Baruch Jakob Placzek - Profil osobnosti

PhDr. Baruch Jakob Placzek

* 4.10.1834 Hranice na Moravě – † 17.9.1922 Brno

brněnský a moravský zemský rabín, spisovatel a přírodovědec
otec osobností: Sarah Türkl, Alfred Placzek

pseudonym

Benno Planek

zajímavé okolnosti

V soukromí byl zaníceným amatérským vědcem. Korespondoval dokonce o evoluční teorii s Charlesem Darwinem. Blízkým přítelem Johanna Gregora Mendela a dle rodinné tradice snad jediným, kdo význam jeho genetických objevů (získaných spíše metodami fyziky) již tehdy rozpoznal. Po Mendelově smrti prý dokonce pokračoval v podobných botanických pokusech.

čestný občan

Boskovice (1901)

vzdělání

gymnázium v Mikulově,
gymnázium v Brně,
univerzita ve Vídni,
krátce studoval v Lipsku

vyznamenání a pocty

rytíř řádu Františka Josefa I.

dílo

zobrazit

Publikoval řadu prací, od poezie a beletrie přes působivé nekrology k úmrtí významných brněnských osobností, až po vědecké práce z ornitologie.

Výběr z díla:
- Zu eng ist mir der Raum! Brno 1886.
- Der Vogelsang nach seiner Tendenz und Entwickelung. Brno 1886.
- Der Tackif-Novelle. Brno 1895.
- Nachruf gehalten an der Bahre Hieronymus Lorm’s. Brno 1902.

zaměstnání

1858 zakladatel a ředitel střední školy v Hamburku,
1860 (1861)–1905 brněnský rabín,
1884–1922 poslední moravský zemský rabín,
působil na Učitelském ústavu ve Vídni

odborné a zájmové organizace

spoluzakladatel Semináře izraelitských studií ve Vídni

hrob

Židovský hřbitov v Brně, hrob 1, řada 2, sekce 3B

poznámky

Citováno z knihy „Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart“ editované Hugo Goldem:
„Placzek byl mužem humoru a ducha, fascinující kazatel s příkladnou dikcí a hlubokým citem, který se projevoval v jeho projevech; vyrovnal se nejlepším řečníkům své doby.“ Jako zemský rabín „vykonával tuto funkci s největší důstojností až do své smrti“. V osobě Placzeka našli brněnští Židé „muže hodného náboženské obce provinčního hlavního města“. Spojoval v sobě rozsáhlé rabínské vědění, vysoké vzdělání a umírněný reformní přístup. Ačkoli byl vychován přísně konzervativně, podporoval umírněný reformní směr, který se na Moravě postupně prosazoval po zrovnoprávnění Židů. Placzek působil silným osobním dojmem: „Měl impozantní zjev a získával si úctu své obce vznešeností charakteru i důstojným vystupováním.“ Proslul především svými kázáními, která byla vzorem řečnictví. „Jako kazatel byl mimořádně působivý… dokázal své posluchače povzbudit, inspirovat a morálně i nábožensky posílit.“

Kniha také popisuje, jak se Baruch Placzek stal rabínem nově vzniklé židovské náboženské obce v Brně. Když ta v roce 1860 hledala rabína, přihlásilo se více než 20 kandidátů z celé střední Evropy. Placzek, tehdy ředitel hamburské střední školy, kterou založil, pobýval v létě 1860 u svých rodičů, když byl pozván, aby měl přednášku v novém chrámu. Jeho přednáška měla velký úspěch a byl následně pozván ke dvěma kázáním. Nebyl mezi uchazeči, ale "učinil tak hluboký dojem, že výběrová komise rozhodla ho angažovat". Jeho kázání proběhla v září 1860, přijat byl nejprve na tři roky se zkušební dobou, s ročním platem 2 500 zlatých. Úřadu se ujal dne 15. února 1861.

(Citace z knihy vybral a pro naši encyklopedii poskytl potomek rodiny pan Michael Fuhrmann, děkujeme.)