Encyklopedie dějin města Brna

Pavel Blatný - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Pavel Blatný


    • * 14.9.1931 Brno


    • hudební skladatel


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Česká republika


    • bydliště

      Brno, Starobrněnská 19/21


    • vzdělání

      brněnská konzervatoř (studium hry na klavír, dirigování a skladby),
      hudební věda na brněnské univerzitě,
      žák Pavla Bořkovce (toto studium jen zvýraznilo Blatného zálibu v neoklasicismu, která určila i jeho první kompoziční etapu)

    • vyznamenání a pocty

      Cena Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (za kantátu Vrba), 1981,
      Cena Leoše Janáčka (za kantátu Štědrý večer), 1984,
      Anfiteatro d'argento (Neapol), 1989,
      Cena města Brna, 2000


    • dílo

      zobrazit První kompoziční etapa - záliba v neoklasicismu - je příznačná skladatelovým obdivem ke Stravinskému, Prokofjevovi a Martinů, jejichž umělecký odkaz Blatný vstřebal a přetavil do osobitého projevu, charakteristického mj. samostatným uplatňováním dvou odlišných zvukových vrstev, které se v průběhu skladby střídají jako dva mluvčí v rozhovoru (odtud označení "dialogický princip").

      Neoklasická etapa byla na konci 50. let vystřídána skladatelovým zájmem o soudobé kompoziční techniky. Pavel Blatný byl jedním z prvních, kdo české hudbě objevovali možnosti dvanáctitónové kompozice. Byl však také jedním z prvních, kdo si uvědomili její meze a nedostatky.
      Ze snahy po uvolnění přísnosti dodekafonické kompozice vyrůstala jeho osobitá cesta, která je charakterizována úsilím o syntézu racionálního kompozičního řádu se spontaneitou bezprostředního muzikantského projevu, o syntézu vážné hudby s jazzem, která bývá označována jako "třetí proud". Za všechny skladby tohoto směru jmenujeme alespoň Koncert pro jazzový orchestr a 10´30" pro symfonický orchestr. Díky této tvůrčí koncepci získalo jméno Pavla Blatného rychle popularitu i v zahraničí. Svědčí o tom např. fakt, že v žebříčku amerických jazzových kritiků časopisu Down Beat se v roce 1966 ocitl Pavel Blatný na osmém místě a o rok později dokonce na pátém - a to přesto, že jazzovým hudebníkem v pravém slova smyslu nikdy nebyl.

      Ve tvorbě "třetího proudu" hledal Pavel Blatný především cestu k posluchači. A poněvadž se v průběhu 60. let stávalo stále zřejmější, že pro posluchače bude nejsrozumitelnější takové dílo, které bude respektovat staletími zafixované tonální cítění, uskutečnil skladatel opětovný návrat k tonalitě (poprvé ve skladbě DEFGAHC z roku 1967).

      Počátek 80. let znamenal ve skladatelově vývoji zásadní vykročení od skladeb "třetího proudu", v nichž bylo předtím těžiště jeho kompoziční práce, směrem k hudbě vážných žánrů, směrem k tonalitě, formové přehlednosti, záměrně archaizujícímu a co nejvíce zjednodušenému projevu. Počátek tohoto vykročení znamená lidová kantáta Vrba, za kterou obdržel Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za rok 1981, pokračování pak symfonická věta Zvony za mého otce a kantáty Štědrý den a Polednice.

      Cílem Pavla Blatného v celém jeho dosavadním tvůrčím úsilí bylo učinit současný projev sdělným a srozumitelným. Spontánní ohlas jeho obsáhlé (více než 500 skladeb), široce rozprostřené a snad do všech oborů zasahující tvorby svědčí o úspěšnosti tohoto usilování.



      Výběr ze skladeb:
      JEVIŠTNÍ DÍLA:
      - Náčelník Severní vánek, muzikál na námět J. Nestroye (1974), DILIA,
      - Večer Tříkrálový, celovečerní muzikál na námět W. Shakespeara (1975)
      - Pohádky z lesa (Studánka a Domeček), dvě televizní opery pro děti (1975


      ORCHESTRÁLNÍ A VOKÁLNĚ SYMFONICKÉ SKLADBY:
      - Hudba pro klavír a orchestr (1955), UK Brno 30´
      - Koncert pro orchestr (1956), ČHF 40´
      - Koncert pro komorní orchestr (1958), ČHF 25'
      - Vrba, kantáta na text K. J. Erbena (1980), ČHF, o Panton 20'
      - Zvony, symfonická věta (1981), ČHF, o Panton 10'
      - Štědrý den, kantáta na text K. J. Erbena (1982), ČHF 20'
      - Polednice, kantáta na text K. J. Erbena (1982) ČHF 12'
      - Hommage à Gustav Mahler (1983), 10'
      - Vodník, kantáta na text K.J.Erbena (1986), ČHF, videozáznam ČT
      - Podivné lásky, kantáta na texty stejnojmenné knihy Jiřího Muchy (1990), videozáznam ČT
      - Erbeniáda pro symfonický orchestr (2003) 20'


      SKLADBY "TŘETÍHO PROUDU":
      - Per orchestra sintetica pro jazzový a "klasický" dechový orchestr (1960), SU, o Lippmann + Rau 7'
      - Koncert pro jazzorchestr (Prolog, Passacaglia, Modely, Rytmy a témbry) (1962-1964), SU, EMM, o Su, video: ČsT Praha 1965, CD K. Krautgartner ČR 2006, CD Jubileum 2006 29'
      - Studie pro čtvrttónovou trubku (1964), o SU, videozáznam ČsT Brno 1973, CD Jubileum 10'
      - 10'30' pro symfonický orchestr (1965), SU, EMM, r SU, videozáznam ČsT Brno 1967 10'30"
      - Greeting to Eric pro velký jazzový orchestr (1965), Saba 1967, r Saba 6'
      - Für Graz, pro velký jazzový orchestr (1965), EdS, EMM, 7'
      - Pour Ellis, skladba pro trubku (nebo sopránsaxofon) a jazzový orchestr (1966), SU, o  SU, EMM 6'


    • odborné a zájmové organizace

      Klub moravských skladatelů


    • poznámky

      (podklady pro zpracování tohoto hesla poskytl sám pan Pavel Blatný)


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Klub moravských skladatelů: 22 let obnovené činnosti"
      "Ceny města Brna za rok 1999"
      "Pavel Blatný a Klub moravských skladatelů"


    • osoby

      Ivan Blatný
      bratranec Lubomír Koželuha
      pedagog Milan Slimáček
      spolupráce


    • rodiče

      Anna Blatná (Sekerová)
      Josef Blatný


    • ulice

      Starobrněnská
      bydliště


    • události

      17. 9. 1922
      Ustavení Klubu moravských skladatelů v Brně
      zasloužil se o obnovení Klubu moravských skladatelů


    • autor

      Jis


Aktualizováno: 20. 9. 2017