Encyklopedie dějin města Brna

Jan Doupovec - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    plukovník Jan Doupovec


    • * 24.3.1893 Ždánice (okres Hodonín) – † 5.11.1948


    • válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; legionář francouzský; legionář italský


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • bydliště

      Ždánice čp. 316 (rodný dům),
      Brno-Židenice


    • vzdělání

      reálné gymnázium v Kyjově,
      studoval komerční obor na Českém vysokém učení technickém v Praze (studium přerušila první světová válka)


    • zaměstnání

      voják z povolání


    • hrob

      Řečkovický hřbitov, Úlehle


    • poznámky

      Po vypuknutí první světové války byl odveden a od června do října 1915 působil jako velitel čety 8. pěšího pluku rakousko-uherské armády na ruské frontě až do zajetí dne 15. 10. 1915.
      Do legií se přihlásil 16. 8. 1917, do čs. legie v Rusku zařazen 29. 8. 1917 a stal se velitelem čety 7. střeleckého pluku ruských legií. V listopadu 1917 odjel jako dobrovolník do Francie, kde velel četě 21. střeleckého pluku francouzských legií a od srpna 1918 četě 23. střeleckého pluku francouzských legií. V listopadu 1918 byl odeslán do Itálie a od února 1918 zastával funkci zástupce velitele a od června 1919 velitele 27. domobraneckého praporu, v prosinci 1919 byl v hodnosti kapitána pěchoty přijat do československé branné moci.
      Od června 1920 působil jako konceptní důstojník štábu Zemského vojenského velitelství pro Čechy, od dubna 1921 pracoval jako referent Osobní a stížnostní komise Ministerstva národní obrany, v srpnu 1922 se stal velitelem telegrafní roty a v červenci 1923 byl převeden k telegrafnímu vojsku. Již od dubna 1923 zastával funkci velitele Telegrafního praporu 3, v listopadu 1925 se stal velitelem Telegrafního praporu 2 a v březnu 1930 byl jmenován přednostou spojovací služby Zemského vojenského velitelství v Bratislavě. Od ledna 1937 zastával funkci velitele telegrafního vojska Sedmého sboru, za branné pohotovosti státu byl od září do prosince 1938 velitelem telegrafního vojska a přednostou spojovací služby III. armády.
      Po vzniku první Slovenské republiky se vrátil do Protektorátu Čechy a Morava a krátce působil jako rada na Ministerstvu dopravy, v únoru 1940 byl ze zdravotních důvodů penzionován; vážně nemocen byl po celou válku.
      V únoru 1946 byl povolán do činné služby, žádnou funkci však nezastával a v dubnu 1947 byl penzionován.
      (Informace pro naši encyklopedii doplnila paní Hana Zelená, děkujeme.)




    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Matriky, Ždánice. Narození 1883–1912"
      "Detail legionáře"
      "Muzeum města Brna, inv. č. 152 875"


    • partneři

      Marie Doupovcová


    • rodiče

      Růžena Doupovcová (Vytopilová)
      Karel Doupovec


    • stavby

      Řečkovický hřbitov
      Úlehle
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 9. 6. 2017