Encyklopedie dějin města Brna

Radomír Václav Luža - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Prof. PhDr. JUDr. Radomír Václav Luža


    • * 17.10.1922 Praha – † 26.11.2009 USA


    • politik, právník a historik
      dítě osobnosti: Ing. Vojtěch Boris Luža


    • národnost

      česká


    • zajímavé okolnosti

      Za svou politickou angažovanost byl již 29. února 1948 Ústředním akčním výborem Národní fronty za vedení Alexeje Čepičky zbaven všech politických funkcí. Nedávný partyzán byl veřejně označen za nepřítele "lidové demokracie".
      Radomír Luža ještě stihl odpromovat a 29. března 1948 jako čerstvý doktor práv odešel přes rakouskou hranici do exilu. Zanedlouho (v červenci 1948) se tajně vrátil do ČSR, kde měl připravit odchod Edvarda a Hany Benešových na Západ. Z důvodů vážně choroby prezidenta se záměr neuskutečnil.
      V letech 1948–1953 se dočasně usadil ve Francii. Po odchodu do USA se s konečnou platností rozhodl pro historii, kterou vystudoval na dvou předních amerických univerzitách.


    • bydliště

      Blue Bell u Filadelfie (USA)


    • vzdělání

      Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (březen 1948 titul JUDr.),
      po odchodu do emigrace studoval v Paříži na Sorbonně filozofii a kulturní antropologii,
      po roce 1953 studoval v USA na dvou univerzitách (Columbia, New York University; titul PhDr., 1959, New Orleans); ve své disertaci z roku 1959 se věnoval jako jeden z prvních historiků otázce odsunu sudetských Němců z Československa

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 (1946),
      Medaile za chrabrost (1946),
      Medaile za zásluhy (1946),
      Medaile Josefa Hlávky (1993),
      Řád T. G. Masaryka (1996),
      Čestný kříž za zásluhy pro vědu a umění I. třídy udělený rakouským prezidentem (1997),
      Medaile za chrabrost (2005) udělená ruským prezidentem,
      Medaile Františka Palackého (2007)

    • jiné pocty

      povýšen do hodnosti plukovníka v záloze (1995)


    • dílo

      zobrazit PRÁCE:
      - The transfer of the Sudeten Germans, 1964.
      - History of the Internationl Socialist Youth Movement, 1970.
      - A History of the Czechoslowak Republic 1918–1948, 1973.
      - Austro-German Relations in the Anschluss Era, 1975.
      - Oesterreich und die Grossdeutsche Idee in der NS-Zeit, 1977.
      - Geschichte der Tschechoslowakischen Republik 1918–1948, 1980.
      - Der Widerstand in Oesterreich 1938–1945, 1985.
      - La Republique Tchecoslovaque 1918–1948, 1987.
      - Czechoslovak Social Demokracy Abroad 1948–2001, 2001.
      - The Hitler Kiss. New Orleans 2002.
      - V Hitlerově objetí. Praha 2006.


    • zaměstnání

      právník,
      historik,
      od roku 1967 profesor moderních středoevropských dějin na Tulane University v New Orleansu,
      od roku 1993 hostující profesor moderních světových dějin na FF MU v Brně

    • politická orientace

      po 2. sv. válce vstoupil do Československé sociální demokratické strany; připoutal k sobě pozornost jako místopředseda a v kritických měsících lednu a únoru 1948 jako úřadující předseda Ústřední komise mládeže, dále byl členem ústředního zastupitelstva a místopředseda krajského výkonného výboru sociální demokracie v Brně

    • odborné a zájmové organizace

      Svaz politických vězňů v exilu (místopředseda),
      Český svaz bojovníků za svobodu


    • poznámky

      Svou první zkušenost s gestapem získal již v roce 1941, kdy v den 19. narozenin byl zatčen a předveden k výslechu. V rámci psychického nátlaku byl postaven na chodbu poblíž místnosti, kde zasedal v té době stanný soud a vynášel rozsudky smrti. Tyto minuty později Luža označil za nejhorší ve svém životě. Gestapo mu neprokázalo spojení s odbojem a byl propuštěn.
      V ilegalitě žil od 23. 9. 1942, člen odbojové organizace Rada tří, zástupce velitele skupiny gen. Luži, působící na Brněnsku. Byl pověřen vykonáním trestu nad protektorátními četníky, kteří zastřelili jeho otce. Příslušníci přibyslavské četnické stanice byli popraveni 26. 10. 1944 skupinou partyzánů vedenou nadporučíkem Nikolajem Bachmutským a Radomírem Lužou.
      Po únoru 1948 odešel přes Rakousko do Francie, kde působil jako spolupracovník francouzské zpravodajské služby, stál u zrodu Rady svobodného Československa či exilového Svědectví. Angažoval se také v exilové československé sociální demokracii.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Radomír Luža (1922–2009)"
      "Nekrolog. Radomír Václav Luža (17.10.1922–24.11.2009)"
      "Odešel bojovník za svobodu"
      "Příběh o odvetě za smrt generála Luži"
      "Velitele odboje zabili na Vysočině čeští četníci"
      "Vlast a čest byly jim dražší nežli život"


    • partneři

      Libuše Lužová (Podhrázská)


    • děti

      Sabrina Armitage (Lužová)
      Radomír Vojtěch Luža


    • rodiče

      Vojtěch Boris Luža
      Milada Lužová


    • objekty

      V. B. Luža
      pamětní deska: Kounicova 65/03
      2. 10. 1990 se účastnil slavnostního odhalení pamětní desky svého otce generála Luži


    • události

      22. 6. 2004
      Slavnost předání vyznamenání in memoriam účastníkům protinacistického odboje v Kounicových kolejích
      syn (převzal vyznamenání)


    • autor

      Menš, Jord


Aktualizováno: 24. 7. 2013