Encyklopedie dějin města Brna

Ernst Johann Herring - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Ernst Johann Herring


    • * 17.10.1816 Tennenlohe bei Erlangen (Německo) – † 31.10.1871 Brno


    • velkoobchodník, finančník, mecenáš


    • šlechtický titul

      1859 Ritter; 1867 Freiherr

    • šlechtický predikát

      von Frankensdorf

    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko


    • zajímavé okolnosti

      Synovec a adoptivní syn J. P. Herringa.
      Dům U Zlaté lodi (nyní náměstí Svobody č. 8), který zdědil po své nevlastní matce roku 1842, radikálně přestavěl následujícího roku podle návrhu architekta Ludwiga von Förstera.


    • bydliště

      Brno

    • čestný občan

      Čestný občan (od roku?)


    • vyznamenání a pocty

      kříž Leopoldova řádu (1849),
      několik vyznamenání pruských, saských a bádenských

    • jiné pocty

      23. 6. 1850 povýšen do rytířského stavu,
      25. 4. 1867 povýšen do stavu svobodných pánů s predikátem "von Frankensdorf" erbem a heslem "Laborando libertatem" ("Prací ke svobodě")


    • zaměstnání

      obchodník a finančník


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 22a/10, novogotickou rodinnou hrobku vytvořil v roce 1851 Josef Fuss


    • poznámky

      Po otcově smrti povolán strýcem do Brna, kde byl spolu se sestrou (bratrem? - někteří autoři uvádějí dva chlapce - Menš.) v jeho rodině vychován.
      Podnikl několik studijních cest po Evropě.
      V roce 1836 se stal dědicem strýcova majetku (asi 300 000 zlatých konv. m., rozestavěný dům v Brně, statek Habrovany). Založil vlastní obchodní dům, který obchodoval zejména s indigem a šampaňským vínem.
      Podílel se na činnosti brněnské filiálky "Rakouské národní banky", brněnského obchodního spolku a stal se prezidentem brněnské Obchodní a živnostenské komory (funkci zastával 16 let). Organizoval rakouskou účast na světových výstavách v Paříži, Mnichově a Londýně.
      V roce 1851 inicioval založení moravské tkalcovské školy - pro její vydržování zřídil fond a roku 1866 přispěl k vystavění nové budovy, zasáhl do rozvoje moravského úvěrového peněžnictví (stál u zrodu Brněnské diskontní pokladny a v roce 1862 u vzniku Moravské eskontní banky).
      Výrazně ovlivnil rozvoj moravské železniční sítě (brněnsko-rosická dráha roku 1854; tratě Brno–Znojmo; Brno–Olomouc–Šternberk; Brno–Uherské Hradiště–Trenčín).
      Získal a provozoval uhelné doly v Rosicích a Oslavanech, svým kapitálem se podílel na založení železáren v Rosicích (Rositzer Eisenhüttengewerkschaft).
      Roku 1861 zvolen poslancem Moravského zemského sněmu, roku 1866 povolán do panské sněmovny Říšské rady.
      Finančními prostředky se podílel na zkrášlení města Brna, vybudování sirotčince, ústavu slepců atd.
      Jeho adoptivní rodiče byli původně pohřbeni poblíž brány ve staré části Městského hřbitova v Brně (při dnešní Kounicově ulici). V roce 1851 se Ernst Johann Herring rozhodl pořídit jim nový náhrobek poblíž. Model náhrobku vypracoval vídeňský architekt Josef Fuss, provedení je dílem vídeňského kameníka Franze Prastera. Po roce 1892 byla rodinná hrobka Herringů přenesena na Ústřední hřbitov (skupina 22a, číslo 10) a v roce 2003 bylo zahájeno restaurování péčí odboru životního prostředí Magistrátu města Brna.
      Po dobu oprav hrobky byly ostatky vyzvednuty a jsou uloženy v městské márnici, po skončení oprav budou znovu uloženy do hrobky. Poslední oprávněnou nájemkyní hrobových míst byla firma KOH-I-NOOR České Budějovice, zastoupená bývalou majitelkou paní Irmou Herring von Frankensdorf. Dnešní majitel firmy KOH-I-NOOR a. s., firmu, její práva a závazky nabyl od Dr. Friedricha Herringa von Frankensdorf v roce 1996 (ten zemřel v roce 1996 poblíž Grünau v Horním Rakousku). Firma KOH-I-NOOR a. s. se prohlášením ze dne 30. 8. 2006 vzdala majetkových práv a závazků k ostatkům rodiny Herring, uložených v rakvích na ÚH města Brna.

      (Údaje o hrobce rodiny Herring na Ústředním hřbitově upřesnil 16. 4. 2008 Adolf Dočkal z Brna, děkujeme.)


    • obrazy


    • pojmenované ulice

      - Herringova (Ponava)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Dům U Zlaté lodi"
      "Brněnští podnikatelé a jejich podniky 1764-1948. Encyklopedie podnikatelů a jejich rodin"
      "Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století"
      "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Tyršův park, jeho minulost a současnost "
      "Habrovany"
      "Lexikon bedeutender Brünner Deutscher 1800–2000 : ihr Lebensbild, ihre Persönlichkeit, ihr Wirken : hier werden Bürger und Bürgerinen dieser Stadt vorgestellt, die in ihr oder in ihrer Umgebung geboren und groß wurden; auch solche, die zuzogen und in ihr Heimat oder Berufserfolg fanden: Berühmte und Bedeutende, Ausgezeichnete und Verdienstvolle, Bekannte und weniger Bekannte"


    • partneři

      Johanna Amálie Herringová (Gechterová)
      sňatek: 1849 v Terstu


    • děti

      Viktor Franz Johann Herring
      Ernst Adolf Johann Maria Herring


    • rodiče

      Andreas Herring


    • osoba na objektech

      městský chlapecký sirotčinec
      pamětní deska: Gorkého 14/01


    • stavby

      park Tyršův sad
      Kounicova
      původní místo pohřbení
      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku po přenesení ostatků ze zrušeného Městského hřbitova


    • události

      15. 9. 1870
      Zahájení pravidelné dopravy na železniční trati mezi Dolním a Hlavním nádražím a (Brno -) Střelice - Znojmo
      významná osobnost při vyjednávání stavby železnice
      1. 7. 1856
      Zahájení pravidelné osobní dopravy na železniční trati Brno - Zastávka u Brna
      hlavní postava stavby železniční trati
      2. 1. 1856
      Zahájení pravidelné nákladní dopravy na železniční trati Brno - Zastávka u Brna
      hlavní postava stavby železniční trati


    • autor

      Menš, Jord


Aktualizováno: 15. 10. 2016