Encyklopedie dějin města Brna

Karel Nehleděl - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Karel Nehleděl


    • * 15.4.1896 Jiříkovice, okr. Brno-venkov – † 23.3.1945 Saale an der Donau


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      zahynul v káznici


    • bydliště

      Jiříkovice, okr. Brno-venkov,
      Brno-Slatina: Hliník 29, Krejčího 4,
      Brněnské Ivanovice,
      Kladno(?)


    • vzdělání

      obecná škola, vyučen tkadlec - vzorkař,
      2 roky pokračovací školy


    • zaměstnání

      praporčík policie


    • poznámky

      Domovská obec: Slatina, okr. Brno; Brno.
      V rakousko-uherské armádě vojín 8. pěšího pluku. Zajat: 17. 9. 1914, Rovno.
      Do legií se přihlásil v Donské oblasti. Do čs. legie v Rusku zařazen 27. 10. 1918, 3. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 31. 5. 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: "občan" (takto uvedeno v databázi www.vuapraha.army.cz - Menš). Vrátil se do vlasti.
      Po návratu z ruských legií vstoupil v roce 1921 do služeb policejního ředitelství v Brně, roku 1941 byl jako legionář dán do výslužby.
      Když se v roce 1942 v Brně vytvořila ilegální skupina policejních pracovníků, stal se Nehleděl velitelem neuniformované policejní skupiny, která plnila úkoly organizační, zpravodajské a při obstarávání zbraní. Dne 1. června 1944 byl Karel Nehleděl spolu s dalšími členy skupiny zatčen. Vězněn v Brně v Kounicových kolejích, poté transportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Odtud převezen do tábora v Saale an der Donau, kde byl umučen.
      Podle Reichstädtera působil od roku 1941 v Kladně, kde se zapojil do odboje a byl zatčen, zahynul v koncentračním táboře Flossenbürg 18. 3. 1945. Týž autor rozšiřuje i údaje z první světové války. Nehleděl odveden v roce 1914 a již v září odešel do války.
      Po zajetí byl umístěn v zajateckém táboře v Donské oblasti, kde téměř 2 roky pracoval v Čulkovských uhelných dolech. Údajně v květnu 1917 vstoupil jako voják do srbského praporu majora Blagotiče, s ním bojoval do října 1918 (po válce mu nebylo započteno do osvědčení o činnosti v legiích). Dne 28. 1. 1920 podal v obci Inokentěvská na velení Čsl. vojsk žádost o propuštění z armády z důvodu, že se chce usadit v Rusku. V té době byl již ženatý (sňatek v Irkutsku). Bylo mu vyhověno, ale asi za půl roku si to rozmyslel a spolu s manželkou se vrátil lodí z Vladivostoku jedním z posledních transportů do vlasti. Návrat do ČSR v květnu 1920, červnu 1920 demobilizován v Brně. S první manželkou se rozvedl 7. 7. 1920 v Brně.
      Žampach uvádí opět jiné údaje: zatčen 23. 1. 1945 se skupinou ilegálně činných policistů v Brně, 25.–26. 1. 1945 převezen do koncentračního tábora Flossenbürg, táborové číslo 44 365, zahynul 27. 3 1945.
      Používáme životopisné údaje z publikace „Padlým bojovníkům“ (-Menš).


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Manželské vyhlášky civilních sňatků 20. 11. 1926–29. 4. 1928"
      "Slatinští legionáři z I. světové války (18). Karel Nehleděl (1896–1945)"
      "Databáze legionářů a padlých ve 2. světové válce"
      "Druhá knížka o Slatině"
      "Padlým bojovníkům"
      "Památník obětí světových válek a národně osvobozovacích bojů v okrese Brno-venkov"


    • osoby

      Jiří Myslín
      spolupracovník Stanislav Němec
      spolupracovník


    • partneři

      Marie Nehledělová (Mironová)
      sňatek: Irkutsk (manželství rozloučeno 7. 7. 1920 v Brně)
      (první manželka)
      Karolina Anna Nehledělová (Siverová)
      sňatek: 8. 8. 1927
      (druhá manželka)


    • rodiče

      Jakub Nehleděl
      Filoména Nehledělová (Poulíková)


    • sourozenci

      Jakub Nehleděl


    • ulice

      Hliník
      tehdy čp. 82 (bydliště po roce 1900) Krejčího
      tehdy čp. 210 (další bydliště ve Slatině)


    • osoba na objektech

      obětí okupace z řad zaměstnanců policie
      pamětní deska: Orlí 30/01 oběti první a druhé světové války
      pomník: Šlapanická 0/01
      oběti 2. světové války


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 12. 4. 2014