Encyklopedie dějin města Brna

Miroslav Tyrš - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Prof. PhDr. Miroslav Tyrš


    • * 17.9.1832 Děčín – † 8.8.1884 Oetz (Tyrolsko)


    • kritik, historik umění, podílel se na založení organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola


    • zajímavé okolnosti

      Miroslav Tyrš byl v dětství slabý - byl mu doporučen tělocvik a právě v tělesném cvičení a v péči o tělesné a duševní zdraví našel smysl života

    • příčina úmrtí

      tragické úmrtí v Alpách


    • vzdělání

      gymnázium v Praze,
      filozofická fakulta – přírodní vědy, filozofie a estetika (v roce 1860 promován na doktora filozofie)


    • dílo

      zobrazit V roce 1862 založil v Praze tělocvičný spolek Tělocvičná jednota Pražská (u jejího zrodu stáli J. Mánes, J. Neruda, J. E. Purkyně, K. Světlá i jiné významné osobnosti). Tyrš zde byl domovním správcem a později náčelníkem. Později dostal spolek název Sokol na návrh pedagoga Emanuela Tonnera.
      Tyrš je autorem české tělocvičné soustavy a metody (zde využil své velké znalosti fyziologie, filozofie i estetiky). Vytvořil a propagoval v jednotách nejvyšší morální zásady – vytrvalost, kázeň, kolektivismus, lásku k vlasti, k práci. Hlavní důraz kladl na výchovu mládeže.
      Publikoval v časopisech Osvěta, Světozor a Národní listy. V roce 1871 začal vydávat časopis Sokol, pořádal veřejná vystoupení a výlety za účelem podpory národního vědomí. V roce 1882 se v Praze na Střeleckém ostrově konal první všesokolský slet, který Tyrš řídil.


    • zaměstnání

      cvičitel v soukromém tělocvičném ústavu v Praze,
      1881–1883 docent dějin výtvarných umění na české technice v Praze,
      1882–1883 FF UK Praha (přednášel dějiny umění, 1883–1884 mimořádný profesor),
      v letech 1868 a 1873 zvolen poslancem do českého sněmu,
      v roce 1873 se stal členem říšské rady (obou funkcí se pak z časových důvodů vzdal),
      v roce 1881 jmenován docentem na české technice,
      v roce 1882 jmenován mimořádným profesorem na české univerzitě

    • odborné a zájmové organizace

      člen Umělecké besedy a předseda jejího výtvarného odboru,
      Sokol


    • hrob

      Olšanské hřbitovy

    • pojmenováno

      Brno: Tyršův sad


    • poznámky

      Pocházel z poněmčené rodiny, původně se psal Tiersch.
      V tyrolském Oetzalu na břehu říčky Ache, kde bylo nalezeno i jeho tělo, mu zbudovali zahraniční sokolové pomníček se třemi pamětními deskami. Ústřední desku, na které je nápis "V blízkosti tohoto místa bylo nalezeno tělo dr. Miroslava Tyrše", daroval v roce 1989 Vladimír F. Svoboda, starosta Sokola v Curychu.


    • obrazy


    • pojmenované ulice

      - Tyršgasse - Tyršova (Černá Pole)
      - Tyršgasse - Tyršova (Řečkovice)
      - Tyršgasse - Tyršova (Zábrdovice)
      - Tyršgasse -Tyršova (Líšeň)
      Tyršova (Královo Pole)

      další pojmenované ulice (2)...
      - Tyršova + Komenského (Soběšice), jen část ulice
      Tyršovo návrší (Jundrov)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Z bronzu a kamene"
      "Slovník českých sociologů"
      "Nešťastný Tyrš"


    • partneři

      Renata Tyršová (Fügnerová)
      sňatek: 28. 8. 1872


    • osoba na objektech

      M. Tyrš
      pamětní deska: Francouzská 87/01 M. Tyrš
      pomník: Gajdošova 45/01 M. Tyrš
      pomník: Jana Nečase 1a/01 M. Tyrš
      pomník: Kuldova 38/1 M. Tyrš
      pomník: Palackého třída 1-3/05
      další osoba na objektech (4)...
      M. Tyrš
      pomník: Slovanské náměstí 0/02 M. Tyrš
      pomník: Srbská 4/02 M. Tyrš
      pomník: Valchařská 0/01 Tyršův sad v Husovicích
      památný strom: Valchařská 0/02


    • události

      15. 9. 1945
      Znovuodhalení pomníku M. Tyrše 18. 9. 1932
      Odhalení pomníku dr. Miroslava Tyrše v Králově Poli 17. 9. 1932
      Oslavy výročí M. Tyrše v Králově Poli - předání obrazu M. Fridricha 12. 6. 1932
      Slet brněnských sokolských žup
      ke 100. výročí jeho narození byl slet uspořádán


    • autor

      Jis


Aktualizováno: 1. 5. 2014