Encyklopedie dějin města Brna

Maxim Jevsejevič Kozyr - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    genmjr. Maxim Jevsejevič Kozyr


    • * 12.5.1890 osada Bogatyj, Pereščepinský okres (Dněpropetrovská oblast) – † 23.4.1945 Rajhrad


    • zástupce velitele 50. (transylvánského) střeleckého sboru; nositel Zlaté hvězdy Hrdiny Sovětského svazu; zahynul během osvobozování Brna, když se jeho vůz dostal na okraji Rajhradu do nepřátelské palby


    • národnost

      ruská


    • zajímavé okolnosti

      vedle velitele 27. gardového střeleckého sboru genmjr. J. Š. Alechina (zahynul při německém náletu v Hlohovci 22. 4. 1945) je M. J. Kozyr druhým generálem Rudé armády, který padl při osvobozování jižní Moravy a českých zemí vůbec


    • vyznamenání a pocty

      Řád Rudého praporu (3x),
      Řád Lenina (2x),
      Řád Suvorova 2. stupně,
      Řád Bohdana Chmelnického 2. stupně,
      Zlatá hvězda Hrdiny SSSR (uděleno 17. 5. 1944),
      a další

    • jiné pocty

      pomník M. J. Kozyrovi se nachází v místě jeho úmrtí v Rajhradě


    • hrob

      Praha, Olšanské hřbitovy, čestné pohřebiště Rudé armády


    • poznámky

      Maxim Jevsejevič Kozyr sloužil v Rudé armádě od roku 1918, napadení Sovětského svazu nacistickým Německem v červnu 1941 jej zastihlo v hodnosti plukovníka jako zástupce velitele 42. střelecké divize v Brestu-Litevském. Během následujících válečných let vystřídal řadu funkcí a velel několika jednotkám - 84. námořní střelecká brigáda, 391. (kazašská) střelecká divize, 232. (sumská) střelecká divize. Již v únoru 1942 byl povýšen na generálmajora a v květnu 1944 mu byla udělena Zlatá hvězda hrdiny SSSR.
      Od října 1944 působil jako zástupce velitele 50. (transylvánského) střeleckého sboru v sestavě 53. armády 2. ukrajinského frontu a v této funkci vstoupil v dubnu 1945 na jižní Moravu.
      Ráno 23. dubna, v den generálního útoku na Brno, odjel genmjr. M. J. Kozyr podle rozkazu prověřit bojeschopnost 42. střelecké divize (spolu s 6. orelskou střeleckou divizí podřízené jednotky 50. sboru) do obce Ledce. V důsledku složité nepřehledné situace a řady omylů přejel generálův vůz linií fronty a vjel do německého obranného pásma na jižním okraji města Rajhrad, kde se dostal do kulometné palby. Genmjr. Kozyr a zdravotnice Nina Andrejevna Kuťkova zemřeli na místě, řidič voj. P. Chodar byl zraněn a zajat, pobočníku ppor. A. R. Pankovovi se podařilo uprchnout.
      Po osvobození Rajhradu 25. dubna 1945 bylo tělo generála Kozyra exhumováno a převezeno do Brna, kde bylo slavnostně pohřbeno na dnešním Moravském náměstí - ve starší literatuře se uvádí datum pohřbu 30. dubna, v novější 2. května. V dubnu 1946 byly generálovy ostatky definitivně uloženy v Praze na čestné pohřebišti Rudé armády na Olšanských hřbitovech.


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Od Hronu k Vltavě. Podíl 2.ukrajinského frontu Rudé armády při osvobozování Československa."
      "Osud generála"
      "Hrdinové Zlaté hvězdy z bojů na Jižní Moravě"
      "Směr Brno"
      "Brněnské jaro 1945. Poslední měsíc okupace a osvobození Brna Rudou armádou"


    • osoby

      Nina Andrejevna Kuťkova
      zahynuli společně při kulometné palbě


    • události

      26. 4. 1945
      Osvobození Brna Rudou armádou
      jeden z vojáků zahynulých při osvobození Brna RA


    • autor

      Jbre


Aktualizováno: 20. 4. 2017