* 16.6.1886 Jeseník, okr. Nymburk – † 22.10.1942 Berlín-Plötzensee
válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, ČSR
zajímavé okolnosti
Zážitek z brněnských Sušilových kolejích z týrání neznámého vězně, který úryvkovitě opakoval větu "Ich kann nicht gehen, ich kann nicht gehen..." uložil Václav Najbrt do stejnojmenné básně. Zachovala se díky spoluvězni Čutkovi z Jihlavy, který se ji naučil zpaměti.
Po válce byla několikrát publikována, mj. v knize Ludvíka Buriána. Pro Najbrtovy spoluvězně se stala vírou i vyznáním jejího autora: "Ich kann nicht gehen ...// ich kann nicht gehen ...// Tím nářkem sténá v hlubinách // má celá rodná zem. // (poslední devátá sloka básně - Menš)příčina úmrtí
útrapy věznění
bydliště
Uherské Hradiště
jiné pocty
jeho jméno se nachází na pamětní desce ve vestibulu ekonomické školy v Uherském Hradišti a na pamětní desce v obchodní akademii v Přerově
dílo
zobrazit Publikoval knihy o ruských legiích:
- Berezovka. Praha 1924.
- Rozlet a rozlom sibiřského bratrstva. Brno 1936.
Znal výborně rusky, je autorem řady učebnic:
- Cvičebnice ruského jazyka.
- Ruská obchodní korespondence.
- Stručné dějiny ruské literatury.
- Rusko-český slovník.
Překládal z ruštiny:
např. Puškinovu Kapitánskou dcerku nebo Krylovovy Bajky.zaměstnání
ředitel školy, obchodní akademie Ústředního svazu obchodu v Přerově
hrob
Praha, Pankrác (v kolumbáriu uložena urna)
poznámky
Domovská obec: Nymburk, okr. Poděbrady.
V rakousko-uherské armádě vojín 10. pěšího pluku. Za první světové války zajat 10. 7. 1916, Hulevič. Přihlášení do legií: 25. 9. 1916, Berezovka. Do čs. legie v Rusku zařazen 21. 7. 1917, záložní pluk, vojín. Konec v legiích 14. 2. 1920, poslední útvar: vojenská správa, poslední hodnost: poručík. Demobilizován.
Za nacistické okupace poprvé zatčen v akci Albrecht der Erste jako rukojmí v Uherském Hradišti, odtud převezen do Brna, kde byl vězněn na Špilberku do 16. listopadu 1939. Znovu zatčen 30. listopadu 1939 pro činnost v odbojové organizaci Obrana národa. Vězněn v Uherském Hradišti, v Brně v Sušilových a Kounicových kolejích, poté převezen do Vratislavi, odtud do Berlína-Alt Moabitu. K trestu smrti odsouzen 9. června 1942. Zemřel pět dnů před popravou.
Jeho manželce, která znala výborně německy, se podařilo získat povolení ke kremaci v Berlíně a k převozu urny do vlasti, to by v případě popravy nebylo možné. Urna je uložena v kolumbáriu v Praze na Pankráci.prameny, literatura
zobrazit "Databáze legionářů a padlých ve 2. světové válce"
"A kdybych prošel celý svět, Vás už nepotkám. (Po stopách politických vězňů a míst, kde přišli o život - příspěvek k dějinám Uherskohradišťska za okupace.)"
"Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
"O milost neprosím"
"František Hampl. Pohlednice do minulosti"
"Václav Najbrt"
"Nacifikace a moravští lékaři (1939–1945)"
"Seznam zatčených 1.9.1939, Brno-město"
"Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"
partneři
autor
Menš
Napište nám, prosím. Děkujeme.
Přístupy: 66734699
Aktualizováno: 16. 6. 2013
