Encyklopedie dějin města Brna

Jan Polách - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Ing. Jan Polách


    • * 22.5.1895 Drysice (okres Vyškov) – † 25.10.1941 Brno, Kounicovy koleje


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Přerov,
      Drysice čp. 169


    • jiné pocty

      jeho jméno je uvedeno v sokolovně na pamětní desce obětí Sokola Přerov


    • zaměstnání

      ředitel Středomoravské elektrárny

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol Přerov


    • poznámky

      V rakousko-uherské armádě vojín 13. zeměbraneckého pěšího pluku. Zajat: 20. 7. 1916, Berestečko. Přihlášení do legií: 28. 7. 1918, Bijsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 4. 1. 1919, záložní pluk 1, vojín. Konec v legiích 14. 9. 1920, poslední útvar: týl. int., poslední hodnost: svobodník. Demobilizován.
      Zapojil se do odboje v rámci odbojové organizace PVVZ, zejména do zpravodajské sítě vytvořené místostarostou přerovského Sokola Františkem Skopalem.
      Spolu s účetní Marii Dřevojánkovou měli poměrně rozsáhlé možnosti ke zpravodajské činnosti, protože SME zásobovaly proudem asi třetinu Moravy a díky tomu měli zaměstnanci přístup do řady průmyslových podniků důležitých pro válečnou výrobu. Z dalších zaměstnanců zapojeni např. Bohuslav Šída nebo Vladimír Vicena. Spolupracovali i s odbojáři ve Valašském Meziříčí, spojkou mezi Přerovem a Valašským Meziříčím byl montér SME Antonín Zahradníček. Ing. Jan Polách měl největší zásluhu na postavení dvou vysílaček, které nesly označení „Svobodná Haná“ a „Na zdar“. Vysílačky byly původně určeny k propagačnímu protinacistickému vysílání.
      Na přelomu let 1939/1940 se přerovští odbojáři pokusili vytvořit podmínky pro navázání rozhlasového spojení se zahraničím. Po Jaroslavovi Lančíkovi, který tehdy prchal do zahraničí, poslali šifrovací kód a seznam vlnových délek svých stanic. Lančík skutečně dne 8. 3. 1940 předal tyto materiály v Agde na velitelství čs. jednotek, ale radiové spojení se zahraničím zůstalo jen ve fázi příprav, realizace byla nad možnosti přerovského odboje.
      Spolu s Marií Dřevojánkovou pomáhali opatřovat součástky k opravě vysílačky parašutistovi Karlu Hovůrkovi, vyslanému ze SSSR.
      Pomocník výsadkových skupin ze Sovětského svazu. Zpopelněn v Krematoriu města Brna dne 27. 10. 1941.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Odbojové skupiny Petičního výboru Věrni zůstaneme a Moravské pětky na Přerovsku v letech 1939–1942"
      "Úmrtní protokol z roku 1941"
      "První a druhé stanné právo na Moravě (1941–1942)"


    • osoby

      František Drbal
      spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Marie Dřevojánková
      spolupráce v odboji Jan Hovůrka
      spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Jaroslav Lančík
      spolupráce v odboji František Mádle
      spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni
      další osoby (4)...
      Antonín Michálek
      spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Bohuslav Němec
      spolupráce v odboji Jan Procházka
      spolupráce v odboji, společně popraveni a zpopelněni Josef Vodička
      spolupráce v odboji


    • partneři

      Marie Poláchová


    • události

      28. 10. 1941
      Zápis popravených v Brně 25. 10. 1941
      v protokolu uveden pod číslem 2883e
      25. 10. 1941
      Popravy v prvním stanném právu v Brně (sobota 25. října)
      jeden z popravených


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 23. 6. 2016