Encyklopedie dějin města Brna

Věra Wasserbauerová - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    doc. PhDr. Věra Wasserbauerová


    • * 11.2.1906 Brno – † 17.7.1981 Brno


    • operní pěvkyně, překladatelka, pedagožka a hudební vědkyně


    • rodné jméno

      Zachová, provdaná Strelcová

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • zajímavé okolnosti

      při slavnostním otevření Zemského divadla v Brně po osvobození 25. 5. 1945 zpívala Mařenku z Prodané nevěsty


    • vzdělání

      Státní dívčí reformní reálné gymnázium v Bratislavě (1925 maturita),
      Filozofická fakulta University Jana Amose Komenského v Bratislavě - obor hudební věda (1929 promoce),
      Hudebně dramatická akademie v Bratislavě - obor operní a koncertní zpěv (absolvovala v roce 1929),
      soukromé studium zpěvu v Bratislavě (prof. J Egem) a ve Vídni (prof. H. Geyrová),
      konzervatoř v Brně (zdokonalení pěvecké techniky u Máši (Marie) Fleischerové),
      FF MU - obor hudební věda (1950 titul PhDr.)

    • jiné pocty

      Čestné uznání za významný podíl na budování naší socialistické vlasti a na rozvoji města Brna (1965),
      vyznamenání Za vynikající práci (1966)


    • dílo

      zobrazit Slovenské národní divadlo:
      - Micaela (G. Bizet: Carmen)
      - Zerbinetta (R. Strauss: Ariadna na Naxu, 1931)
      a další.

      Zemské divadlo v Brně:
      - Mařenka (B. Smetana: Prodaná nevěsta)
      - Esmeralda (B. Smetana: Prodaná nevěsta)
      - Blaženka (B. Smetana: Tajemství)
      - Ludiše (B. Smetana: Braniboři v Čechách)
      - Jitka (B. Smetana: Dalibor)
      - Katuška (B. Smetana: Čertova stěna)
      - Anežka (O. Ostrčil: Poupě, 1937)
      - Bystrouška (L. Janáček: Příhody lišky Bystroušky, 1939)
      - Pamina (W. A. Mozart: Kouzelná flétna,1939)
      - Terinka (A. Dvořák: Jakobín, 1941)
      - Jenůfka (L. Janáček: Její pastorkyňa)
      - Kristýnka (L. Janáček: Věc Makropulos)
      - Aljeja (L. Janáček: Z mrtvého domu)
      a další.

      Překlady:
      - písně M. P. Musorgského, Stravinského, Szymanovského aj.
      - Čertovo manželství (O. Respighi, 1939)
      - Soročinský jarmark (M. P. Musorgskij, 1940)
      - Služka paní (G. B. Pergolesi, 1940)
      - Trojané (H. Berlioz, 1940)
      - Ernani (G. Verdi)
      - Tristan a Isolda (R. Wagner).


    • zaměstnání

      Hudebně dramatická akademie v Bratislavě (výuka operního zpěvu v letech 1929–1933),
      Slovenské národní divadlo (pohostinské vystupování),
      Zemské divadlo v Brně (1933–1947 sólistka),
      České lidové divadlo v Brně (1943–1944 sólistka ),
      opera v Ostravě (1944–1946 sólistka),
      konzervatoř v Brně (1945–1951 výuka sólového zpěvu),
      JAMU v Brně (od roku 1950, docentka teorie opery a od roku 1952 i zpěvu, v letech 1962–1964 vedoucí katedry zpěvu a operní režie),
      Operní studio JAMU (v letech 1958–1968 dramaturgyně)


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25e, hrob č. 13


    • poznámky

      Věnovala se i koncertnímu zpěvu. Sólový part zpívala např. v brněnské premiéře Vycpálkova Českého requiem v květnu 1943.
      Během druhé světové války byla totálně pracovně nasazena v muniční továrně v Tišnově.
      Věnovala se také překladu (zejména operních libret) z italštiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny.
      Pěveckou kariéru ukončila v roce 1947.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Postavy brněnského jeviště II. (1884-1989)"
      "Český hudební slovník osob a institucí / Vitula, Jiří"
      "Jak jsem je znala. Vzpomínky na významné osobnosti kulturního života spjaté s Brnem "
      "Příběhy brněnských hřbitovů"


    • osoby

      Máša (Marie) Fleischerová
      učitelka


    • partneři

      Miloš Wasserbauer


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      24. 5. 1939
      Pohřeb operní pěvkyně Aleksandry Čvanové
      pěvkyně při rozloučení


    • autor

      hub, mát


Aktualizováno: 16. 11. 2017