Encyklopedie dějin města Brna

Richard Werner - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Prof. MUDr. Richard Werner


    • * 22.7.1875 Frývaldov (Freiwaldau, od roku 1947 Jeseník) – † 8.2.1945 Terezín


    • lékař, přední odborník v oboru karcenologie, průkopník hloubkového ozařování; první ředitel Domu útěchy v Brně; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; holocaust


    • národnost

      německá

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      Založil prestižní časopis Strahlentherapie (vychází dodnes), kde uveřejňoval závěry z vlastních výzkumů podstaty zhoubného bujení.

      Po nástupu nacistů k moci musel v roce 1933 opustit Heidelberg a přesídlil do Brna, ředitelské místo v tamním Domě útěchy zastával do roku 1939, kdy musel z rasových důvodů odejít. V roce 1942 byl zatčen a deportován do Terezína, kde údajně na selhání srdce v roce 1945 zemřel.

    • příčina úmrtí

      zahynul


    • bydliště

      Brno, Pekárenská 4


    • vzdělání

      gymnázium ve Vidnavě (Weidenau),
      studium medicíny ve Vídni, doktor všeobecného lékařství (1899), docent chirurgie na univerzitě v Heidelbergu (1906), tamtéž profesor (1912)

    • vyznamenání a pocty

      Důstojnický kříž řádu Františka Josefa s válečnou dekorací,
      Bádenský válečný kříž za zásluhy,
      Medaile pruského Červeného kříže,
      Čestný odznak rakouského Červeného kříže,
      rakouský Vojenský jubilejní kříž


    • dílo

      zobrazit - Experimentelle Untersuchungen über die biologische Wirkung der Radiumstrahken (Habilitationsschrift.). In: Deutsche Zeitschrift für Chirurgie, 1906.

      - Ueber das Wesen der bösartigen Neubildungen (gemeinsam mit von Dungern). Tübingen 1906.

      - Ueber das Vorkommen des Krebses in Baden. Tübingen 1910.

      - Ueber Enstehung und Behandlung des Krebses. Berlin 1916.



      Publikoval řadu studií v časopisech Zeitschrift für Chirurgie, Zentralblatt für Chirurgie, Zeitschrift für Krebsforschung, Zeitschrift Strahlentherapie (jeden z jeho zakladatelů) atd.


    • zaměstnání

      1899–1900 chirurgická klinika univerzity v Heidelbergu,
      1900–1901 interní stanice posádkové nemocnice v Brně,
      1901 gynekologicko-porodnická klinika ve Vídni,
      1902–1933 univerzita v Heidelbergu,
      1934–1939 Dům útěchy Brno

    • odborné a zájmové organizace

      prezident Německé rentgenologické společnosti,
      prezident bádenského rentgenologického spolku,
      zakládající předseda jihoněmeckých a západoněmeckých rentgenologických společností,
      předseda Společnosti pro výzkum záření


    • pojmenováno

      Wernerův pavilon v Masarykově onkologickém ústavu v Brně


    • poznámky

      Pracovní kariéra:
      - 1899 doktor všeobecného lékařství, asistent chirurgické kliniky v Heidelbergu a ve Vídni
      - 1906 habilitace na docenta chirurgie v Heidelbergu
      - 1910 vrchní lékař v „Samaritenhaus“
      - 1912 univerzitní profesor chirurgie
      - 1914 vojenská služba při generálním inspektorátu Červeného kříže, vedoucí chirurg v Ostravě a Přemyšli, konzultující chirurg při armádě v Litvě (Litauen)
      - 1916 ředitel Institutu pro výzkum rakoviny (Institut für Krebsforschung)
      - v letech 1934–1939 primář „Domu útěchy“ (Haus des Trostes) v Brně.


      Domovské právo získal rozhodnutím Zemského úřadu v Brně ze dne 12. 10. 1939 s platností od 10. 10. 1938. Dřívější příslušnost: Vidnava (Weidenau) od 27. 1. 1902.
      Za okupace byl převezen dne 28. 1. 1942 transportem U-628 do Terezína. I když byl zařazen do skupiny tzv.„prominentů“, kategorie A, přesto zde zemřel 8. 2. 1945 v 1.15 hodin.

      V databázi www.holocaust.cz je uveřejněn Doprovodný list zemřelého. Z něho vyplývá, že v Terezíně bydlel v domě L 128, místnost č. 6.
      Dne 9. 2. 1945 zpopelněn v krematoriu, v peci č. 3. Zajímavá je poznámka rukou: „An der Leiche keine Schmuck“ (na mrtvole žádný šperk - Menš). Co se stalo s popelem, není uvedeno.


    • prameny, literatura

      zobrazit "Masarykův onkologický ústav"
      "Prof. MUDr. Richard Werner - neprávem téměř zapomenutý rodák z Jeseníku"
      "Dějiny jaderných oborů v českých zemích (Československu). Data a dokumenty (1896–1945)"
      "Kapitoly z dějin Masarykova onkologického ústavu v Brně"
      "www.holocaust.cz"
      "Národní výbor města Brna - Kartotéka domovského práva, Brno 1850–1948"
      "Prominenti v ghettu Terezín (1942–1945). Edice dokumentů"


    • rodiče

      Elisabeth Werner (Goldschmied)
      Siegmund Werner


    • ulice

      Pekárenská
      bydliště před transportem


    • události

      3. 2. 2011
      Slavnostně otevřen Wernerův pavilon v Masarykově onkologickém ústavu v Brně
      po prvním řediteli ústavu byl pavilon pojmenován
      28. 1. 1942
      Transport židovských občanů z Brna s označením "U"
      v transportu měl číslo 628


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš, Jord


Aktualizováno: 18. 7. 2017