Dr. Rudolf von Sowa

* 30.1.1853 Lvov – † 28.9.1900 Brno


středoškolský profesor, polyglot a romista


národnost

německá


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko


zajímavé okolnosti

Vysokoškolská studia zakončil bez doktorátu, přesto mu byla nabídnuta stolice srovnávací jazykovědy na ruské univerzitě, která byla nově budována od roku 1828 po svém přenesení z Turku do Helsinek. Po smrti otce, ale i ze zdravotních důvodů, se rozhodl pro mnohem skromnější dráhu středoškolského učitele.


příčina úmrtí

mozková mrtvice



vzdělání

nižší třídy gymnázia vystudoval privátně na prvním německém státním gymnáziu v Brně,
vyšší třídy pak absolvoval na krajinském reálném gymnáziu v Uherském Hradišti, kde 15. 8. 1870 maturoval,
v letech 1870–1874 byl řádným posluchačem latiny a řečtiny na Univerzitě ve Vídni,
v zimním semestru roku 1874–1875 dále studoval klasickou filologii na Univerzitě v Innsbrucku; jako kandidát učitelství požádal o připuštění k rigorózním zkouškám na Jagellonské univerzitě v Krakově (doktorát z filozofie mu byl udělen na počátku ledna 1878); oprávnění k vyučování na všech gymnáziích získal 23. října roku 1879


dílo

Ve své monografii o nářečí Romů se zabýval postavením romštiny v rámci indoevropských jazyků a vzájemným vztahem dialektiky západoslovenských, jihomoravských a maďarských Romů.
Nářečí zkoumal na základě textů devíti romských pohádek, které zaznamenal a přeložil. Dodnes je ceněna jako nepřekonaná studie o západoslovenském romském nářečí.
Druhým jeho nejvýznamnějším dílem byl slovník nářečí německých Romů, který zpracoval na základě terénních výzkumů ve Východním Prusku a Vestfálsku.


zaměstnání

učitelskou dráhu započal jako suplent na "druhém" německém vyšším gymnáziu v Brně (vedle latiny a řečtiny vyučoval němčinu, geografii a aritmetiku),
začátkem roku 1881 získal definitivu a od září téhož roku začal vyučovat na státním gymnáziu v Moravské Třebové,
na podzim roku 1886 se vrátil do Brna, kde na "prvním" německém gymnáziu učil až do své předčasné smrti


odborné a zájmové organizace

zabýval se jazyky původních obyvatel Asie (mongolštinou), Afriky a Severní Ameriky; výsledky své vědecké práce publikoval ve výročních zprávách ústavů, na kterých učitelsky působil a rovněž v odborných časopisech (Deutsche morgenländische Gesellschaft in Leipzig, Gypsy Lore Society of Edinburg),
vědecký svět na sebe upozornil monografií o nářečí Romů z okolí Trenčianských Teplic, které poznal za svých cest v letech 1884 a 1885


prameny, literatura



Jord


Aktualizováno: 25. 01. 2020