Encyklopedie dějin města Brna

Alois Krchňák - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Mons. ThDr. JULic. Alois Krchňák


    • * 6.12.1922 Světlá u Boskovic – † 29.8.2008 Brno


    • římskokatolický kněz, spisovatel, právní historik, exulant


    • čestný občan

      město Boskovice (2000), obec Světlá u Boskovic (2003)


    • vzdělání

      gymnázium v Boskovicích (1942 maturita),
      vstup do biskupského semináře v Brně, kde se věnoval studiu filosofie a teologie,
      po válce pokračoval v přerušených bohosloveckých studiích v Brně, zde si v roce 1946 všiml pilného a nadaného studenta biskup Karel Skoupý, který téhož roku poslal Aloise Krchňáka na teologická studia do Říma,
      4. března 1950 v Římě přijal kněžské svěcení a současně ukončil licenciátem základní teologické vzdělání

      v roce 1957 se vrátil zpět do Říma, kde během následujících čtyř let studoval obojí právo na tamní lateránské univerzitě,
      v roce 1958 dokončil a obhájil disertační práci na téma Pojetí církve v dílech Jana Stojkoviče z Dubrovníka a své vzdělání si dále rozšířil studiem paleografie a školením pro advokáty a soudce na nejvyšším církevním soudu Rota Romana v Římě

      v roce 1961 právnická studia završil dosažením licenciátu z kanonického, římského, středověkého a moderního srovnávacího práva


    • dílo

      zobrazit Svými odbornými články a studiemi přispíval do řady církevních časopisů a sám byl také autorem několika obsáhlejších publikací. Podklady k nim získával studiem v předních evropských archívech a knihovnách. Nechybí mezi nimi archívy v Římě, Vatikánu, Basileji, Paříži, Londýně, Oxfordu, Benátkách i jinde.

      Z jeho prací vynikají zejména publikace:
      - De vita et operibus Joannis de Ragusio (Řím 1960)
      - Joannis de´ Ragusio Tractatus de ecclesia (Záhřeb 1983)
      - Čechové na basilejském sněmu (Řím I967), jež vyšla v roce 1997 v rozšířeném vydání také ve Svitavách v České republice.

      V několika odborných studiích se věnoval také osobnosti kardinála Mikuláše Kusánského.
      Po návratu do vlasti psal knihu o svém bratrovi P. Františku Krchňákovi – faráři a děkanovi v Letovicích.


    • zaměstnání

      za války byl poslán na nucené práce do rakouského St. Valentinu u Lince, kde pracoval v továrně (byl ale označen za nespolehlivého a přeložen ke stavební firmě, kde pracoval s dalším „sabotérem“ – básníkem Janem Skácelem, do vlasti se vrátil teprve po osvobození v roce 1945)

      v roce 1951 odjel na přání svých představených do jihotyrolské diecéze Brixen, která se stala prvním místem jeho kněžského působení, poté následovala německá farnost Műhlwald,
      od roku 1954 strávil tři roky v Itálii v Cortině d Ampezzo (tam se v roce 1956 konaly ZOH a Alois Krchňák se snažil o setkání s našimi sportovci, setkal se ale hlavně s příslušníky STB, kteří naše sportovce přísně hlídali)

      od roku 1961 dva roky působil jako odborný asistent na Cusanus Institutu na univerzitě v Mohuči,
      od roku 1962 po sedm let stál v čele italské katolické misie v Mohuči, kde současně působil také jako duchovní správce italsky mluvících věřících, zároveň pečoval i o italsky mluvící věřící v Rheinhessenu

      počátkem sedmdesátých let přešel pod německou duchovní správu a téměř dvacet roků působil jako páter v Raunheimu u Frankfurtu,
      po celou tuto dobu současně vykonával také advokátní praxi při diecézním soudu v Mohuči,
      byl spolupracovníkem Cyrilometodějské knihovny, která byla významným střediskem náboženského a kulturního života Čechů v Hessensku


    • hrob

      hřbitov v Cetkovicích


    • poznámky

      Na studiích v Římě zastihl Aloise Krchňáka únorový převrat roku 1948, který se stal osudným pro řadu lidí v poválečném Československu. Změna politického klimatu v ČSR se bolestně dotkla také pátera Krchňáka. Československé velvyslanectví v Římě mu odejmulo československý pas, čímž mu znemožnila návrat do vlasti.

      Během svého života pracoval na mnoha místech, hlavně v Německu. Hodně cestoval, studoval, ale také se setkával s lidmi, kteří na něho „byli nasazeni“. Někteří ho na své „poslání“ opatrně upozorňovali.

      V roce 1980 Alois Krchňák zorganizoval setkání Čechů žijících mimo republiku s papežem Janem Pavlem II. V roce 1984 se v Německu zasloužil o vydání poštovní známky, která připomíná 100. výroční úmrtí Gregora Mendela. Alois Krchňák se velice rád setkával se svými přáteli, mezi něž patřil pochopitelně i Tomáš Špidlík, pozdější kardinál.
      V roce 1990 se po 44 letech přijel podívat do svého rodného kraje. A protože byl vždy velkým patriotem, rozhodl se vrátit natrvalo.
      Od roku 2005 žil v Brně u sester františkánek v Domě Svaté Rodiny, vypomáhal ve farnosti sv. Jakuba.

      Rozloučení se zesnulým se uskutečnilo 4. září 2008 v 10 hodin v kostele Svaté rodiny v Brně na Grohově ulici a v 15.30 hodin ve farním kostele v Cetkovicích.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Zemřel Dr. Alois Krchňák"
      "Krchňák Alois, kněz"
      "ThDr. Alois Krchňák"


    • osoby

      Tomáš Špidlík
      spolubratr v kněžské službě


    • stavby

      Kostel Svaté rodiny
      Grohova 18/516
      místo posledního rozloučení
      Kostel sv. Jakuba
      Rašínova
      od roku 2005 zde P. Krchňák vypomáhal v duchovní správě


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 14. 3. 2017