Encyklopedie dějin města Brna

Jaroslav Potoček - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Ing. Jaroslav Potoček


    • * 25.7.1906 Praha – † 28.3.1942 Osvětim


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      zahynul v koncentračním táboře


    • bydliště

      Brno, Veveří 61


    • vzdělání

      první česká státní reálka v Brně (1924 maturita),
      Česká vysoká škola technická v Brně - odbor inženýrského stavitelství a zeměměřičského inženýrství

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam

    • jiné pocty

      Doktor technických věd in memoriam


    • dílo

      zobrazit Jako asistent techniky se věnoval vědecké práci. Pod vedením prof. Kladiva se podílel na výzkumu hledání rudných a uhelných ložisek podle kyvadla ovlivněného zemskou tíží. Ve své době to byla převratná metoda proti dřívějším nákladným průzkumným vrtům.
      Československá badatelská rada podpořila toto bádání částkou 18 000 Kč na přípravné práce pro měření tíže na základních bodech Československé republiky. Ještě v roce 1940 byl Potoček poslán do Berlína na zapracování s přístroji, s kterými se mělo při výzkumu pracovat. Potočkovu vědeckou činnost přerušilo zatčení, nestačil publikovat žádnou větší práci.

      V pozůstalosti se zachoval separát "Srovnávání astronomických hodin na chronografu a určení chyb kolečkového kontaktu hodin", publikovaný v Zeměměřičském věstníku, roč. 1938, č. 10 a roč. 1939, č. 1–2.


    • zaměstnání

      asistent Vysoké školy technické Dr. Edvarda Beneše v Brně (ústav nižší a vyšší geodézie),
      po zavření českých vysokých škol zaměstnán u zemského úřadu,
      v září 1941 ustaven profesorem státní průmyslové školy stavební

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I)


    • poznámky

      Narodil se v Praze jako syn vojenského lékaře MUDr. Jana Potočka a Emilie Potočkové, rozené Kašparové. V roce 1912 začal chodit do polské obecné školy v Přemyšlu. Na počátku první světové války se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde Jaroslav Potoček začal navštěvovat střední školu.
      Od roku 1917 Potočkovi trvale žili v Brně, kde syn Jaroslav dokončil střední školu, zkoušku dospělosti složil na I. české státní reálce 24. června 1924 s vyznamenáním. V letech 1924–1928 byl zapsán na České vysoké škole technické v Brně, odbor inženýrského stavitelství, oddělení B (směru vodohospodářského a kulturního), první státní zkoušku vykonal s vyznamenáním 18. prosince 1926.
      Dne 1. února 1928 byl ustanoven výpomocným asistentem při II. stolici nižší a vyšší geodézie (přednosta prof. dr. B. Kladivo). Druhou státní zkoušku vykonal 22. června 1932 s prospěchem velmi dobrým. Dne 1. července 1932 byl jmenován řádným asistentem na výše jmenovaném ústavu.
      V době od 1. října 1932 do 31. března 1934 vykonával prezenční vojenskou službu, dne 1. března 1934 byl jmenován podporučíkem prezenční služby těžkého dělostřelectva.
      Již od doby studií cvičil v Sokole, věnoval se zejména výchově mládeže (což mu bylo později vytýkáno hlavně při výsleších na gestapu). Byl členem cvičitelského sboru Sokola Brno I, členem dorostového odboru župního i ústředního v Československé obci sokolské. Dlouhá léta župním vedoucím dorostu, úspěšně skládal tělocvičné skladby včetně hudebního doprovodu. Přispíval do sokolských časopisů (zejména Tyrš), zpíval v pěveckém sboru Sokola Brno I, hrál tenis. Jeho velkou láskou byla také hudba, kterou sledoval jako pilný posluchač brněnských koncertů, věnoval se jí jako výkonný muzikant při hře na klavír i jako skladatel doprovodů k tělocvičným skladbám svým a později hlavně své manželky.
      Poprvé byl zatčen jako rukojmí v akci Albrecht der Erste 1. září 1939 a vězněn v Brně na Špilberku několik týdnů. Znovu zatčen spolu s dalšími sokolskými pracovníky 30. září 1941. Vězněn v Brně Pod kaštany a poté od února 1942 v Osvětimi pro odbojovou činnost v sokolské organizaci Jindra. Zde podle telegrafické zprávy zemřel 28. března 1942 (podle zprávy "Činnost sokolské odbojové organizace Jindra v župě Jana Máchala v Brně" ze 16. října 1974 navázal župní náčelník ing. Jaroslav Potoček spolupráci s vojenskou organizací Obrana národa hned po obsazení našeho pohraničí v roce 1938).
      Po 15. březnu 1939 začal Sokol pracovat v odboji samostatně (vytvářel zpravodajskou službu s ústředím v Praze, kam měly být dodávány zprávy ze žup - údaje vojenské, hospodářské, výrobní a dopravní, nálada obyvatelstva, dále úkolem získávání a uskladňování zbraní, provádění sabotáží, poskytování pomoci postiženým rodinám atd.). Hlavní důraz kladen na činnost zpravodajskou, ze župy Jana Máchala se měly šifrované zprávy předávat prof. Ladislavovi Vaňkovi z Křenovic. Protože se nepodařilo navázat spojení s Vaňkem, vozil tyto zprávy osobně Jaroslav Potoček do Prahy, kam jako župní náčelník často jezdil, tak to fungovalo až do jeho zatčení.

      (V literatuře kolísají data narození a úmrtí, používáme údaje ze životopisu, který pro Muzeum města Brna sepsala manželka Jaroslav Potočka).


    • prameny, literatura

      zobrazit "Sbírky Muzea města Brna"
      "Uzavření českých vysokých škol v Brně"
      "Zemský úřad v Brně, presidiální registratura"
      "Dvacet pět let Státní průmyslové školy stavební v Brně"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Daň krve moravskoslezských škol 1939–1945"
      "Naši hrdinové 1939-1945"
      "1. září 1939 - akce Albrecht I. v Brně"
      "Lidé beze jména"


    • osoby

      Bohumil Kladivo
      společná práce na výzkumu hledání rudných a uhelných ložisek podle kyvadla ovlivněného zemskou tíží


    • partneři

      Marie Potočková (Kolíbalová)


    • děti

      Jiří Potoček
      Ivo Potoček


    • rodiče

      Jan Potoček
      Emilie Potočková (Kašparová)


    • sourozenci

      Jan Potoček


    • ulice

      Veveří
      bydliště


    • osoba na objektech

      oběti Sokola Brno I ve světových válkách
      pamětní deska: Kounicova 20-22/01 oběti okupace
      pamětní deska: Kudelova 8/01 oběti nacistické okupace VUT Brno
      pamětní deska: Opletalova 6/01 oběti nacistické okupace Fakulty stavební VUT v Brně
      pamětní deska: Žižkova 17/02


    • události

      23. 11. 1947
      Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
      oběti Sokola Brno I
      16. 12. 1945
      Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 24. 3. 2015