Encyklopedie dějin města Brna

Jan Máša - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Jan Máša


    • * 24.6.1867 Tišnov (okres Brno-venkov) – † 27.2.1933 Brno


    • vrchní zemský zemědělský rada; I. náměstek starosty města Brna (zvolen 1921, 1924, 1926); starosta Národní jednoty pro Jiho-Západní Moravu v Brně, majitel a redaktor Jihlavských listů a Rolnického obzoru; vlastenec, který se ze všech sil snažil zabránit postupující masové germanizaci obyvatel Moravy; prosadil výstavbu státního letiště v Brně-Černovicích, zasadil se o vznik Brněnského radiožurnálu a především se zasadil o vybudování Brněnského výstaviště v Brně-Pisárkách


    • rodné jméno

      Špaček


    • zajímavé okolnosti

      V roce 1891 získal koncesi na vydávání vlastního týdeníku „Jihlavských listů", které založil na vlastní riziko a s vypůjčenou částkou 300 zlatých od Cyrilo-Metodějské záložny v Třešti na záruku uvědomělého rolníka Huberta Konečného z Popelína. Novinářskou kauci za něj složil Dr. Malát.
      První číslo vyšlo 10. 12. 1892 a jedná se o skutečně historické datum, protože Jihlavské listy vycházejí dodnes. Z doby těžkých počátků jejich vydávání mu po odchodu do Brna zůstal dluh 20 000 zlatých, který ještě dlouho splácel ze skromného ročního služného 1 100 zl.


    • bydliště

      Tišnov čp. 195 (rodný dům),
      Jihlava, Velká Křížová 35 (v době sňatku),
      Brno, Augustinská

    • čestný občan

      města Tišnova, Dolních Kounic, Jundrova, Vranovic, Konice a Hranic


    • vzdělání

      Reálné gymnázium v Brně,
      tříleté studium právnické fakulty staroslavného c. k. vysokého učení Karlo-Ferdinandova-českého v Praze (složení 1. státní zkoušky ho opravňovalo používat titul JUC.)

    • vyznamenání a pocty

      za brněnsko-italskou spolupráci byl vyznamenán řádem "Bílého kříže" králem Viktorem Emanuelem III.,
      za neúnavnou a systematicky promyšlenou práci v "Zemědělské radě pro markrabství moravské" v Brně mu byl v roce 1905 propůjčen "c. a k. Apoštolským veličenstvem" titul císařského rady

    • jiné pocty

      poct a uznání se mu dostávalo již během života (obdržel řadu děkovných dopisů, čestných uznání, diplomů …),
      když zemřel (přestože již nepracoval na brněnské radnici) město Brno mu vystrojilo slavnostní pohřeb - na rozloučení v areálu radnice, odkud vycházel smuteční průvod, bylo potřeba mít vstupenku, stejně tak i po roce na pietní akt v brněnském krematoriu spojený s odhalením busty Jana Máši od Františka Fabiánka na čestném hrobě),
      v rámci Jubilejních oslav Tišnovska (půlstoletí kulturního a hospodářského rozvoje 1884–1934) pořádaných v Tišnově ve dnech 1.–15. 7. 1934 mu byla 6. 7. 1934, v Tišnově na rodném domě v Cáhlovské ulici, odhalena pamětní deska


    • dílo

      zobrazit - Momentky z války
      - Osm let na hranici českomoravské
      (vzpomínky a zážitky z jeho života vydané knižně)

      a další desítky knih a brožur, stovky článků vydaných různými novinami a časopisy, velké množství článků publikovaných ve věstnících Národní jednoty, a mnoho set odborných a politických studií, úvah převážně se zemědělskou tématikou


    • zaměstnání

      žurnalista, na počátku své profesní kariéry v Telči redaktor čtrnáctideníku Orla a Orlice a v Jihlavě majitel Jihlaských listů a Rolnického obzoru,
      vrchní zemský zemědělský rada,
      1. náměstek starosty města Brna (zvolen 1921, 1924, 1926)

      dlouholetý starosta Národní jednoty pro Jiho-Západní Moravu v Brně - práce pro Národní jednotu, resp. pomoc utiskovanému českému lidu se mu stala smyslem života a věnoval jí všechny své síly, čas a i značné vlastní finanční prostředky,
      dal podnět k založení celé řady českých škol (mateřských, základních, středních, odborných), knihoven, čítáren...,
      svou prací v Národní jednotě výrazně přispěl ke zhroucení a pádu německé nadvlády v celé řadě moravských měst a vesnic

    • politická orientace

      lidová strana pokroková - moravská odnož mladočešství (po jejím rozpadu se stal jedním z vůdců Moravské národní demokracie)

    • odborné a zájmové organizace

      dlouholetý starosta Národní jednoty pro Jiho-Západní Moravu (1906–1933),
      člen Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění v Praze,
      člen Československé akademie zemědělské,
      člen prezidia moravské odbočky Národní rady Československé,
      místostarosta Svazu Národních Jednot a Matic,
      tajemník Ústředního svazu českých hospodářských společenstev,
      místopředseda Národně demokratické strany na Moravě

      člen Klubu českých turistů - založil:
      - Turistickou jednotu pro Moravu
      - Turistické družstvo
      - Spolek pro studentské feriální cestování
      staral se o útulnu na Macoše; organizoval a vedl turistické výpravy, nejen v tuzemsku, ale i do zahraničí

      společně s Jaroslavem Fenclem založil Moravskou cestovní kancelář a Dubrovnickou lázeňskou a hotelovou společnost,
      podílel se na založení Cizineckého svazu pro Moravu,
      dále byl spoluzakladatelem a místostarostou jihlavského Sokola


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, čestná alej, skup. H 5, hrob č. 399 (bronzovou portrétní bustu na náhrobku vytvořil sochař František Fabiánek v roce 1930, dnes bohužel odcizena)

    • pojmenováno

      v areálu Dubrovnické lázeňské a hotelové společnosti byl na jeho památku pojmenován park "Mášův sad",
      loď Jan Máša - první loď, která zahájila plavbu na Vranovské přehradě


    • poznámky

      Byl synem chudého obuvníka z Tišnova. Jeho maminka po operaci v brněnské nemocnici oslepla a v roce 1882 zemřela. Aby nemusel platit školné, bylo mu jako nemajetnému studentu vystaveno vysvědčení chudoby.

