šlechtický titul

hrabě

národnost

německá

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

zajímavé okolnosti

Harrachův osobní řidič a zaměstnanec Leopold Lojka řídil dne 28. června 1914 při atentátu v Sarajevu vůz s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d´Este a jeho manželkou Žofií. Tuto skutečnost dodnes připomíná expozice v tzv. Sarajevském salónu na zámku ve Velkém Meziříčí.

bydliště

zámek Velké Meziříčí,
zámek Janovice u Rýmařova,
palác Harrachů ve Vídni

vzdělání

1881–1889 gymnázium ve Vídni,
1889–1893 studium práv ve Vídni (zisk titulu JUDr.)

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Rakouský dobrovolnický automobilový sbor,
Rakouský červený kříž,
Spolek svatého Rafaela pro ochranu vystěhovaných katolíků se sídlem ve Vídni,
Mezinárodní liga pro potírání obchodu s dívkami,
Československý červený kříž,
Československý automobilový klub,
Moravsko-slezský školský lesnický spolek,
Ústřední jednota československého lesnictva,
Masarykova liga proti tuberkulóze,
Spolek přátel starožitností,
Jezdecký klub v Brně,
Živa (spolek pro ochranu zvířat),
spolek Dům útěchy v Brně (čestný člen)

hrob

Lobkowiczská krypta v obci Netín u Velkého Meziříčí

poznámky

František Maria Alfred Harrach se narodil jako nejstarší z 5 sourozenců. Po studiích na gymnáziu a po absolvování studia práv se v roce 1895 ujal správy velkostatku Janovice u Rýmařova.
V roce 1908 zdědil po svém bezdětném strýci knížeti Rudolfu Lobkowiczovi velkostatek Velké Meziříčí, roku 1914 získal také spojený velkostatek Aschach an der Donau, Stauff a Seeforst v Horním Rakousku; součástí dědictví byly i domy ve Vídni a v Praze.
Jako velkostatkář, rybníkář a lesnický odborník prosazoval přirozenou obnovu lesa, byl příznivcem a propagátorem automobilismu a technického pokroku, vybudoval první gravitační dráhu v historických zemích.
V roce 1929 založil Rybářsko-hydrobiologickou stanici Františka Harracha ve Velkém Meziříčí, podílel se také na organizování kurzů pro praktické lesníky při Vysoké škole zemědělské v Brně, s níž úzce spolupracoval.
Hrabě proslul silným sociálním cítěním, před 1. světovou válkou vykonával funkci poslance Moravského zemského sněmu, byl jmenován císařským komořím a tajným radou. Hovořil několika jazyky, obdivoval českou literaturu, miloval antickou kulturu a sám byl literárně činný, psal cestopisy, verše a divadelní hry.
Jeho život provázelo časté cestování. Velký dojem na něj učinila zejména Indie, v Africe navštívil Maroko, Egypt, Súdán i Habeš.
Hrabě František Harrach zemřel po krátké nemoci v jihlavské nemocnici. Pohřeb se konal 18. května 1937, samotné pohřební obřady začaly ve 14 hodin na nádvoří meziříčského zámku za účasti brněnského biskupa dr. Josefa Kupky. V průvodu aut a za účasti velkého množství smutečních hostí pak byla rakev převezena do Netína a uložena do Lobkowiczké krypty.

Partnerky:
- Gabriela von Khevenhüller-Metsch (1874–1896)
- Sarah zu Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1880–1908)
- Alice Luise Marie zu Hardegg auf Glatz und Machlande (1879–1962).

Děti:
- Josefa Sarolta Maria Anna Františka Saturnina (1905–2000)
- Anna-Marie Nicoletta (1906–2001)
- Alice Louise Marie (1916–2006).

Rodiče:
- Alfred Karl Harrach von Rohrau und Thannhausen (1831–1914)
- Anna Maria Theresia Lobkowicz (1847–1934).

Sourozenci:
- Leopoldina Harrach (1872–1917)
- Ludwig Harrach (1873–1874)
- Ludwiga Harrach (1876–1942)
- Marianne Harrach (1880–1912).

(Podklady pro tento encyklopedický záznam zpracoval a fotografie poskytl dne 30. 9. 2012 pan Jiří Skoupý, děkujeme.)

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Josef Kupka
účast na pohřbu hraběte Harracha Leopold Lojka
osobní řidič hraběte Harracha

objekty

L. Lojka
pamětní deska: Vídeňská 96, skupina 59/01
zapůjčil svůj osobní automobil spolu s řidičem Leopoldem Lojkou pro jízdu následnického páru ulicemi Sarajeva

události

28. 6. 2014
Velká válka v Brně. Vzpomínkové akce ke 100. výročí vypuknutí I. světové války, manévrů C. a k. armády a sarajevského atentátu
moravský šlechtic a politik, který zapůjčil svůj automobil pro osudnou jízdu manželského páru následníka trůnu v Sarajevu

autor

Menš