Prof. JUDr. František Xaver Hodáč

* 21.8.1883 Brno – † 10.3.1943 Zlín


politik, národohospodář, pedagog, poslanec


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Vynikal rozmanitostí zájmů, značnou povahovou impulzivností, věnoval se mnoha činnostem. Za 1. světové války řídil brněnskou pobočku Mafie.


bydliště

Brno, Údolní 3


vzdělání

slovanské gymnázium v Brně,
PF UK v Praze (1902 – 13. 7. 1907),
národohospodářský seminář E. Philippoviche ve Vídni,
v roce 1911 se habilitoval jako soukromý docent hospodářské politiky, finanční vědy a statistiky na české technice v Brně


dílo

zobrazit


zaměstnání

kandidát advokacie (doloženo v roce 1910),
docent c. k. české vysoké školy technické Františka Josefa v Brně (doloženo v roce 1912),
řádný profesor Českého vysokého učení technického v Praze


politická orientace

Lidovo-pokroková strana moravská,
Čs. národní demokracie (jeden z nejbližších spolupracovníků Karla Kramáře, v letech 1929–1935 poslanec Národního shromáždění za tuto stranu),
Národní sjednocení (1937 zvolen úřadujícím místopředsedou),
Národní strana jednoty (od listopadu 1938 do března 1939 místopředseda)


odborné a zájmové organizace

Ústřední svaz průmyslníků,
Hlahol,
Společnost Národního muzea,
Společnost přátel Lužice,
Britská společnost pro Československo,
Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách,
Česká společnost národohospodářská aj.


hrob

Praha, Vyšehradský hřbitov, oddělení 15, hrob č. 28


poznámky

Pocházel z rodiny advokáta a známého organizátora kulturního a spolkového života v Brně, pod vlivem kulturního rodinného prostředí vydal ještě za studií sbírku básní a redigoval dva studentské moravskoslezské almanachy.
V aktivní politické činnosti v Čs. národní demokracii náležel k nejrealističtějším a nejschopnějším politikům, patřil k obhájcům aktivní účasti strany ve vládě; když v únoru 1934 národní demokracie odešla z vlády na protest proti devalvaci koruny, začal se orientovat na spojení s českými fašisty a vytváření nové politické strany - Národního sjednocení. Pod jeho vedením strana opustila fašistické tendence, pokus o navázání vztahů ke skupině Hradu nebyl úspěšný. V mnichovské krizi zaujal Hodáč protikapitulační stanovisko, ale jeho politický vliv už byl slabý.

PRACOVNÍ ČINNOST:
- v letech 1905–1906 předseda Ústředního svazu českého studentstva
- od roku 1911 tajemník Jednoty průmyslníků pro Moravu a Slezsko
- v červnu 1918 spolu s J. Preissem konstituovali Ústřední svaz českých průmyslníků (byl zde generálním tajemníkem, v letech 1928–1934 člen předsednictva, v průběhu volební kampaně ve volbách v roce 1935 uvolněn ze všech funkcí)
- v letech 1919–1926 člen bankovního výboru ministerstva financí
- od roku 1922 místopředseda Konfederace zaměstnaneckých organizací Československé republiky
- v letech 1926–1929 člen bankovní rady Národní banky československé
- Československý stát reprezentoval i na mezinárodním poli, zcestoval téměř celou Evropu, navštívil i USA
- v roce 1919 zvolen členem správního výboru Mezinárodního úřadu práce v Ženevě
- v letech 1925–1926 generálním komisařem čs. účasti na mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži
- v roce 1927 jej Rada Společnosti národů jmenovala členem přípravného výboru pro hospodářskou konferenci (zde zastával v roce 1927 funkci předsedy průmyslové sekce).

REDAKČNÍ ČINNOST:
- od roku 1914 redigoval Průmyslový věstník
- od roku 1926 Obzor národohospodářský.

PEDAGOGICKÁ ČINNOST:
- profesor na technice v Brně
- od roku 1919 vyučoval na Českém vysokém učení technickém v Praze (v roce 1922 jmenován profesorem).







ulice

Údolní
bydliště (doloženo v letech 1890, 1910 a 1912)


Los, Menš


Aktualizováno: 22. 02. 2020