Encyklopedie dějin města Brna

Karel Hanika - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Karel Hanika


    • * 17.7.1895 Vídeň – † 3.9.1923 poblíž silnice ze Sebranic do Mladkova


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; legionář francouzský; voják z povolání


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      Psal si osobní deník s označením „Mé manželství, jeho vznik a neštěstí. Napsáno k vysvětlení a výstraze druhým“.

    • příčina úmrtí

      zavražděn


    • bydliště

      Brno, Veselá 7


    • zaměstnání

      kapitán 11. roty 43. pěšího pluku v Brně


    • hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skupina 73 (vojenské oddělení, číslo hrobu neuvedeno)


    • poznámky

      Domovská obec: Vídeň.
      V rakousko-uherské armádě byl příslušníkem 95. pěšího pluku.
      Zajat: 7. 6. 1915, Luck. Přihlášení do legií: Bobrujsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 30. 7. 1917, záložní prapor, vojín. Do čs. legie ve Francii zařazen 7. 3. 1918, 21. pěší pluk, vojín.
      Konec v legiích 31. 12. 1919, poslední útvar: 21. pěší pluk, poslední hodnost: poručík. Po návratu pokračoval ve službě v čsl. armádě.
      V databázi www.vuapraha.army.cz je uvedena i druhá podoba příjmení: „Haníka“ a poznámka: „3. 9. 1923 se zastřelil v polích mezi Sebranicemi a Svitávkou, Boskovice, roztříštěna spodina lebeční a poranění hlavní cévy vedoucí do mozku, vykrvácení.“ To je omyl, byl zavražděn! (-Menš).



      Hanikova mrtvola byla nalezena 4. 9. 1923 v brambořišti, několik kroků od pěšiny, která vedla k silnici spojující Sebranice a Mladkov. Obdukce provedena soudní komisí ve Svitávce (střelen 2x zezadu, do zad a do hlavy (tato rána smrtelná). Vražda neměla nic společného s armádními manévry (konaly se ve dnech 6.–7. 9. 1923 v prostoru Kunštát - Polička za účasti asi 30 000 mužů a 1 400 důstojníků za osobního řízení náčelníka generálního štábu Mittelhausera), kterých se kapitán Hanika účastnil, ani s jeho službou ve vojsku.
      Vyloučena byla i verze loupežné vraždy, protože původně postrádaná taška s penězi a doklady byla nalezena v bytě v Újezdě u Kunštátu, kde v době manévrů bydlel.
      Pátráním se zjistilo, že za ním přišel cizí muž, společně k večeru 3. září odešli. V Brně byla vyslechnuta manželka Hildegarda a její matka Františka Charvátová, která s manželi bydlela v bytě. Zjistilo se, že k nim často jezdil synovec Charvátové Jan Veselý z Nosálovic u Sedlčan v Čechách. Dával si s Hanikovou tajné schůzky. Haniková uvedla, že manžel na ni žárlil, dělal jí výčitky. Chtěla se prý zastřelit, proto s Veselým koupili 28. srpna opakovací pistoli ráže 6.35. On prý jí zbraň nechtěl dát, slíbil, že ji zastřelí sám a poté spáchá sebevraždu. Nakonec Veselý odjel do Prahy splatit dluh bytné. Haniková připustila, že by Veselý mohl zabít jejího manžela, ale ona s věcí nemá nic společného. Policie považovala její výpovědi za nepravděpodobnou (ráže odpovídala vražedné zbrani, popis Veselého se shodoval s popisem onoho neznámého muže), proto byla Haniková dopravena k zemskému trestnímu soudu v Brně. Veselý zmizel a po kratším pátrání byl zatčen v Banské Bystrici.
      Hanika krátce před smrtí uzavřel životní pojistku u brněnské filiálky banky Slavie; v případě dožití 50 let měl dostat 30 000 Kč, v případě smrti měla být částka vyplacena zákonným dědicům. Protože manželka byla podezřelá, spekuloval dobový tisk, že by peníze dostala matka Haniky, která žila ve Vídni.
      Pohřeb Karla Haniky se konal 7. 9. 1923 z kaple Ústředního hřbitova v Brně.

      Veselý byl vypátrán na Slovensku, kam odjel do Selce u Banské Bystrice k bratranci Brázdovi. Zde se skrýval do zatčení. Poprvé byl vyslechnut na policejním ředitelství v Brně 18. 9. 1923 a vše přiznal. Podle jeho verze jej už 6. 8. 1923 navštívila v jeho rodišti Haniková a mluvila o odstranění manžela.
      Následující den Veselý Hanikové na procházce slíbil, že jejího manžela zastřelí. Věřil, že k tomu nedojde, protože neměl zbraň. Haniková ji však koupila, předala mu ji a spolu s matkou jej stále pobízely k činu. Nakonec 3. září vyhledal kapitána Haniku v Újezdě u Kunštátu s tím, že je jeho manželka nemocná a měl by za ní jet do Brna. Po zastřelení šel na nádraží Skalice-Boskovice a vlakem odjel do Brna. V bytě na Veselé ulici oznámil oběma ženám, co se stalo, dostal od nich peníze a ještě v noci odjel na Slovensko k bratranci Brázdovi.
      V rámci vyšetřování byly prověřeny také pověsti, které se objevily v Juliánově, kde manželé Charvátovi žili, o podivném úmrtí manžela Charvátové před lety. Charvát byl hospitalizován nejdříve v nemocnici, poté v ústavu pro choromyslné a stále si naříkal na veliké bolesti v hlavě. Poté zemřel. V sobotu 29. 9. 1923 byla provedena exhumace a v jeho lebce byla poblíž malého mozku jehla. Charvátová se tak octla v podezření, že jehlu manželovi zapíchla do hlavy v jeho silné opilosti.
      Případ vraždy kapitána Haniky a následný proces s jeho manželkou, tchyní a Janem Veselým je příkladem, jak tlak veřejnosti může ovlivnit průběh vyšetřování i soud (podrobněji uvedeno u Hildy Hanikové).
      Deska na hrobě na Ústřední hřbitově je signována dole uprostřed „Laušman“. Text: Karel Hanika // kapitán p. pl. 43 // * 17. 7. 1895 // † 3. 9. 1923 //


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Hildegarda Cecilie Haniková"
      "Řepský pitaval - případ „Krásné Hildy“"
      "Muž Charvátové zemřel smrtí násilnou"
      "Doznání vraha kapitána Haniky"
      "Po stopách vraha kapitána Haniky"
      "Zavraždění čs. kapitána u Boskovic"
      "Databáze legionářů a padlých ve 2. světové válce"


    • osoby

      Františka Charvátová
      tchýně Karla Haniky Jan Veselý
      pachatel vraždy Karla Haniky


    • partneři

      Hildegarda (Hilda) Cecilie Haniková (Charvátová)
      sňatek: 28. 7. 1921


    • děti

      Naděžda Haniková


    • ulice

      Veselá
      bydliště


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 10. 1. 2015