Gustav Křivinka
* 24.4.1928 Doubravice nad Svitavou † 17.2.1990 Brno
hudební skladatel
národnost
česká
zajímavé okolnosti
pocházel z učitelské rodiny
bydliště
Brno, Veselá
vzdělání
brněnská konzervatoř (houslová hra u prof. Františka Kudláčka a skladba u prof. Václava Kaprála a Viléma Petrželky),
studium na JAMU v Brně
dílo
Psal zasvěcené rozbory a recenze pro odborný i laický tisk.
zaměstnání
režisér hudebních pořadů v Československé televizi (od roku 1961)
odborné a zájmové organizace
člen Svazu československých skladatelů a koncertních umělců (tajemník)
čestný hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 25e, hrob č. 44 (před přečíslováním hrobů č. 40) - kamenný náhrobek s měděnou deskou vytvořil po roce 1990 Oldřich Srník
poznámky
Jeho rozsáhlá tvorba se opírala o lidovou hudebnost a inspiraci Leošem Janáčkem. V desítkách skladeb zasáhl do oblasti instrumentální (Sonáta pro sólové housle), komorní (Smyčcový kvartet op. 17), malého orchestru (Nevěrná milá), velký orchestr (I. a II. Symfonie, Legenda o velkém hříšníkovi na motivy Dostojevského), koncertní (Concerto grosso pro klavír a smyčcový orchestr, absolventská práce, 1950), vokální (Lidové balady a legendy, Ohlasy písní ruských, Holubička sivá, 6 dvojzpěvů na texty Oldřicha Mikuláška, kantáta Cesta člověka).
Zvláštní zmínku zaslouží v této souvislosti kantáta-oratorium Motýli tady nežijí na básně dětí z terezínského ghetta, provedená v premiéře 28. března 1963 v Brně.
prameny, literatura
osoby
Václav Kaprál
profesor
František Kudláček
profesor
Vilém Petrželka
učitel
partneři
Jaroslava Křivinková
Eva Křivinková
(třetí manželka)
děti
ulice
Veselá
bydliště
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
hudební skladatel; místo posledního odpočinku
autor
Jis, MŠ