Encyklopedie dějin města Brna

Karl Hans Strobl - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    JUDr. Karl Hans Strobl


    • * 18.1.1877 Jihlava – † 10.3.1946


    • rakouský právník, básník a spisovatel, spjatý svými životními osudy i literární tvorbou s Prahou, Brnem a českými zeměmi


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Německá, Rakousko-Uhersko, Rakousko, Německá říše


    • bydliště

      Brno:
      - Soudní 13
      - Vrchlického sad 5

      Perchtoldsdorf, okr. Mödling (Rakousko)


    • vzdělání

      základní škola a gymnázium v Jihlavě,
      1894–1900 Právnická fakulta Německé univerzity v Praze


    • dílo

      zobrazit Velmi zajímavou ukázku Stroblovy tvorby představuje povídka Zlá jeptiška (Die arge Nonn, 1911), odehrávající se roku 1905 v reálných historických kulisách probíhající demolice brněnských „Jezuitských kasáren“ – rozsáhlého areálu bývalé jezuitské studentské koleje, rozkládajícího se od dnešní Jezuitské ulice a kostela Nanebevzetí panny Marie až po Justiční palác na ulici Rooseveltově. Z celého komplexu se dodnes dochoval barokní portál, údajně vytvořený stavitelem Janem Křtitelem Ernou, umístěný původně mezi II. a III. nádvořím a uzavírající dnes prostor za kostelem jižně od presbytáře.
      Právě tento portál hraje v díle významnou roli; jeho stěhování na současné místo v příběhu zajišťuje hlavní stavební inženýr Hans Anders, řídící demoliční práce na objektu. V dutině jedné ze soch je nalezen plán tajné podzemní chodby, jejíž vchod je maskován starou skříní pod obrazem záhadné světice v severní sakristii jezuitského kostela. Stavitel společně s archivářem Dr. Holzbrechtem do chodby vstoupí a na jejím konci nalezne kryptu s tělesnými ostatky řádových sester Herburek, jejichž klášter se na místě kasáren skutečně dříve nacházel. Holzbrecht nato prozradí staviteli legendu o neposlušné sestře Agátě, „zlé jeptišce“. Tato žena v dobách středověku v klášteře přebývala, podzemní chodbu využívala k útěkům za svými četnými milostnými dobrodružstvími a svojí žádostivostí prý přivodila tělesnou i duševní zkázu mnoha mužům. Otevřením krypty při následných stavebních pracích se přízrak zvrhlé řeholnice probere k životu a zcela pohltí stavitelovu mysl; Anders umírá za záhadných okolností ve vězení poté, co zavraždí svoji vlastní ženu, která se v jeho očích démonu sestry Agáty stále více podobá.
      Při srovnání příběhu se skutečnými historickými reáliemi vyplynou na povrch mnohé zajímavé okolnosti, dokazující jak autorův hluboký zájem o věc, tak i pozorovací talent a kombinační schopnosti: list Südmährenblatt ze dne 17. 3. 1905 hovoří o zmizelém staviteli Eislerovi, který demolici objektu kasáren prováděl. Předobrazem pro postavu Dr. Holzbrechta byl pravděpodobně brněnský historik Bertold Bretholz.
      Při archeologickém průzkumu lokality v devadesátých letech minulého století byly před severní sakristií kostela odkryty středověké sklepní prostory a v této sakristii se dodnes nachází obraz Umučení sv. Voršily od malíře F. A. Schefflera, jenž snad mohl být autorovi inspirací. A konečně historik Vladimír Burian zmiňuje dopis biskupa Prusinovského, datovaný 30. 10. 1569, a upozorňující na nepočestné chování jedné z řádových sester herburského kláštera.
      Dílo bylo ve své době poměrně populární a dočkalo se dokonce i filmového zpracování pod vedením režiséra Arthura Holze; brněnská premiéra se konala dne 19. 3. 1920 v kině Zentral na náměstí Svobody.

