František Fric

* 3.2.1896 Rajhradice (okres Brno-venkov) – † 15.3.1915 u Verzy - Marne (Francie)


válka a odboj 1914–1919; rota Nazdar; oběti války


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko


zajímavé okolnosti

Byl nejmladším z londýnských dobrovolníků a jako první z nich zahynul. Podle úmrtního listu ex offo č. 311458 ze dne 19. 1. 1923 vystaveného od duchovní správy ZVV v Brně padl v boji. Úmrtní list byl vystaven na základě oznámení starostenského úřadu I. okresu města Paříže, civilní oddělení, ze dne 30. 12. 1922.


příčina úmrtí

padl v boji


bydliště

Rajhradice čp. 27 (rodný dům)


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých v Rajhradicích,
byla mu věnována také pamětní deska (datum a přesné místo odhalení zatím neznáme, v současnosti se nachází v úschově Základní školy v Rajhradicích)


zaměstnání

číšník


hrob

Československý vojenský hřbitov v La Targette, Pas-de Calais


poznámky

Příslušný do Brna, později žil ve Velké Británii, zřejmě zde pracoval jako číšník (-Menš). Nesloužil v rakousko-uherské armádě.
Do roty „Nazdar“ přišel z Londýna jako dobrovolník, byl střelcem kulometné čety. V československém vojsku byl od 24. 10. 1914, padl 15. 3. 1915.
Původně pohřben u Marquises, Marne, v současnosti pohřben: La Targette, Pas-de Calais - československý vojenský hřbitov. Přesné okolnosti smrti a pohřeb vojáka „Fricka“, jak mu spolubojovníci říkali, popsal v dopise, datovaném ve Verzenay 18. března 1915, Karel Bezdíček. Dopis je také citován v knize Rudolfa Robla „Praporečník Karel Bezdíček“.

Když vypukla v roce 1914 válka, Češi žijící v té době v Anglii jako občané rakousko-uherské monarchie byli považováni za příslušníky nepřátelského státu (podobně Češi v Rusku - Menš). Za pomoci několika významných Angličanů (Steeda, Watsona a dalších) utvořili Češi v Londýně tzv. „České komité“, jehož prostřednictvím jim byl umožněn přístup do vyšších anglických úřadů a umožněna činnost na veřejnosti. Této práci se věnovali bratři Sýkora, Kopecký a jiní. Hned v prvních dnech války se nabídlo 106 mladých Čechů do služeb anglické armády. Byli odmítnuti, někteří nadšenci si na vlastní náklady obstarali stejnokroje a za pomoci anglických instruktorů prodělali vojenský výcvik. Když ani poté neuspěli u anglické armády, odjeli do Francie. Vůdcem této skupiny (kam patřil i František Spudil - Menš) byl br. Kolařík, pocházející z Moravských Budějovic, povoláním číšník, který se vyučil u známého českého restauratéra v Brně pana Kosteleckého. Teprve později, v roce 1916, bylo povoleno Čechům dobrovolně se hlásit do anglické armády (bylo jich tam asi 320). Někteří sloužili ve Francii, další v Indii, Bangladéši a jinde.

(Podrobnosti k rodinným poměrům a fotografie poskytl naší encyklopedii pan Jan František Teister, děkujeme.)




osoby

František Spudil
společně zařazeni v britské armádě



sourozenci

Ludvík Figar
nevlastní bratr



Menš


Aktualizováno: 22. 02. 2023