Encyklopedie dějin města Brna

Adolf Burian - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Adolf Burian


    • * 1.1.1891 Brno-Žabovřesky – † 22.3.1942 Osvětim


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      stanným soudem v Brně odsouzen 30. 9. 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku

    • příčina úmrtí

      zahynul


    • bydliště

      Brno-Žabovřesky, Minská 51,
      Brno-Řečkovice, Černohorská 18


    • vzdělání

      První české gymnasium státní v Brně

    • vyznamenání a pocty

      Pamětní odznak SOPVP in memoriam (číslo matriky 15 649, Praha 29. 6. 1948)

    • jiné pocty

      městský účetní ředitel in memoriam


    • zaměstnání

      vrchní účetní sekretář (od roku 1941 ve výslužbě)


    • poznámky

      Domovská obec: Žabovřesky, okr. Brno.
      V rakousko-uherské armádě postupně ve 14. zem. pěším pluku a v 75. pěším pluku, hodnost: desátník. Zajat: 22. 11. 1914, Krakov. Přihlášení do legií: 6. 12. 1917, Žitomir. Do čs. legie v Rusku zařazen 13. 1. 1918, 1. záložní pluk, vojín. Konec v legiích 23. 11. 1920, poslední útvar: 3. střelecký pluk, poslední hodnost: desátník. Demobilizován.
      Karel Fibich, autor trilogie „Povstalci“, na několika místech své knihy zmiňuje Adolfa Buriana, kterého znal z Brna-Žabovřesk.
      Za nacistické okupace se Adolf Burian zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Gestapem zatčen 30. 9. 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, poté převezen do Osvětimi, kde zemřel 22. 3. 1942 v 8.20 hodin. Oznámení o úmrtí v Osvětimi bylo datováno 2. 4. 1942 pod číslem jednacím 3 287/1942, příčina smrti neuvedena.
      Jako městskému úředníkovi Burianovi vládní komisař Zemského hlavního města Brna dne 3. 10. 1941 sdělil, že se provinil proti služebnímu řádu a výnosu Adolfa Hitlera ze dne 16. 3. 1939 o zachovávání loajality k velkoněmecké říši, jejíž součástí se Čechy a Morava staly. Proto s ním bylo zavedeno disciplinární řízení a od 1. 10. 1941 byly jeho penzijní požitky sníženy na polovinu.
      V době zatčení byl Adolf Burian totiž jako legionář již penzionován (-Menš). O svém osudu si již v brněnské věznici nedělal iluze a předpokládal, že se nedočká svobody. Spoluvězeň Stanislav Milotinský po válce uvedl, že se mu sice Adolf Burian nesvěřil s odbojovou činností, ale spoluvězeň usuzoval, že snad byl napojen na Václava Bureše.
      Z osobních zájmů uvádíme, že aktivně provozoval od studentských let fotbal, hrál rovněž šachy, v roce 1925 sehrál simultánku s mezinárodním velmistrem Aljechinem.

      (K doplnění životopisu jsme čerpali informace z dokumentů, které pro naši encyklopedii poskytl z rodinného archivu dne 15. 2. 2013 pan Radoslav Burian, děkujeme.
      Fotografie z návratu legionářů poskytla naší encyklopedii paní Emilie Burianová, děkujeme.)


    • soubory ke stažení

      Výňatky z publikace Povstalci (autor Karel Fibich).pdf [1680 kB]


    • obrazy


    • pojmenované ulice

      Burianovo náměstí (Žabovřesky)


    • prameny, literatura

      zobrazit "GESTAPO Brno 1939–1945. Katalog "
      "Matriky, Brno-Komín, sv. Vavřinec. Narození 1872–1894"
      "Detail legionáře"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)"
      "Národní výbor města Brna - Kartotéka domovského práva, Brno 1850–1948"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"


    • osoby

      Karel Fibich
      spolubojovník v legiích Stanislav Milotinský
      spoluvězeň v Brně Pod kaštany


    • partneři

      Emilie Burianová (Mrázová)
      sňatek: 25. 7. 1926, Brno-Komín


    • děti

      Věra Burianová
      Emilie Burianová


    • rodiče

      Karel Burian
      Anna Burianová (Stehlíková)


    • sourozenci

      Rudolf Burian
      Cyril Burian


    • ulice

      Černohorská
      bydliště od roku 1929 (dnes Terezy Novákové) Minská
      rodný dům (tehdy Žabovřesky čp. 152)


    • osoba na objektech

      oběti 2. světové války
      pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 oběti druhé světové války
      pomník: Řečkovice - hřbitov 0/01


    • události

      30. 9. 1941
      Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
      stanným soudem odsouzen k předání gestapu


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 22. 4. 2017