      Po nedokončeném studiu práv se stal v Telči redaktorem časopisů Orla a Orlice, později v Jihlavě založil vlastní Jihlavské listy a Rolnický obzor. Jako zemědělskému odborníkovi mu bylo nabídnuto v Brně v roce 1898 místo v  „Zemědělské radě pro markrabství moravské". Za neúnavnou a promyšlenou práci, která povznesla zemědělství na Moravě na vyšší úroveň, mu byl v roce 1905 propůjčen „c. a k. Apoštolským veličenstvem" titul císařského rady. Již na Jihlavsku stál u zrodu řady hospodářských spolků, v Brně pak byl spoluzakladatelem dalších spolků, např. ovocnářského, chmelařského, drůbežářského atd.
      Usiloval o vybudování svépomocných družstevních podniků - např. mlékáren. Zasedal v celé řadě poradních sborů, komisí a rad. I vídeňský centrální zeměd. orgán ho vysílal na různá jednání, na kterých vždy hájil zájmy českých zemědělců. Dal podnět k založení např. Zemědělského muzea a Vysoké školy zemědělské v Brně.

      Po dobu války byl ve spojení s Maffií a po převratu byl činný v Národním výboru a hospodářské radě. V roce 1921, 1924 a 1926 byl zvolen 1. náměstkem starosty města Brna; svým jednáním docílil provedení regulace řeky Svratky, dále se zasadil o výstavbu kasáren v Brně-Židenicích, což umožnilo asanovat část vnitřního města, kde stály staré kasárny. Tím vznikla možnost regulace vnitřní části města Brna. Vymohl schválení a státní podporu pro vypsání soutěže na regulační plán města.
      Prosadil výstavbu státního letiště v Brně-Černovicích, zasadil se o vznik Brněnského radiožurnálu a především se zasadil o vybudování Brněnského výstaviště v Brně-Pisárkách. Byl i členem komise pro jeho výstavbu a podílel se na přípravě Výstavy soudobé kultury v roce 1928, která zahájila provoz výstaviště.

      V roce 1912 společně se třemi kamarády koupil pozemky v zátoce Srebreno a následně v zátoce Kupari (u Dubrovníku) pro vybudování mořských lázní. Ti pak založili „Dubrovnickou lázeňskou a hotelovou společnost", která prostřednictvím prodeje akcií zvýšila základní jmění z 60 tis. K na více jak 2 mil. K, a vybudovali luxusní, všemi obdivovaný podnik. Jan Máša do roku 1924 zastával funkci předsedy správní rady společnosti.

      Pohřeb se konal 2. 3. 1933. Pietní akt, při němž byla odhalena busta a popel vložen do ní, se konal až 3. 5. 1934.

      [Podklady pro toto heslo připravila paní Ing. Jarmila Matoušková, pravnučka Jana Máši. Za její pomoc děkujeme.]
      Pro zpracování byly využity dokumenty a doklady z pozůstalosti po Janu Mášovi, rodné, oddací a úmrtní listy, knihy J. Máši„"Momentky z války", „Osm let na hranici českomoravské", Věstníky Národní jednoty, dochované novinové články atd.


    • obrazy


    • pojmenované ulice

      Mášova (Veveří)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Kapitoly z dějin Československo-jihoslovanské ligy. Magisterská diplomová práce"
      "Dobrodošli na českom Jadranu"
      "Matriky, Brno - sv. Tomáš. Zemřelí 1925–1933"
      "Matriky, Jihlava - sv. Jakub. Oddaní 1889–1899"
      "Matriky, Tišnov. Narození 1862–1892"
      "Ottův slovník naučný nové doby: Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému"
      "Velké Brno hygienické a sociální"


    • osoby

      František Fabiánek
      autor portrétní busty na náhrobku Jana Máši


    • partneři

      Zděnka Mášová (Pitterová)
      sňatek: 2. 6. 1894, Jihlava (kostel sv. Jakuba)


    • děti

      Přemysl Máša
      Libuše Jelínková (Mášová)


    • rodiče

      Vincencie Mášová (Laubová)
      Martin Špaček (vulgo Máša)


    • ulice

      Augustinská
      bydliště v době úmrtí (dnes Jaselská) Rybkova
      místo úmrtí (čp. 826, v sanatoriu dr. Kropáče)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      30. 5. 1926
      Letecký den v Brně
      první náměstek starosty města Brna
      28. 1. 1925
      Leoš Janáček jmenován prvním čestným doktorem Masarykovy university
      první náměstek starosty města Brna
      13. 12. 1924
      Rozsvícení Těsnohlídkova Vánočního stromu republiky
      slavnostní řečník
      20. 5. 1922
      Italská národní pouť, první den pobytu v Brně: příjezd do Brna
      účastník slavnosti ve funkci prvního náměstka starosty města Brna
      24. 2. 1922
      Příprava oslav 100. výročí příchodu Silvia Pellica
      člen výboru pro přípravu oslav 100. výročí příchodu Silvia Pellica


    • autor

      Jis, Menš


Aktualizováno: 12. 3. 2017