      Roku 1927 vyšla povídka také v českém překladu a zůstává asi jediným ryze „brněnským“ mysteriozním příběhem z časů přelomu století, který poutavým propojením skutečných reálií s tajuplnou legendou představuje poměrně důstojnou paralelu ke světově proslulému fenoménu pražské německé literatury.


      Pražské studentské romány:
      - Die Vaclavbude, Leipzig 1902
      - Der Schipkapaß, Berlin 1908
      - Das Wirtshaus „Zum König Przemysl“, Leipzig 1913
      - Die Flamänder von Prag, Karlsbad 1932.


      Fantastické příběhy a jiné romány:
      - Eleagabal Kuperus, München 1910
      - Das Frauenhaus von Brescia, Leipzig 1911
      - Lemuria, München 1917
      - Gespenster im Sumpf, Leipzig 1920
      - Der Zauberkäfer, Wien 1923
      - Die Eier des Basilisken, Reichenberg 1926
      - Goya und das Löwengesicht, Leipzig 1932.


      Autobiografická díla:
      - Verlorene Heimat, Jugenderinnerungen aus dem deutschen Ostland, Stuttgart 1920
      - Glückhafte Wanderschaft, Budweis, Leipzig 1942
      - Die Weltgeschichte und das Igelhaus, Budweis, Leipzig 1944.


      Zfilmovaná díla:
      - Arge Nonne (1920), režie Arthur Holz
      - Das Frauenhaus von Brescia (1920), režie Hubert Moest
      - Nachtgestalten (1920), režie Richard Oswald
      - Blitzzug der Liebe (1925), režie Johannes Guter.


    • zaměstnání

      1901–1914 finanční komisař Celního úřadu v Brně,
      1914–1918 válečný zpravodaj,
      1918–1938 svobodné povolání spisovatele,
      1938–1945 zemský vedoucí Říšské komory spisovatelů ve Vídni (Landesleiter der Reichsschrifttumskammer Wien)

    • politická orientace

      od roku 1933 člen NSDAP

    • odborné a zájmové organizace

      studentský svaz Corps Austria,
      v letech 1901–1913 působil jako divadelní kritik a přispěvovatel brněnského listu Tagesbote


    • poznámky

      Karl Hans Strobl se narodil v Jihlavě, jeho strýc Nessl byl dle vzpomínek spisovatele Josefa Mühlbergera posledním jihlavským katem.
      V době 1. světové války byl Karl Hans Strobl válečným zpravodajem, v letech 1901–1913 působil jako divadelní kritik a přispěvatel brněnského listu Tagesbote.
      Po převratu roku 1918 opustil Československo a odstěhoval se do obce Perchtoldsdorf u Vídně. V jeho díle jsou patrné protičeské tendence, za 2. světové války se zcela ztotožnil s nacistickou ideologií a vykonával funkci zemského vedoucího Říšské komory spisovatelů ve Vídni.
      Zemřel v chudobinci roku 1946, zdrcený pro něj zcela nepochopitelným koncem války a ztrátou vlastního domu. Pohřben je na hřbitově v Perchtoldsdorfu v Dolním Rakousku. Ze Stroblova tematicky i ideově rozporuplného díla si svoji hodnotu dodnes zachovaly hororové povídky a romány, ovlivněné romantismem a tvorbou E. T. A. Hoffmanna, z nichž některé se odehrávají právě na pozadí brněnských reálií.

      (Medailon pro naši encyklopedii zpracoval a obrazovou dokumentaci poskytl dne 21. 8. 2011 pan Jiří Skoupý, děkujeme.)


    • obrazy


    • osoby

      Eugen Schick
      blízký přítel


    • partneři

      Gabriela Strobl (Wittmann)


    • děti

      Kurt Strobl


    • ulice

      Soudní
      bydliště Vrchlického sad
      bydliště


    • události

      19. 3. 1920
      Brněnská premiéra filmu „Arge Nonne“
      podle povídky K. H. Strobla byl film natočen


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 30. 6. 2015