Encyklopedie dějin města Brna

Faustin Josef Hartl - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Br. Faustin Josef Hartl, OH


    • * 7.12.1898 Kyjov – † 16.1.1952 Mírov (vězeňská nemocnice)


    • milosrdný bratr a převor kláštera v Brně; oběť perzekuce po roce 1948


    • vzdělání

      do noviciátu řádu Milosrdných bratří byl přijat v červnu 1928,
      po roce složil jednoduché sliby a pokračoval v další řádové formaci a ošetřovatelském vzdělávání,
      slavné sliby složil 17. července 1932 a zůstal řeholním bratrem


    • zaměstnání

      postupně pracoval v řádových domech ve Valticích, Bratislavě a v Praze

      od dubna 1940 se stal převorem brněnského konventu a podílel se na zvelebení brněnské řádové nemocnice

      po zákazu činnosti řádu nacisty pracoval u nemocenské pojišťovny v Brně

      při provinční kapitule v květnu 1945 byl znovu zvolen převorem brněnského kláštera a zároveň 2. provinčním rádcem

      po válce vedl obnovu nemocnice a kláštera

    • odborné a zájmové organizace

      za 2. světové války se zapojil do protinacistické odbojové skupiny „Za svobodu“, za což byl po válce vyznamenán


    • poznámky

      V červenci 1941 prožíval jako převor kláštera velmi bolestivé události – z rozhodnutí říšského ministra vnitra byl řád Milosrdných bratří rozpuštěn a jeho majetek propadl Říši. Převor Hartl musel pořídit soupis majetku a předat ho gestapu.
      Řeholníci byli ze dne na den z objektu vystěhováni a klášter pak přebrala německá armáda. Bratři měli být navíc odesláni na nucené práce do Říše, ale převoru Hartlovi se podařilo přes známé na Zemském úřadě v Brně vymoct, aby mohli zůstat a pracovat v ústavu pro choromyslné v Brně‑Černovicích.
      Pan převor byl během války několikrát vyslýchán gestapem kvůli nepřátelské činnosti a byl sledován až do konce války.

      Po únoru 1948 se aktivně zapojil do odporu proti komunismu. Spolu s několika bývalými členy odbojové organizace „Za svobodu“ v létě 1948 sestavil a nechal vytisknout asi 1500 letáků „Pravda vítězí“ (kritika nesvobody, KSČ, podpora demokracie, výzva k odporu proti totalitě).
      Udržoval písemný kontakt s několika bývalými odbojáři a členy Čsl. strany lidové v zahraničí – např. Josefem Novotným, bývalým odborovým radou ministerstva informací, který byl po únoru 1948 z ministerstva propuštěn a odešel do emigrace. Také požádal převora Vrbíka z kláštera ve Valticích, aby převedl jeho známého za hranice. Vrbík mu ale nemohl vyhovět, neboť se mu tehdy nepodařilo zajistit ochotného převaděče.
      Jedna ze studentek, která měla pomoci spolu s dalšími roznášet letáky určeným osobám, vše oznámila Bezpečnosti a letáky odevzdala.
      Faustin Hartl byl zatčen 24. září 1948. Byl souzen v čele čtrnáctičlenné skupiny osob, které pomáhaly s výrobou, tiskem a distribucí protikomunistických letáků a projevovaly protikomunistické smyšlení, např. úředníkem Jaroslavem Hovorkou či vedoucím tiskárny Václavem Kupou, mezi souzenými byl také spolubratr Dismas Vrbík.
      Dne 15. října 1948 Státním soudem v Brně na 15 let vězení za vojenskou zradu a zločin úkladů o republiku. Během věznění na Mírově se u něj projevila už dříve léčená tuberkulóza.
      Koncem roku 1951 byl převezen do zdejší vězeňské nemocnice, kde 16. ledna 1952 zemřel. Je pohřben v Brně.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Faustin Josef Hartl (1898–1952)"
      "Mučedníci komunismu / Kněží a řeholníci, kteří zemřeli ve vězení"


    • události

      1. 6. 2010
      Výstavní projekt „Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960
      jeden z pronásledovaných řeholníků


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 2. 12. 2017