Encyklopedie dějin města Brna

František Roháček - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    František Roháček


    • * 5.12.1889 Brno-Chrlice – † 20.7.1972 Brno-Chrlice


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


    • bydliště

      Brno-Chrlice: Zámecká 49, Pod hejdou 1


    • vzdělání

      4 třídy obecné školy

    • vyznamenání a pocty

      Československá revoluční medaile (5. 9. 1920),
      mezispojenecká Československá medaile vítězství (17. 9. 1920)


    • zaměstnání

      tovární dělník, po návratu z legií práce na dráze,
      po pracovním úrazu v invalidním důchodu (trpěl i bolestmi z válečného zranění, kdy mu v těle zůstala střepina)

    • odborné a zájmové organizace

      ČsOL Brno-Tuřany (zakládající člen v roce 1922)


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, rozptylová loučka


    • poznámky

      Domovská obec: Chrlice, okr. Brno.
      Osobní číslo: 63 019.
      Do rakousko-uherské armády byl odveden v březnu 1911, 1. 8. 1914 narukoval k 8. pěšímu pluku do Brna jako vojín. Zajat 19. 11. 1914 u Dubice.
      Jako zajatec pracoval na Permské železniční dráze, Vjatka nomer dva, ve Vjatské gubernii. Do legií se přihlásil 20. 8. 1917 v Baryševce.
      Do čs. legie v Rusku zařazen dne 2. 9. 1917, 8. střelecký pluk (3. rota), vojín. Jeho pluk dorazil mezi prvními do přístavu Vladivostok, který také František Roháček pomáhal koncem června 1918 obsazovat. Začátkem července 1918 nastoupil zpáteční cestu plnou bojů a strádání. V červenci 1918 dobýval Nikolsk Ussurijský, Spaskoje i Trojický klášter. V době od 30. 9. do 3. 10. 1918 bojoval u Gorbunova, v říjnu ještě u Nižního Tagilu, Kordonu a Vrchního Luku. Poté další boje o stanici Kordon, v prosinci účast v bojích u Osinceva, Černého Jaru, Kulikova, Kunguru i Tokareva.
      V roce 1919 se účastnil ochrany sibiřské magistrály. Z Vladivostoku odjel 6. 6. 1920 lodí M. S. Dollar (28. transport), z kanadského Halifaxu odplul 17. 7. 1920 lodí Belgie. Konec v legiích 27. 9. 1920, kdy demobilizoval v Brně, poslední útvar: 8. střelecký pluk, poslední hodnost: vojín. Demobilizován.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Detail legionáře"
      "Občané tuřanské farnosti v zahraničním odboji 1914–1920"


    • partneři

      Marie Roháčková (Kalinová)
      sňatek: 24. 9. 1922, Brno-Tuřany


    • děti

      Zdenka Roháčková
      Stanislav Roháček


    • rodiče

      Šimon Roháček
      Eva Roháčková (Pernesová)


    • sourozenci

      Jan Roháček
      Julie Roháčková
      Kristýna Roháčková
      Marie Roháčková


    • ulice

      Zámecká
      rodný dům (tehdy Chrlice čp. 37) Pod hejdou
      bydliště s manželkou a dětmi (tehdy Chrlice čp. 136)


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 17. 7. 2015