Encyklopedie dějin města Brna

Bohuslav Adam František Kříž - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Bohuslav Adam František Kříž


    • * 21.2.1882 Malenovice (okres Zlín) – † 22.6.1942 Brno, Kounicovy koleje


    • vlastivědný pracovník, kustod městského muzea ve Velké Bíteši; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; druhé stanné právo; učitelé Země moravskoslezské


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      stanným soudem v Brně odsouzen 22. 6. 1942 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Malenovice čp. 200 (rodný dům),
      Velká Bíteš, Za kostelem 116


    • vzdělání

      Vyšší hospodářská škola v Přerově

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam


    • zaměstnání

      hospodářské školy v Napajedlech, Kroměříži, Přerově a posléze ve Vsetíně,
      ředitel školy, státní zimní rolnická škola ve Velké Bíteši, okr. Velké Meziříčí

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (župa Pernštejnská, III. okrsek),
      SDH Velká Bíteš (přispívající člen)


    • poznámky

      Bohuslav Kříž byl zpopelněn v Krematoriu města Brna 23. 6. 1942. V době úmrtí byl ženatý.



      Pan David Dvořáček, Dis, archivář SDH Velká Bíteš, připravil pro rok 2012, který je dvojnásobným výročím Bohuslava Kříže, článek, který s jeho laskavým souhlasem uveřejňujeme v naší encyklopedii v plném znění. Autorovi děkujeme.


      Bohuslav KŘÍŽ
      * 21. 2 1882 Malenovice, okr. Zlín – † 22. 6. 1942 Brno, Kounicovy koleje, okr. Brno
      130. výročí narození
      70. výročí úmrtí
      Vlastivědný pracovník, pedagog, ředitel Zemské odborné školy hospodářské (dnes SOŠ Jana Tiraye), odbojář-účastník národního boje za osvobození podle zákona č. 255/46 Sb. Bydliště: Velká Bíteš, Za kostelem 116. Absolvoval nižší gymnázium 1893–1897 s vyučovací řečí českou v Kroměříži.
      Po absolvování střední hospodářské školy v Přerově 28. 6. 1900 s vyučovacím jazykem českým a po praxi na statku, složil roku 1903 státní zkoušku pro odborné hospodářské školy. Pedagogickou dráhu započal jako odborný učitel hospodářský na hospodářské škole v Napajedlech na Moravě a dále v Kroměříži, Přerově a od roku 1925 ředitel na zemské hospodářské škole ve Vsetíně.
      Jednoroční vojenskou službu vykonal jako dobrovolník od 1. 10 1903 – 1. 10. 1904. K činné službu po mobilizaci za první světové války byl přidělen u armády v poli u zásobovací kolony 5, nejprve na ruském bojišti 1. 8. 1914 – 14. 11. 1915 a pak na srbském bojišti 15. 11. 1915 – 1. 11. 1918.
      Vykonal četné studijní cesty do Německa, Holandska, Belgie, Polska, Srbska, Bosny, Dalmácie, Černé Hory a Albánie, měl řadu odborných funkcí. V roce 1928 byl přeložen do Velké Bíteše, okr. Velké Meziříčí, jako ředitel státní zimní rolnické školy.
      Byl ženatý a měl dvě dcery. Kromě své práce pedagogické a odborné, byl činný ve veřejném životě, pořádal přednášky pro zemědělce i besedy historicko vlastivědného charakteru. Aktivně se podílel se na zřízení muzea ve Velké Bíteši. Byl jmenován správcem a předsedou muzejního spolku.
      Významné je především jeho působení v městském muzeu, o které pečoval jako kustod v letech 1938–1942. Jeho písemná pozůstalost je cenným materiálem, který se stal bohatým zdrojem pro pozdější autory publikací s místní vlastivědnou tématikou. Byl velmi činorodý, zejména v Sokole, župa Pernštejnská, III. okrsek, a v hasičstvu. Byl motocyklista a amatérský fotograf. Citově založený vlastenec. Od 15. 12. 1920 důstojník v záloze v hodnosti proviantního kapitána.
      Po okupaci ČSR fašistickým Německem se zapojil do odboje za osvobození. Po rozbití ilegální organizace Obrana národa byl 30. 3. 1942 zatčen brněnským gestapem za přípravu velezrady, nepřátelskou činnost proti říši, špionážní činnost ve skupině generála Zahálky. Byl uvězněn v Kounicových studentských kolejích v Brně a krutě mučen. O jeho aktivitách neměla tušení ani nejbližší rodina. O to hůř na ně jeho zatčení dopadlo. Nesměli se s ním před popravou ani rozloučit. Jeho zatčení se bohužel krylo s pozdějším vyhlášením druhého stanného práva po atentátu na protektora Heydricha a tím se stal obětí. Byl popraven nacisty v počtu rukojmích 22. 6. 1942 zastřelením.
      Zpopelněn v Krematoriu města Brna 23. 6. 1942. Prezident Edvard Beneš po válce 20. 10. 1945 udělil Bohuslavu Adamu Františku Křížovi Československý válečný kříž „in memoriam“ za uznání zásluh, které prokázal v odboji za osvobození Československé republiky.


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Místa zkropená krví. Kounicovy Studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945"
      "GESTAPO Brno 1939–1945. Katalog "
      "Matriky, Zlín-Malenovice. Narození 1874–1903"
      "Úmrtní protokol z roku 1942"
      "Miroš Habrovec a tišnovská sokolská mládež v protifašistickém odboji"
      "První a druhé stanné právo na Moravě (1941–1942)"
      "Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"


    • rodiče

      Adam Kříž
      Marie Křížová (Machálová)


    • události

      23. 6. 1942
      Zápis popravených v Brně 22. 6. 1942
      v protokolu uveden pod číslem 2458/c
      22. 6. 1942
      Popravy ve druhém stanném právu v Brně (pondělí 22. června)
      jeden z popravených


    • autor

      Menš, Kopin


Aktualizováno: 15. 5. 2016