Encyklopedie dějin města Brna

Adolf Erhart - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Prof. PhDr. Adolf Erhart, DrSc.


    • * 31.5.1926 Náměšť nad Oslavou – † 11.8.2003 Brno


    • jazykovědec - indoevropeista, vysokoškolský profesor


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Česká republika


    • bydliště

      Brno, Kounicova 77

    • cena města Brna

      2002


    • vzdělání

      reálné gymnázium v Brně-Židenicích,
      1945–1949 FF MU - obory germanistika, klasická filologie, indoevropeistika (1959 titul PhDr., 1960 CSc., 1964 habilitace, 1972 DrSc., 1988 profesor)

    • jiné pocty

      v roce 1996 udělena plaketa Josefa Dobrovského (AV ČR)


    • dílo

      zobrazit - Litevština, Praha, 1958.
      - Úvod do jazykovědy, Praha, 1965.
      - Základy obecné jazykovědy, Praha, 1965.
      - Sanskrt I.: Popisná mluvnice, Praha, 1967.
      - Sanskrt II.: Historickosrovnávací mluvnice, Praha, 1972.
      - Úvod do obecné a srovnávací jazykovědy, Praha, 1973.
      - Úvod do etymologie, Brno, 1975 (spolu s R. Večerkou).
      - Základy jazykovědy, Praha, 1980.
      - Struktura indoíránských jazyků, Brno, 1981.
      - Indoevropské jazyky: Srovnávací fonologie a morfologie, Praha, 1983.
      - Baltské jazyky, Praha, 1984.
      - Etymologický slovník jazyka staroslověnského 5–12, Praha, 1998.


    • zaměstnání

      Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně,
      Ústav pro jazyk český AV ČR - brněnské etymologické pracoviště


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, sk. 17, hrob č. 256–258


    • poznámky

      Po ukončení studia v roce 1949 zůstal na FF jako asistent. Disertaci o indoevropské konjugaci obhájil v roce 1959, roku 1963 se habilitoval prací o nových pohledech na indoevropský konsonantismus, v roce 1972 obdržel hodnost doktora věd. Profesorské řízení zahájil roku 1968, politické okolnosti jej však dovolily ukončit až v roce 1988, kdy se stal řádným profesorem. Od roku 1993 byl profesorem emeritním.
      V roce 1995 se ujal úkolu hlavního redaktora Etymologického slovníku jazyka staroslověnského, realizovaného v Etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR. Napsal několik úvodů do jazykovědy včetně samostatných monografií o etymologii a fonologii. Jeho hlavní zájem směřoval k jazykům indoevropským, zejména ke konsonantismu a genezi flexe jmenné i slovesné. Zvláštní pozornost věnoval jazykům indoíránským (jeho Struktura indoíránských jazyků byla první knižně vydaná česky psaná gramatika sanskrtu), baltským (byl naším předním znalcem litevštiny) a slovanským.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Život a dílo Adolfa Erharta: kapitola z dějin české vědy"
      "Odešel lingvista Adolf Erhart"
      "Slavica na Masarykově univerzitě v Brně: literární věda, jazykověda, historiografie, uměnovědy"


    • rodiče

      Adolf Erhart
      Antonie Erhartová (Toufarová)


    • ulice

      Kounicova
      bydliště


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Erh


Aktualizováno: 2. 9. 2017