Jan Knies
* 26.11.1860 Tasov, okr. Třebíč – † 5.3.1937 Brno-Starý Lískovec
učitel; významný moravský archeolog a paleontolog
pseudonym
Jan Tasovský
rodné jméno
Jan Bohumil Knies
národnost
česká
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ČSR
zajímavé okolnosti
Krasový badatel. Zakladatel Musea Moravského krasu ve Sloupu (slavnostně otevřeno 8. 7. 1906), jehož sbírky koupilo v roce 1922 Moravské zemské muzeum v Brně.
bydliště
Brno-Nový Lískovec, Prostřední 20 (1930),
Brno-Židenice, Divišova 86 (od roku 1930)
vzdělání
střední škola ve Velkém Meziříčí (pouze 1 rok),
reálka v Telči (od roku 1875),
učitelský ústav v Brně (od roku 1876)
vyznamenání a pocty
čestný člen Moravského archeologického klubu (1936)
dílo
zaměstnání
1900–1910 konzervátor v MZM
odborné a zájmové organizace
v Krasové byl členem obecního zastupitelstva,
zakládající člen Musejního spolku v Brně (1887)
hrob
Ústřední hřbitov v Brně, Vídeňská 96, skup. H6, hrob č. 49 - rodina Kniesova a Grmelova
poznámky
Podle povrchových jevů nakreslil mapu - hydrografického systému Punkvy. Vysoká úroveň metodiky archeologické práce - např. plavení materiálu.
Zisk významných poznatků o geografii paleolitického osídlení Moravy a provádění důkladné stratigrafické dokumentace pleistocénních profilů.
VÝZKUMY:
ještě za studií
- 1877: jeskyně Výpustek
- 1879: Býčí skála
- 1880: objevení paleolitické Pekárny (společně s ním F. Koudelka, V. Čapek), pátrání v okolí Líšně (Staré Zámky), Bedřichovice, Horákov
Velatice
- po roce 1880: výzkumy ZSO na Oslavansku (Sokolnice, Telnie, Měnín)
- 1881: Kunštátsko
- 1882: hradisko Malý /Holý/ Chlum
- 1898–1904: Sloupské a Šošůvské jeskyně, Balcarova skála, Kateřinská jeskyně, jeskyně Michalka, Verunčina díra, Pod Hradem, převis Kolíbky nad Rudickým propadáním
- 1904: Mladečské jeskyně - nález nejstarších pozůstatků člověka (aurignacien)
- od roku 1908: jeskyně Kůlna
- 1913: Stránská skála.
Dále archeologické bádání štramberského krasu, hradiště na Přerovsku, Býčí skála.
- v roce 1924 společně s V. Čapkem vedl první výzkum v Dolních Věstonicích (za 1 rok výkopů nalezl na 40 tisíc kamenných artefaktů)
- v roce 1927 dozoroval na výzkumech v Mladečských jeskyních.
pojmenované ulice
Kniesova (Líšeň)
- Kniesova (Líšeň)
prameny, literatura
osoby
Václav Čapek
přítel a spolupracovník při archeologických výzkumech
Jakub Deml
rodák a přítel
František (Franz) Fiala
přítel a spolupracovník při archeologických výzkumech
Florián Koudelka
přítel a spolupracovník při archeologických výzkumech
Alois Mrštík
spolužák na učitelském ústavu a přítel
další osoby (3)...
partneři
Antonie Kniesová (Horáková)
sňatek: 1899
rodiče
ulice
Prostřední
bydliště v roce 1930
Divišova (Divišgasse)
bydliště od roku 1930
osoba na objektech
významní představitelé antropologie a archeologie
pamětní deska: Pisárecká 5/01
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
učitel; významný moravský archeolog a paleontolog; místo posledního odpočinku
události
14. 8. 1927
Slavnostní odhalení pamětní desky JUDr. Martinu Křížovi
účastník slavnosti
26. 12. 1887
Založení Musejního spolku v Brně
zakládající člen Musejního spolku
archeologické výzkumy
1948–1949, 1953–1955 Hradisko Staré Zámky
1880-1946 Obřanské hradisko
autor
Los, MŠ
Jan Bohumil Knies s rodinou (zprava vlevo sestra Marie a rodiče, uprostřed starší bratr), před r. 1878.
Zdroj: Jan Knies (26.11.1860–5.3.1937) - venkovský učitel, známý badatel pleistocénní archeologie, "Peyrony moravské Dordogne", Pravěk - Postavy moravské archeologie, nová řada, sv. 4, 167 s, 1., Brno 2008, s. 10.
