národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

zahynul

bydliště

Praha-Smíchov (doloženo v roce 1931),
Brno, Sedlákova 51

vzdělání

Právnická fakulta Masarykovy univerzity (1926 titul JUDr.)

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I)

poznámky

Do Brna přišel v roce 1920, kdy byl jeho otec povolán za profesora statistiky a národního hospodářství na Masarykově univerzitě. Syn se okamžitě zapojil do života Sokola, byl členem cvičitelského sboru mužů, členem vzdělávacího sboru (jednatel, zapisovatel, redaktor Zpravodaje Sokola Brno I).
Za okupace byl poprvé zatčen v akci rukojmí v den vypuknutí druhé světové války, vězněn na Špilberku v Brně od 1. září do 11. listopadu 1939.
Podruhé byl zatčen 30. září 1941, vězněn v Brně Pod kaštany, později v koncentračním táboře Osvětim, kde zemřel „degenerací srdečního svalu", jak oznámila správa tábora manželce, která zůstala sama se třemi dětmi.
Obě zatčení JUDr. Zdeňka Krejčího souvisela s jeho aktivní činností v Sokole.

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Ladislav Jandásek
přítel, L. Jandásek pro dcerku Zd. Krejčího ve vězení napsal skladbu „Ukolébavka“

partneři

Marie Krejčí (Kinterová)
sňatek: 30. 6. 1931, Brno (městská rada)

děti

Zdeňka Krejčí
Jaroslav Krejčí
Jan Krejčí

rodiče

Dobroslav Krejčí
Marie Krejčová (Ledvinová)

sourozenci

Jaroslav Krejčí

ulice

Sedlákova
bydliště

osoba na objektech

oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 oběti druhé světové války
pamětní deska: Rooseveltova 18/01 uctění památky oběti okupace - Z. Krejčí
Kámen zmizelého: Sedlákova 51/01

události

10. 9. 2015
Umístění dalších Kamenů zmizelých v Brně
jedna z osobností, jíž je věnován jeden z "Kamenů zmizelých" 23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I 16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I 1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

autor

Menš