Encyklopedie dějin města Brna

Björnstjern Martinius Björnson (Bjørnson) - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Björnstjern Martinius Björnson (Bjørnson)


    • * 8.12.1832 Kvikne (Norsko) – † 26.4.1910 Paříž (Francie)


    • norský spisovatel a básník


    • národnost

      norská


    • nej...

      svět: první Seveřan, kterému byla udělena Nobelova cena za literaturu

    • zajímavé okolnosti

      velký přítel českého a slovenského národa a zastánce jejich boje za samostatnost


    • bydliště

      Kvikne (1832–1838),
      fara v Nesset v Romsdalu (1838–1846),
      Oslo


    • vzdělání

      střední škola v Molde,
      od roku 1849 Heltbergova škola v Christianii (dnešní Oslo),
      též studium na vysoké škole (nedokončeno)

    • vyznamenání a pocty

      nositel Nobelovy ceny za literaturu (1903)


    • dílo

      zobrazit - Selské novely, Praha 1875
      - Na božích cestách, Praha 1893
      - Prach, Praha 1896
      - Absolonovy vlasy, Praha 1898
      - Nad naši sílu, Praha 1900
      - Železnice a hřbitov, Praha 1907
      - Veselý hoch, Praha 1910
      - Rukavička, Praha 1922
      - Vlajky nad městem a přístavem: román manželství, Praha 1932
      - Selské povídky, Praha 1972
      - Synnové ze Slunečného pobřeží, Praha 1981


    • zaměstnání

      žurnalista a divadelní kritik,
      spisovatel,
      umělecký ředitel Kristianského divadla v Oslu (od roku 1865)

    • odborné a zájmové organizace

      pobyt v Římě,
      cesty na Ukrajinu, do Čech, na Slovensko a do Rumunsko - tzv. mluvčí menších utlačovaných národů


    • pojmenováno

      Park Björnsonův sad


    • poznámky

      Ve svých 24 letech začal vydávat povídky, které ho proslavily a staly se prvním opravdovým vítězstvím norské literatury nejen v ostatní Skandinávii, ale i v mnoha dalších evropských zemích. Hloubkou citu, psychologickou pravděpodobností a jazykem plným poezie a elementární síly liší ode všeho, co bylo doposud v norské literatuře vytvořeno.

      Po dramatických kusech, které vydal a pro své politické názory se stal mezinárodně uznávanou osobností kulturního a veřejného života. Zasazoval se o rozbití švédsko-norské unie, liberalismus a kulturní i státní samostatnost a nezávislost Norska.

      Jeho báseň Ano, milujeme tuto zemi z roku 1870 se stala norskou státní hymnou.


    • obrazy


    • rodiče

      Peder Björnson (Bjørnson)


    • osoba na objektech

      B. Björnson
      pomník: Veveří 68-70/01


    • stavby

      park Björnsonův sad
      Zahradníkova


    • autor

      Menš, MŠ


Aktualizováno: 27. 12. 2014