949)

      - dům služeb v Žermanicích

      - most přes Svratku v Brně-Pisárkách (1951)

      - turistický hotel v Ostrově v Moravském krasu (1952)

      - architektonicko-historický průzkum 7 zámků a kaštielů v nitranském kraji na Slovensku (1953–1955)

      - rekonstrukce a dostavba empírového zámku v Solčanech na Slovensku (1954)

      - rekonstrukce renesančního kaštielu v Horné Vsi na Slovensku (1955)

      - doktorská práce Základy estetiky architektury a urbanismu (1953–1958)

      - památník B. Šmerala v areálu Šmeralových závodů v Brně (1955)

      - úprava a zařízení interiérů hal a čekáren Hlavního nádraží v Brně (1955)

      - rekonstrukce historické budovy Moravského muzea v Brně (Kapucínský klášter a biskupský dvůr, 1958)

      - hotel Pozemstav se 760 lůžky v Brně (1963)

      - hlavní budova nádraží ve Žďáru nad Sázavou (1963–1964)

      - bytový dům v Praze 5 (ulice Na Hřebenkách, 1969)

      - rodinné domy v Praze 4 - Podolí (Vápencová ulice, 1973)

      - rodinné domy skupinové výstavby v Praze 4 - Kateřinkách (1977)

      - studie Příprava soustředěné přestavby v Praze 1976–1995 (1977)

      - teoretická studie Zůstane architektura uměním? (1979).




      Kromě uvedených realizací získal ocenění v řadě architektonických soutěží na veřejné stavby po celém Československu (pavilon SVU v Brně 1936, zemské výstaviště v Olomouci 1938, sokolovna se stadionem v Olomouci-Hodolanech 1938, zemská odborná škola pro ženská povolání v Boskovicích 1939, továrna Fatra ve Starém Městě 1946, budova ONV v Holešově 1948 aj.).
      Věnoval se také olejomalbě a kresbě, herectví (Akademická scéna 1927-1930), scénografii (Kabaret mladých autorů Typos 1933, Reduta 1934, Národní "Staré" divadlo 1935), designu (nábytek, lustry, obytný přívěs k osobnímu autu 1943, vlastní rodinná hrobka v Brně 1970). V roce 1937 navštívil Světovou výstavu v Paříži, která jeho tvorbu významně ovlivnila.
      Po osvobození v květnu 1945 působil v Národním výboru města Brna de facto jako "hlavní architekt", likvidoval válečné rány města a barákové kolonie, řešil sociální bydlení nejchudších vrstev. V oboru výstavnictví realizoval v Brně řadu svých návrhů slavnostních úprav sálů pro výstavy, konference a oslavy na Výstavišti, Stadionu, v Domě umění i otevřených prostranstvích města.
      Publikoval desítky článků (Svobodné noviny, Rovnost, Věda a život, Výtvarná práce, Svět v obrazech, Výstavba a architektura, Československý architekt), přednášel v tuzemsku i zahraničí (Polsko 1950, Irák 1964). Přátelil se s řadou brněnských výtvarníků, literátů, herců a hudebníků (J. Kroha, F. Foltýn, J. Král, F. Šenk, B. Matal, L. Kundera, Z. Kriebel, M. Nedbal, J. Kurandová, V. Fialová, H. Trýbová aj.). Postihly ho represe ve spojitosti se Šlingovým případem (1950).

      Doložen:
      - Muzeum města Brna
      - Tomanův slovník československých výtvarných umělců.


    • zaměstnání

      1932–1933 asistent prof. J. Krohy,
      1934–1935 Ústav architektury II a Ústav stavby měst I České vysoké školy technické v Brně (ateliér B. Babánka),
      1935–1942 samostatný úředně autorizovaný civilní inženýr-architekt,
      1945 člen prvního revolučního Národního výboru v Brně (referent pro stavebnictví a bydlení),
      1946–1948 Zemský národní výbor v Brně (oblastní plánovatel pro okresy Kroměříž a Holešov),
      1948–1952 Stavoprojekt Brno (vedoucí ateliéru),
      1953–1955 Slovenský pamiatkový ústav v Bratislavě,
      1955–1957 Český fond výtvarného umění Praha (konzultant),
      1958–1967 Pozemní stavby Brno (vedoucí projektant),
      1968–1980 Útvar hlavního architekta města Prahy (hlavní referent)

    • odborné a zájmové organizace

      Spolek posluchačů architektury,
      Levá fronta,
      Společnost pro pomoc demokratickému Španělsku,
      Inženýrská komora,
      Ústředí architektů na Moravě (spoluzakladatel a první jednatel 1935–1940),
      SVU Aleš,
      Svaz čs. výtvarných umělců,
      Svaz architektů ČSSR


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96


    • poznámky

      (Podklady k této osobnosti připravil RNDr. Aleš Krejčí, CSc., syn F. A. Krejčího. Děkujeme. Na jeho přání uvádíme i kontaktní údaje: wtrend@cebin.cz, tel: 271770148).


    • obrazy


    • partneři

      Věra Krejčová (Nováková)
      sňatek: 1955, Praha


    • děti

      Aleš Krejčí
      Tatjana Kopřivová (Krejčová)


    • ulice

      Veveří
      bydliště


    • objekty

      B. Šmeral
      pomník: Křenová 65c/02
      spoluautor pomníku


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Jis


Aktualizováno: 8. 12. 2017