česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

urna převezena spolu s ostatky dalších popravených z Obrany národa ve Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami uložena 7. září 1967 na Ústředním hřbitově

popraven

Sokolnice,
Brno, Na hradbách 4

čtyři třídy reálky v Brně na Antonínské ulici,
1910–1914 čtyři ročníky obchodní akademie v Brně

ruská:
- Kříž sv. Jiří IV. stupně (udělen v roce 1919)

československá:
- Revoluční medaile (1919)
- Spojenecká medaile (Medaile vítězství)
- Řád Sokola s meči (Štefánikův řád - 1922)
- Čs. válečný kříž 1914–1918 (udělen v roce 1922)
- Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (1945)

Plukovník in memoriam

voják z povolání, krátce i u četnictva

Autoklub

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skupina 56a

Dne 28. července 1914 - narukoval k 8. pěšímu pluku v Brně; únor 1915 - odjezd na východní frontu; 21. 5. 1915 - u Opatova v Haliči upadl do ruského zajetí; 25. 3. 1916 - přihlásil se do formujících se čs. legií; 24. 6. 1916 - zapsán do stavu záložní roty 1. střeleckého pluku; červenec 1916 - převelen k 12. rotě 2. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad, povýšen na svobodníka; duben–květen 1917 - prodělal důstojnický kurz a stal se velitelem čety; 2. 7. 1917 - účast v bitvě u Zborova; 20. 7. 1917 - zraněn u Volosovky v boji s německými jednotkami; 25. 9. 1917 - povýšen na praporčíka; říjen 1917 až říjen 1918 - účast v bojích s Němci i bolševiky (Kyjev, Ural, západní Sibiř); 2. 10. 1918 - povýšen na podporučíka a jmenován velitelem půlroty 12. roty 2. pluku; leden 1919–počátek roku 1920 - účast v bojích s bolševiky na sibiřské magistrále; 19. 2. 1919 - povýšen na poručíka.
Dne 12. 3. 1920 - odjezd na lodi Madawaska z Vladivostoku do vlasti (16. 4. 1920 přistání v Terstu); 25. 4. 1920 - příjezd do vlasti; 10. 7. 1920 - povýšen na kapitána, rozhodl se zůstat v aktivní službě v čs. armádě (Sloužil krátce ve Znojmě a v Litoměřicích).
Na období 5. 11. 1920–duben 1921 přidělen četnickému velitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě; 2. 5. 1921 - přidělen k 45. pěšímu pluku v Sevljuši (Podkarpatská Rus); 1. 6. 1922 - oženil se v Jasině s Margaretou Bačinskou, měli spolu 4 děti (3 dcery a syna); 23. 4. 1924 - povýšen na štábního kapitána; 15. 4. 1927 - převelen k 36. pěšímu pluku v Užhorodě (velitel pomocné roty, zástupce velitele praporu); 29. 12. 1928 - povýšen na majora; duben 1929–září 1933 - jmenován plukovním pobočníkem 36. pluku; 1. 11. 1933 - určen zatímním velitelem II. praporu 36. pluku; 1. 1. 1935 - povýšen na podplukovníka a jmenován velitelem II. praporu 36. pluku; listopad 1938 - po vídeňské arbitráži předával maďarským vojákům město Mukačevo; počátek roku 1939–březen 1939 - účast v kurzu pro velitele pluků v Praze; léto 1939 - začal působit v odbojové organizaci Obrana národa (kraj Brno-město, skupina Brno-západ); oficiálně byl po rozpuštění čs. armády zaměstnán jako aktuárský ředitel na Zemském úřadě pro péči o válečné poškozence v Brně.
Dne 6. 12. 1939 zatčen v Brně, do konce května 1940 vyslýchán v Kounicových a Sušilových kolejích; 6. 6. 1940 - odjezd do věznice v Breslau (Vratislav); červenec 1940 - převezen do věznice ve Wohlau; 22. 2. 1941 - převezen do věznice v Dietzu; 19. 10. 1942 - senát Lidového soudního dvora ve Frankfurtu nad Mohanem jej odsoudil za přípravu velezrady a nadržování nepříteli k trestu smrti.
Dne 19. 2. 1943 byl ve Frankfurtu nad Mohanem popraven; 28. 10. 1946 - povýšen na plukovníka in memoriam. V roce 1967 - urna s popelem převezena spolu s urnami dalších popravených příslušníků Obrany národa z Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami pohřbena dne 7. 9. 1967 na Ústředním hřbitově.

Goldova (Líšeň)

zobrazit

Milan Matuška
spolupráce v odboji

Markéta Goldová (Bačinská)
sňatek: 1. 6. 1922

Švédská + Na hradbách (Schwedengasse + Basteigasse)
bydliště

popravení ve Frankfurtu nad Mohanem
pomník: Vídeňská 96, skupina 56a/04
místo posledního odpočinku

7. 9. 1967
Pietní akt na Ústředním hřbitově

Menš