Encyklopedie dějin města Brna

Vladimír Bohumil Šoffr - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Major generálního štábu Vladimír Bohumil Šoffr


    • * 11.12.1904 Třebíč – † 9.6.1993 Brno


    • důstojník čs. armády, válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; politický vězeň


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR, ČR


    • zajímavé okolnosti

      kvůli zákazu jeho přednášky pro vysokoškolské brněnské studenty (předmět Nauka o obraně státu) proběhla 6. 2. 1946 v Brně protestní studentská demonstrace namířená proti rostoucímu vlivu KSČ


    • bydliště

      Třebíč-Stařečka, Žerotínova 14/24 (doloženo v roce 1935),
      Brno


    • vzdělání

      1915–1923 gymnázium, později obchodní akademie v Třebíči,
      1923–1925 Vojenská akademie v Hranicích,
      1932–1935 Vysoká škola válečná v Praze

    • vyznamenání a pocty

      dne 23. 3. 1990 ministr národní obrany udělil V. Šoffrovi medaili Za zásluhy o ČSLA


    • zaměstnání

      voják z povolání


    • poznámky

      Po ukončení vojenské akademie v Hranicích byl V. Šoffr povýšen na poručíka pěchoty a zařazen k 10. pěšímu pluku v Brně. V letech 1925–1927 absolvoval aplikační školu pro pěchotu v Milovicích. Roku 1929 povýšen na nadporučíka, v roce 1934 na kapitána.
      Po absolvování Vysoké školy válečné převeden do kategorie důstojníků generálního štábu.
      V roce 1937 povýšen na štábního kapitána gen. štábu, velel pěší a kulometné četě v Brně (do roku 1936). V létě 1936 byl převelen k Zemskému vojenskému velitelství do Bratislavy a posléze zařazen do funkce přednosty 1. a 4. oddělení štábu 2. horské pěší brigády v Ružomberoku. Později přidělen ke štábu V. sboru v Trenčíně, kde jej v roce 1938 zastihla mobilizace.
      Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava přidělen do služby u okresního úřadu v Hranicích a 28. 6. 1939 v Moravských Budějovicích jako tiskový referent. Zapojil se do protinacistického odboje ve skupině ministerského rady dr. Zdeňka Schmoranze, která shromažďovala zpravodajské údaje pro domácí a zahraniční odboj (jejich činnost však byla vyzrazena a škpt. Šoffr byl 25. 8. 1939 zatčen a uvězněn v Brně na Špilberku spolu s dalšími tzv. tiskovými důvěrníky z Moravy, v soudním procesu v roce 1942 byl Lidovým soudem v Berlíně odsouzen ke 3 letům vězení). Během války prošel mnoha německými káznicemi i koncentračními tábory (mj. i Osvětim, Buchenwald a Nordhausen-Dora). Z pochodu smrti jej 3. 5. 1945 osvobodila v Meklenbursku americká armáda.
      Se skupinou osvobozených vězňů se vrátil do Prahy, dal se k dispozici čs. armádě a ke dni 1. 8. 1945 byl povýšen na majora gšt. a posléze jmenován náčelníkem štábu velitele pro týl V. sboru. Požádal o možnost přednášet pro brněnské vysokoškolské studenty předmět Nauka o obraně státu a byl jmenován honorárním docentem na technice (první přednášku přednesl 30. ledna 1946 v tehdejším kině Metro na Lidické ulici, druhou o den později). Po ostrém článku v listu Rovnost (orgán KSČ), který jej napadl pro údajné projevení neúcty k dělnické třídě (brojil proti průměrnosti, jež v kombinaci s neomezenou mocí může být nebezpečná a označil inteligenci za duchovní sílu národa), už ke konání dalších přednášek nedošlo.
      Na protest proti tomu uspořádali 6. 2. 1946 brněnští studenti před redakcí Rovnosti na Moravském náměstí protestní demonstraci.
      Ta byla ukončena zásahem jednotek SNB, přesto však KSČ mobilizovala dělníky brněnské Zbrojovky, kteří vyšli do ulic, aby projevili nesouhlas se studentskou manifestací (došlo k inzultacím několika studentů a dělníci též volali po potrestání původců studentské demonstrace). Pozornost se zaměřila na mjr. Šoffra, který byl vyslýchán ohledně údajného podezření z kolaborace z doby okupace. Mimořádný lidový soud jej však obvinění zbavil, nicméně mu oficiálně bylo zakázáno nadřízenými pokračovat v přednáškách. V květnu 1946 byl odeslán na tříměsíční zdravotní dovolenou a v červnu 1946 postaven mimo službu. Stále však vedl boj o očištění svého jména, ale marně.
      Dne 15. 7. 1948 proběhlo před Vrchním vojenským soudem v Brně líčení, který jej pro zdánlivou kolaboraci a vojenskou zradu odsoudil k trestu vězení a propuštění z armády, po jeho odvolání byl rozsudek 9. 9. 1948 změněn na podmíněný trest.
      MNO však v listopadu 1948 definitivně rozhodlo o Šoffrově propuštění z armády a v roce 1950 byl pak i degradován na vojína a vykonával různá zaměstnání (noční hlídač, sezónní dělník, šatnář). V květnu 1971 byl zproštěn obžaloby.
      Teprve po listopadu 1989 byl V. Šoffr rehabilitován a počátkem roku 1990 povýšen na plukovníka.


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Matriky, Brno-Královo Pole, Nejsvětější Trojice. Oddaní 1929–1936"
      "Vysokoškolský vzdělávací systém v letech 1945–1969"
      "Kapitoly z dějin Vysokého učení technického v Brně : (cesta moravské techniky 20. stoletím) "
      "Ivančice. Dějiny města"
      "Aféra majora Šoffra. Střetnutí vysokoškolských studentů a dělníků Zbrojovky v Brně v únoru 1946"


    • partneři

      Vlasta Antonie Šoffrová (Brudíková)
      sňatek: 28. 7. 1935, Brno-Královo Pole (kostel Nejsvětější Trojice)


    • děti

      Vlasta Svobodová (Šoffrová)


    • rodiče

      Bohumil Šoffr
      Anna Šoffrová (Jílková)


    • události

      6. 2. 1946
      Demonstrace brněnských vysokoškolských studentů proti zákazu přednášky Vladimíra Šoffra


    • autor

      JMik, Menš


Aktualizováno: 6. 6. 2014