Encyklopedie dějin města Brna

Gustav Jarošek - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Gustav Jarošek


    • * 11.2.1897 Vsetín – † 14.10.1941 Brno, Kounicovy koleje


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      stanným soudem v Brně odsouzen 14. 10. 1941 pro rušení veřejného pořádku, pro rušení nařízení o válečném hospodářství a o poškozování lidu k trestu smrti a zabavení majetku

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Vsetín, Horní náměstí 20 (rodný dům, bydliště v době sňatku),
      Dalečín, okr. Žďár nad Sázavou, čp. 36


    • vzdělání

      obecná a měšťanská škola ve Vsetíně,
      vyučen obchodníkem v Novém Jičíně


    • zaměstnání

      obchodník ve Vsetíně (v době sňatku),
      továrník v Dalečíně

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (župa Pernštejnská, II. okrsek)


    • poznámky

      K dokreslení osobnosti Gustava Jaroška připojujeme citaci z knihy starosty Sokolské župy Pernštejnské Jana Tálského „Bojem a utrpením k svobodě", Tišnov 1947. Výstižný text, psaný člověkem, který G. Jaroška osobně znal, nám zaslala dne 10. 10. 2009 Jaroškova vnučka, Ing. Darja Joaová, děkujeme.

      „Druhou světovou válku krví zaplatil dalečínský Sokol zvláště krutě. První obětí byl již roku 1941 bratr Gustav Jarošek, továrník v Dalečíně. Narodil se 11. února 1897 na Vsetíně, kde vychodil obecnou a měšťanskou školu. V Novém Jičíně se vyučil obchodníkem a pak odešel na zkušenou do Vídně, kde se stal velmi brzy vedoucím skladu největšího konsumu, ač neovládal dobře samospasitelnou němčinu. Ve Vídni nadšeně a nebojácně sokoloval. Ač to bylo přísně zakázáno, zúčastnil se se třemi jinými bratřími v sokolských krojích pohřbu svého přítele. Vrátil se popliván, poházen blátem a přece nebyl znechucen. Naopak, jeho sokolství bylo utvrzeno a posíleno.
      Později vstoupil do služeb banky, která měla na Slovensku v Nových Zámcích sklad a velkoobchod s dřevem. Přejal podnik v zbědovaném stavu a již za několik měsíců dosáhl jeho zotavení. I zde se věnoval pilně sokolské práci. Výborný cvičenec a závodník, zúčastnil se mnoha závodů a klubovna novozámecké sokolovny, o níž se s br. Bláhou, hoteliérem, nejvíce zasloužil, plnila se diplomy a uznáními, které br. Jarošek získal.
      Roku 1925 se oženil se Sokolkou Jindřiškou Krausovou z Jimramova. Koupili si v Dalečíně spáleniště bývalé papírny, které dlouhá léta leželo ladem. Tu na jednom konci zřídili nouzový příbytek a na druhém trhárnu hader. Po dvou letech zanechali trhání hader a zkusili to s předením vlny. To se dařilo znamenitě. Rok co rok vzrůstal Jaroškův podnik, přijímal desítky a desítky nových lidí. Továrna vyrůstala o nová poschodí, ač tehdy nastávala v našem průmyslu velmi zlá léta krise. Zatím však, co se mnohé továrny zavíraly a tisíce dělníků bylo bez práce, Jaroškova továrna mohutněla neuvěřitelně. Jak to bylo možné? Proto, že br. Jarošek neznal odpočinku, věnoval svému závodu veškeré své jedinečné organisační schopnosti, šetřil, počítal a plánoval. Jeho žena mu ze všech sil pomáhala. Je třeba zdůraznit, že ten krásný podnik vybudoval br. Jarošek v chudobné a odlehlé horské vesničce, vlastně v době nejhorší krise. Tvrdím, že tento člověk byl určitě jedním z nejschopnějších českých průmyslníků.
      I při své nadlidské práci dovedl si br. Jarošek najít čas, aby si zahrál s dalečínskými Sokoly divadlo. Jeho staříčkové, kněží nebo soudcové byli skutečně znamenití. Na to mohou Dalečtí jen vzpomínat. Přišla válka a s ní strašlivý zásah nejen do života rodiny, ale i do podniku. 19. září 1941 byl br. Jarošek gestapáckými slídily zatčen jako sabotér říšského hospodářství, jen krátce vězněn v Brně na policejním ředitelství, pak „Pod kaštany“ a dne 14. října 1941 byl v Kounicových kolejích popraven. Záludní Němci dosáhli svého. Zmocnili se továrny v Dalečíně i pomocné továrny v Chudobíně, všemocný Němec Hansel se nastěhoval i do Jaroškova domu na skále, kde „znamenitě“ působil.
      Br. Jarošek měl ještě mnoho plánů. Je známo, že chtěl budovat domky pro dělníky, byty pro úředníky. S bratrem Körnerem chtěli postavit v Dalečíně velký hotel a koupaliště a vybudovat z obce rekreační lázeňské letovisko. Ti dva by to byli dokázali!
      Bratr Jarošek, Sokol, jemuž dalečínská jednota děkuje za obětavou práci i vydatnou hmotnou podporu, neohrožený Čech, vynikající organizátor, zůstane v srdcích dobrých lidí dalečínských hluboko zapsán. Čest jeho památce!"
      Také v obecní kronice obce Dalečína je věnována v každoročních zápisech z doby první republiky továrně podrobná kapitola s výčtem výroby, zaměstnanosti, investic do rozšíření podniku atd. Jsou to i dnes pozoruhodná čísla, majitel továrny si také v letech 1936–1938 nechal postavit funkcionalistickou vilu, dodnes obdivovanou (-Menš).


    • prameny, literatura

      zobrazit "Virtuální kronika Dalečína. Období 1937–1986"
      "GESTAPO Brno 1939–1945. Katalog "
      "Jimramov, Farní úřad českobratrské církve evangelické dříve helvetského vyznání. Oddaní 1898–1933"
      "Miroš Habrovec a tišnovská sokolská mládež v protifašistickém odboji"
      "Úmrtní protokol z roku 1941"
      "První a druhé stanné právo na Moravě (1941–1942)"


    • osoby

      Leopold Körner
      spolupracovník Dominik Trapl
      G. Jarošek vybudoval na troskách zničené přádelny rodiny Traplovy novou úspěšnou továrnu


    • partneři

      Jindřiška Jarošková (Krausová)
      sňatek: 19. 4. 1925, Českobratrský evangelický chrám v Jimramově


    • děti

      Gustav Gaston Jarošek


    • rodiče

      Karel Jarošek
      Terezie Jarošková (Nedbálková)


    • události

      15. 10. 1941
      Zápis popravených v Brně 14. 10. 1941
      v protokolu uveden pod číslem 3737f
      14. 10. 1941
      Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 14. října)
      jeden z popravených


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 3. 12. 2016