Encyklopedie dějin města Brna

Ludvík Krejčí - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Ludvík Krejčí


    • * 17.8.1890 Brno-Tuřany – † 9.2.1972 Ústí nad Orlicí


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; československý generál


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR, ČSFR


    • zajímavé okolnosti

      Za všeobecné mobilizace 23. 9. 1938 jej prezident Beneš jmenoval hlavním velitelem operujících armád, jmenování obsahovalo pouhých sedm slov: "Pane armádní generále, ustanovuji Vás hlavním velitelem."

    • příčina úmrtí

      mozková mrtvice


    • bydliště

      posledně Jablonné nad Orlicí


    • vzdělání

      1896–1901 obecná škola v Tuřanech,
      české soukromé gymnázium ve Vyškově,
      1907–1910 Vyšší lesnický ústav v Písku,
      1923–1925 Vysoká škola válečná v Paříži

    • vyznamenání a pocty

      Vojenská záslužná medaile (Signum laudis) bronzová a stříbrná,
      Železný záslužný kříž (1916),
      Medaile Jana Žižky z Trocnova 2. stupně (4. 12. 1918),
      Řád sv. Vladimíra s meči a stuhou IV. stupně (3. 2. 1919),
      Důstojník čestné legie 1919,
      Válečný kříž 1914–1918 se dvěma palmovými ratolestmi (14. 4. 1919),
      Medaile za chrabrost (23. 4. 1919),
      Řád za vynikající služby (Distinguished Service Order, 8. 5. 1919),
      Řád Sokola s meči (19. 10. 1919),
      Rytíř Čestné legie (4. 6. 1920),
      Československá revoluční medaile,
      Československá medaile vítězství (1922),
      Řád Italské koruny III. třídy (1. 3. 1923),
      Řád Rumunské hvězdy s meči I. třídy (19. 5. 1934),
      Velkodůstojník Čestné legie (15. 9. 1934),
      Řád Jugoslávské koruny I. třídy (22. 11. 1934),
      Československý válečný kříž 1918 se dvěma lipovými ratolestmi,
      Bachmačská pamětní medaile,
      Pamětní medaile 6. střeleckého pluku "Hanáckého",
      Řád Národních střeleckých gard Karla IV.
      Řád I. třídy s hvězdou,
      Medaile Vítězství 1918 (belgická),
      Řád Jaspisu (čínský),
      Zlatá dvorní medaile krále Carola (rumunská),
      Řád Jiřího I. - I. třídy (řecký)


    • zaměstnání

      voják z povolání,
      dělník v továrně na knoflíky


    • hrob

      Tuřanský hřbitov, Pratecká, skupina 2, hrob č. 24–25


    • poznámky

      Za první světové války bojoval jako nadporučík 4. bos. pluku na srbské a rumunské frontě, 17. 5. 1917 zajat, do legií se přihlásil 14. 7. 1917, do čs. legie v Rusku zařazen 16. 7. 1917, 6. střelecký pluk, kapitán. V létě velitel roty 6. střeleckého pluku Hanáckého, za bojů u Bachmače převzal 1. prapor, od dubna 1918 zástupce velitele, od srpna 1918 velitel 6. střeleckého pluku.
      Po reorganizaci Čs. vojska na Rusi velitel 2. střelecké divize (hodnost: plukovník), od ledna 1920 v čele zadního voje při evakuaci československých jednotek ze Sibiře.
      Po návratu do ČSR postupně: 1920–1923 velitel 6. pěší divize, 1923–1925 studium ve Francii, 1925–1932 velitel 4. pěší divize, 1932–1933 velitel Zemského vojenského velitelství Košice, 1933–1939 náčelník hlavního štábu.
      Na nátlak Německa 18. února 1939 opustil funkci (v březnu 1939 penzionován). V zářijové krizi 1938 patřil k rozhodným zastáncům vojenské obrany republiky, ještě 28. září radil prezidentu Benešovi neustupovat požadavkům velmocí.
      Od 21. 4. do 23. 6. 1939 absolvoval zemědělský kurz pro propuštěné důstojníky čs. armády; od 7. 8. 1939 převeden na ministerstvo financí; na jaře 1941 donucen opustit Prahu, žil u rodičů své ženy v Jablonném nad Orlicí.
      Za okupace byl pod dozorem gestapa. Dne 14. 10. 1941 zatčen a převezen do Malé pevnosti Terezín, 5. 6. 1942 převezen do Prahy na Pankrác, o devět dní později znovu převoz do Terezína, 22. 7. 1942 nečekaně propuštěn.
      Po osvobození přijat do armády, ale nezařazen, 13. ledna 1947 penzionován; po únoru 1948 degradován na vojína (6. 7. 1950), od 1. 6. 1953 mu ministerstvo obrany zrušilo vyplácení důchodu. Začal pracovat jako pomocný dělník v továrně na knoflíky.
      Rehabilitován v roce 1990, vrácena hodnost armádního generála.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Ludvík Krejčí (*17.8.1890 Tuřany, + 9.2.1972 Ústí nad Orlicí)"
      "Ottův slovník naučný nové doby : Dodatky k velikému Ottovu slovníku naučnému"
      "Universum. Všeobecná encyklopedie"
      "Pamětní desku si generál schválil sám"
      "Detail legionáře"
      "Album bývalých příslušníků a zakladatelů 6. střeleckého Hanáckého pluku"
      "Příběhy brněnských hřbitovů"
      "Osud generála. Komentář k některým dokumentům o životě a tragickém konci Sergeje Vojcechovského"
      "Politická elita meziválečného Československa 1918–1938. Kdo byl kdo za první republiky"
      "Občané tuřanské farnosti v zahraničním odboji 1914–1920"


    • osoby

      Jan Krkoška
      Krkoška byl pobočníkem Ludvíka Krejčího jako velitele 9. roty 6. střeleckého pluku ruských legií


    • partneři

      Marie Krejčí (Luxová)
      sňatek: 17. 1. 1927, Jablonné nad Orlicí


    • děti

      Jarmila Květa Hájková (Krejčí)
      Marie Amálie Žižková (Krejčí)


    • rodiče

      Amálie Krejčí (Fröhlichová)
      František Krejčí


    • sourozenci

      Amálie Krejčí
      Julie Krejčí
      Františka Krejčí
      Marie Krejčí
      Josef Krejčí

      další sourozenci (2)...
      Leopold Krejčí
      František Krejčí


    • osoba na objektech

      L. Krejčí
      pamětní deska: Tuřanské náměstí 31/01


    • stavby

      Tuřanský hřbitov
      Pratecká
      místo posledního odpočinku


    • události

      29. 9. 1996
      Znovuodhalení pamětní desky Ludvíka Krejčího
      osoba uvedená na pamětní desce


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 14. 8. 2016