Encyklopedie dějin města Brna

Jarmila Kurandová - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Jarmila Kurandová


    • * 30.1.1890 Veselá (okres Pelhřimov) – † 6.12.1978 Brno


    • významná členka brněnské činohry, herečka vysoké kultury jevištní mluvy, představitelka desítek nejrůznějších typů ženských rolí v divadle i ve filmu; oblíbená vypravěčka pohádek se vzácným přístupem k dětem


    • rodné jméno

      Marie Martínková

    • národnost

      česká


    • bydliště

      Brno, Boettingrova 51


    • vzdělání

      obecná škola v Dobré Vodě

    • jiné pocty

      Cena země České za rok 1947 (za roli matky Pavlasové v dramatu Ves v pohraničí),
      titul Zasloužilá umělkyně (1954),
      prezident republiky Ludvík Svoboda jí propůjčil titul Národní umělkyně (1971),
      Řád práce (1975)


    • dílo

      zobrazit Představitelka postav velikých hrdinek, hrdých obětavých žen, starostlivých a milých babiček, ve kterých se odrážela laskavost, láska k životu a životní zkušenosti její interpretky.
      Kladla velký důraz na výslovnost a čistotu českého jazyka.
      Skvělé herecké umění předvedla ve hrách Strakonický dudák, Maryša, Loupežník, Léto, Lucerna a zejména Babička, kterou hrála ještě v 70. letech.

      Po druhé světové válce pronikla i do světa filmu (ještě předtím se v roce 1939 objevila v krátkometrážním snímku Čtyři lidé - jedna řeč), kdy ji Rudolf Hrušínský obsadil do role matky Anabely v komedii Pancho se žení (1946). K filmu se dostala až v šestapadesáti letech, a proto jí byly nabízeny malé i velké postavy zejména laskavých starších chův, matek a babiček.
      Její poslední a zároveň jedinou životní rolí byla legendární laskavá a moudrá Babička v Moskalykově dvoudílném zpracování románu Babička od Boženy Němcové (1971).

      Další doménou Jarmily Kurandové byl rovněž rozhlas a výjimečně televize (inscenace Barometr a Herecké Vánoce).
      Uplatnila se rovněž na poli pedagogickém, kdy byla externí pedagožkou na brněnské JAMU (1953–1960).

      Filmové role:
      - Čtyři lidé - jedna řeč (1939), Pancho se žení (1946), Týden v tichém domě (1947), Ves v pohraničí (1948), Svědomí (1948), Kariéra (1948), Rodinné trampoty oficiála Třísky (1949), Dva ohně (1949), Vstanou noví bojovníci (1950), Posel úsvitu (1950), Usměvavá zem (1952), Pyšná princezna (1952), Mladá léta (1952), Konec strašidel (1952), Přicházejí z tmy (1953), Botostroj (1954), Rudá záře nad Kladnem (1955), Psohlavci (1955), Zlatý pavouk (1956), Synové hor (1956), Neporažení (1956), Advent (1956), Život pro Jana Kašpara (1959), Princezna se zlatou hvězdou na čele (1959), Dařbuján a Pandrhola (1959), Vyšší princip (1960), Smyk (1960), Rychlík do Ostravy (1960), Pouta (1961), Tři zlaté vlasy děda Vševěda (1963), Deváté jméno (1963), Čas jeřabin (1963), Josefina (1968), Nahota (1970), Panter čeká v 17.30 (1971), Babička I. a II. (1971).


    • zaměstnání

      vychovatelka v Praze (od roku 1905),
      1919–1920 činohra Moravskoslezského Národního divadla,
      1920–1935 činohra olomouckého Českého divadla,
      1935–1960 činohra Zemského (Státního), dnes Národního divadla Brno,
      1953–1960 externí pedagožka na brněnské JAMU

    • odborné a zájmové organizace

      ochotnické divadlo v Dobré Vodě,
      kočovné společnosti (za 1. světové války) u A. Brázdy, A. Vladyky, V. Rovenského, F. K. Štětky a dalších


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, sk. 25e, hrob č. 12


    • poznámky

      Již v době školní docházky spolupracovala s ochotníky, v patnácti letech odešla do Prahy, kde přijala místo vychovatelky. V té době chodila jako divák do Národního divadla a jiných divadel. Přes protest rodičů odešla v roce 1908 na inzerát k Housově divadelní společnosti.
      Za 1. světové války prošla řadou amatérských kočovných divadelních společností (A. Brázdy, A. Vladyky, V. Rovenského, F. K. Štětky a dalších).
      Náhrobek na Ústředním hřbitově v Brně tvoří přírodní žulový kámen nepravidelného tvaru s přední leštěnou plochou. Je zařazen do seznamu nemovitých kulturních památek okresu Brno-město a je památkově chráněn.


    • obrazy


    • pojmenované ulice

      Jarmily Kurandové (Sadová)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Dotkli se Brna. Memoáry, vyprávění a hold osobnostem, které přispěli k jedinečnosti našeho města"
      "Jarmila Kurandová"
      "Brno a Brňanky"
      "Jak jsem je znala. Vzpomínky na významné osobnosti kulturního života spjaté s Brnem "
      "Příběhy brněnských hřbitovů"
      "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Jarmila Kurandová - bibliografie"


    • ulice

      Boettingrova
      bydliště


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      8. 2. 2014
      Výstava Hvězdy stříbrného plátna
      jedna z hvězd stříbrného plátna
      31. 5. 1932
      Zahájení pravidelného vysílání Verda Stacio (Zelená stanice)
      členka umělecké skupiny TRAKT brněnské redakce


    • autor

      Jis, MŠ


Aktualizováno: 21. 9. 2017