Vladislav Podsedník

* 31.7.1898 Lomy (dnes obce Člunek), okr. Jindřichův Hradec – † 3.3.1943 Frankfurt nad Mohanem


válka a odboj 1914–1919; legionář italský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

urna převezena spolu s ostatky dalších popravených z Obrany národa ve Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami uložena 7. září 1967 na Ústředním hřbitově v Brně


příčina úmrtí

popraven



vzdělání

vyšší průmyslová škola v Brně (obor stavitelský)


zaměstnání

major čs. armády (posledně při Zemském vojenském velitelství v Bratislavě),
vrchní aktuárský tajemník hospodářské správy české vysoké školy technické v Brně



poznámky

Domovská obec: Lomy, okr. Moravské Budějovice.
Do první světové války narukoval jako poručík střeleckého pluku 14. Zajat: říjen 1918, Monte Grappa. Přihlášení do legií: 25. 10. 1918, Citadella. Do čs. legie v Itálii zařazen 19. 11. 1918, zákop. prapor, podporučík. Konec v legiích 31. 12. 1919, poslední útvar: ženijní pluk 2, poslední hodnost: nadporučík.
Po návratu do vlasti se zúčastnil bojů na Slovensku proti Maďarům, po ukončení bojů sloužil u francouzské divize v Nových Zámcích. Od roku 1920 nadporučík u ženijního pluku 2 v Kroměříži, od roku 1923 u ženijního pluku 4 v Bratislavě do roku 1928, poté u ženijního pluku 3 v Komárně (kapitán, později štábní kapitán) do roku 1933. Poté byl znovu přeložen do Bratislavy k ženijnímu pluku 4 jako velitel světlometné roty. Později převelen k ženijnímu pluku 6 jako velitel praporu. V roce 1937 byl povýšen na majora a převelen k ZVV v Bratislavě, kde působil až do března 1939.
Poté se přestěhoval do Brna. Do protinacistického odboje zapojen v Obraně národa (skupina Brno-západ, úsek Vnitřní Brno, velitel úseku) od května 1939. Zatčen 6. 12. 1939. Vězněn postupně v Brně v Sušilových kolejích (místnost - „dveře“ - 85), Kounicových kolejích (nejpozději od 6. 5. 1940, dveře 36 B), poté ve Vratislavi (od 6. 6. 1940) v trestnici na Kletschaustrasse ve vyšetřovací vazbě, zde byl až do 6. 9. 1940. Poté od 7. 9. 1940 ve věznici ve Wohlau (Jugend-Gefängniss). Následovala trestnice v Diezu (zde v adrese odesílatele neuváděno číslo cely, ale „Akten: 556a-489/40), nejpozději od března 1941. Posledně ve Frankfurtu nad Mohanem ((Preungesheim, oddělení A 44).







osoba na objektech

oběti druhé světové války
pomník: Rybnická 2/01 popravení ve Frankfurtu nad Mohanem
pomník: Vídeňská 96, skupina 56a/04
místo posledního odpočinku


události

7. 9. 1967
Pietní akt na Ústředním hřbitově


související odkazy

Menš


Aktualizováno: 06. 02. 2015