Encyklopedie dějin města Brna

Vladimír Blažka - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Vladimír Blažka


    • * 12.12.1920 Olešnice na Moravě – † 14.4.1945 Brno, Kounicovy koleje


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      ČSR


    • zajímavé okolnosti

      popravy byly vykonávány na tzv. písečku, kde vězni, zatčení pro partyzánskou činnost, byli stříleni ve dnech 14.–18. 4. 1945 ranou do týlu na dvoře Kounicových kolejí, kam byla navezena za tímto účelem vrstva písku

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Brno, Suchá 4


    • vzdělání

      navštěvoval školu na Merhautově ulici, vyučil se obchodním příručím

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam,
      Odznak československého partyzána in memoriam,
      Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupně in memoriam (udělen 11. 11. 2015)


    • odborné a zájmové organizace

      Sokol Brno II


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 56a (původně pohřben ve skupině 25e)


    • poznámky

      Vladimír Blažka době mobilizace v roce 1938 dobrovolně narukoval ke 2. rotě 43. pěšího pluku, kde prožil tragickou ztrátu československého pohraničí i vyhlášení Protektorátu. Bezprostředně poté odešel z Brna na práci do Říše, byl postupně nasazen v Berlíně, Hamburku, ve Strassburku, v Praze a ve Vídni, po určitý čas pracoval také ve zbrojovce v Líšni u Brna.
      V lednu 1944 byl zadržen na rakousko-chorvatských hranicích při kurýrní cestě k partyzánům a poté vězněn pět měsíců v Marburku. Protože se mu při výsleších podařilo zatajit pravý účel cesty, odeslal jej pracovní úřad okupační správy za prací do Dubnice nad Váhom. Z pracovního nasazení se mu však podařilo uprchnout, dne 17. 8. 1944 se stal příslušníkem II. partyzánské brigády gen. M. R. Štefánika, bojoval pod vedením majora Popova a kapitána Jegorova.
      Po porážce Slovenského národního povstání přešel s partyzány na Moravu, 8. 12. 1944 se vrátil do Brna, kde ilegálně pracoval jako spojka novoměstských partyzánů pod krycím jménem „poručík Poruba“. Společně se svým bratrancem Aloisem Bauerem provedli dne 7. 2. 1945 v Brně atentát na SS Hauptsturmführera Augusta Gölzera a některé indicie nasvědčují, že v pozadí atentátu snad mohly stát špičky odbojových skupin Předvoj a NRA, jejichž členem Blažka byl. Jména Blažky a Bauera prozradil při útrpném výslechu na gestapu jeden ze zatčených odbojářů. Oba byli následně zatčeni až 22. 3. 1945, kdy příslušníci německé tajné policie kvůli obavám o své životy raději vylákali ozbrojeného Blažku z jeho úkrytu pomocí lsti, než aby riskovali otevřený střet.
      Z příkazu státního ministra K. H. Franka, jenž si při návštěvě Brna na jaře 1945 vyžádal policejní dokumentaci k případu, byli Blažka s Bauerem dne 14. 4 1945 na dvoře Kounicových kolejí zastřeleni ranou do týla na tzv. „písečku“, popravu vykonal osobně vedoucí exekutivního oddělení, kriminální rada brněnského gestapa Otto Koslowski, jemuž Blažka při výslechu prozradil, že smrtící úder byl určen právě pro něj.
      Vladimír Blažka byl původně pohřben 14. 7. 1945 v čestné skupině 25e, v roce 1946 přeneseny jeho ostatky do čestné skupiny 56a.

      (Informace a fotografie pro naši encyklopedii doplnil pan Jiří Skoupý, děkujeme.)


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"


    • osoby

      Alois Bauer
      bratranec, spolupráce v odboji, společně popraveni August Gölzer
      Blažka vykonal atentát na Gölzera


    • rodiče

      Jan Blažka
      Aloisie Blažková (Musilová)


    • sourozenci

      Adéla Blažková


    • ulice

      Suchá (Trockene Gasse)
      bydliště (dnes Zubatého)


    • osoba na objektech

      oběti okupace
      pamětní deska: Francouzská 87/02 oběti druhé světové války
      pamětní deska: Mozartova 1/03 popravení v Kounicových kolejích
      náhrobník: Vídeňská 96, skupina 56a/06


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • události

      7. 2. 1945
      Atentát na Augusta Gölzera v Brně
      účastník akce


    • autor

      Menš, Kopin


Aktualizováno: 5. 11. 2017