Encyklopedie dějin města Brna

Antonín Staněk - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Antonín Staněk


    • * 31.1.1915 Brno-Komín – † 25.1.1991 Brno


    • válka a odboj 1938–1945; příslušník čs. zahraniční armády ve Francii, Velké Británii a SSSR


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko- Uhersko, ČSR


    • vzdělání

      obecná škola v Komíně,
      v letech 1927–1935 absolvoval České státní gymnázium v Brně (nyní gymnázium na tř. Kpt. Jaroše), poté složil doplňovací zkoušky na učitelském ústavu v Brně

    • vyznamenání a pocty

      československá:
      - Čs. válečný kříž 1939 (6. 10. 1945)
      - Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem (6. 10. 1945)
      - Čs. medaile Za zásluhy I. stupně (6. 10. 1945)
      - Dukelská pamětní medaile (6. 10. 1959)

      sovětská:
      - Za vítězství nad Německem


    • hrob

      Komínský hřbitov, Absolonova, hrob č. 63–64


    • poznámky

      Po absolvování učitelských zkoušek krátce zůstal doma a poté nastoupil 1. 10. 1937 základní vojenskou službu u 43. pěšího pluku v Brně, kde absolvoval záložní důstojnickou školu. Po jejím ukončení přeložen k 10. pěšímu pluku, s nímž zažil události roku 1938. V polovině března 1939 propuštěn po okupaci Čech a Moravy do civilu v hodnosti četaře - aspiranta.
      Na počátku června 1939 se svým bratrancem Jindřichem Čoupkem (pozdější parašutista skupiny BIVOUAC) přešel hranice do Polska u obce Morávka. Dostal se do Krakova a odtud do tábora v Malých Bronowicích. Dne 1. 8. 1939 dorazil na lodi Chrobry do Francie a zde podepsal spolu s dalšími vstup do francouzské Cizinecké legie a přes její africké centrum v Sidi Bel Abbes dorazil do posádky v El Arich.
      Koncem září 1939 po vypuknutí války odjel z Afriky do Agde do formující se čs. armády, sloužil u 12. kulometné roty 3. praporu 1. pěšího pluku jako velitel družstva (v červnu 1940 se účastnil ústupových bojů na Marně, Seině a Loiře. Nestihl však včas ustoupit s ostatními jednotkami na jih Francie a byl koncem června v Agde internován). V červenci však uprchl do Marseille a přes Oran se dostal do Casablanky. Odtud odjel s několika dalšími čs. vojáky na ostrov Martinique a v listopadu 1940 na ostrov Santa Lucia. Počátkem roku 1941 se dostal přes ostrovy Dominica a Antiqua na Bermudy, odkud v únoru vyrazili do Velké Británie.
      Dne 4. 3. 1941 dorazil do Londýna. Téhož měsíce zařazen k 1. praporu čs. smíšené brigády ve Velké Británii, sloužil jako nezařazený důstojník, hodnost podporučík. Absolvoval řadu kurzů (minometný, řidičský, parakurz, záškodnický kurz); po vzniku čs. samostatné obrněné brigády v létě 1943 se účastnil i radiového a tankistického kurzu.
      Koncem června 1944 s několika desítkami dalších důstojníků odjel přes Středozemní moře do Teheránu, odkud jeli k I. čs. armádnímu sboru v SSSR. V Sadaguře přidělen k protitankovému oddílu 2. čs. paradesantní brigády (poručík, náčelník štábu), s ním se v září 1944 účastnil bojů v Karpatech, měl odletět i na pomoc slovenskému povstání, ale letadlu se nepodařilo přistát. V září 1944 povýšen na nadporučíka, koncem října 1944 přidělen jako velitel roty k 1. čs. samostatné brigádě.
      Dne 5. 11. 1944 mezi obcemi Vyšný a Nižní Komárník těžce raněn do lokte pravé ruky (léčil se v sovětských nemocnicích v Jaslu, Krosnu, Kyjevě a Přemyšlu). Dne 5. 6. 1945 se vrátil do Brna, v červnu 1945 byl povýšen na kapitána. Zůstal v armádě, ale musel stále prodělávat léčebné zákroky kvůli svému válečnému zranění.
      V letech 1946–1949 sloužil jako štábní kapitán na doplňovacím velitelství Brno-město na Kounicově ulici. V roce 1949 propuštěn z armády, dostal umístěnku do dolů (nemohl kvůli zranění nastoupit), proto roznášel noviny, pracoval u družstva Včela jako fakturant, potom jako překladatel ve Výzkumném ústavu zemědělském a do důchodu odešel v roce 1972 jako překladatel na katedře agrochemie Vysoké školy zemědělské v Brně.


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Komínští občané proti německé okupaci 1939–1945"
      "Osudy příslušníků čs. zahraniční armády Antonína Staňka a Jana Zemka v letech 1939–1945"


    • osoby

      Jindřich Čoupek
      bratranec - na počátku června 1939 spolu přešli hranice do Polska u obce Morávka


    • partneři

      Alžběta Staňková (Rychlá)
      sňatek: 29. 12. 1945 v Brně-Komíně


    • děti

      Alžběta Staňková
      Eva Staňková
      Jaroslava Staňková


    • rodiče

      Antonín Staněk
      Marie Staňková (Krchňáková)


    • sourozenci

      Marie Houšková (Staňková)
      Bohuslav Staněk


    • stavby

      Komínský hřbitov
      Absolonova
      místo posledního odpočinku
      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      původní místo pohřbení, v roce 2001 exhumace a přenesení na hřbitov do Komína


    • autor

      JMik


Aktualizováno: 22. 12. 2016