Encyklopedie dějin města Brna

Lubomír Baštář - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Lubomír Baštář


    • * 7.12.1914 Brno-Královo Pole – † 10.3.1945 Buchenwald-Dora


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      "Pozdravuj ode mne kluky, pozdravuj Brno, pozdravuj Československou republiku!", to jsou slova Lubomíra Baštáře, která pronesl v rozhovoru se spoluvězněm z Litovle, který s ním jako poslední měl možnost hovořit.

    • příčina úmrtí

      popraven v koncentračním táboře


    • bydliště

      Brno-Královo Pole:
      - Svatopluka Čecha 35
      - Srbská 33


    • vzdělání

      obecná škola Brno-Královo Pole,
      reformní reálné gymnázium Brno-Královo Pole, Slovanské náměstí,
      Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně (4 semestry, ukončil v roce 1936/1937)

    • vyznamenání a pocty

      Československý válečný kříž 1939 in memoriam (13. 4. 1946, číslo matriky 23 312)


    • zaměstnání

      pojišťovna Sekuritas v Prostějově

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol Brno-Královo Pole


    • poznámky

      Otec byl mistrem v Královopolské strojírně, matka zemřela kolem roku 1930 a otec se později znovu oženil. Rodiče si finančně pomáhali ubytováním bulharských vysokoškoláků, kteří byli podle pamětníků často levicového zaměření. Mladý Lubomír z denního styku s nimi získal levicovou orientaci.
      Po přerušení vysokoškolského studia nastoupil 1. října 1937 dvouletou základní vojenskou službu u 43. pěšího pluku a později u 10. pěšího pluku Jana Sladkého Koziny, dosáhl hodnosti četaře aspiranta. V průběhu vojenské služby prodělal částečnou mobilizaci 21. května 1938 i všeobecnou mobilizaci 23. září 1938, mnichovské události, okupaci republiky a z vojenské služby byl propuštěn na „trvalou dovolenou“ k 1. dubnu 1939. Zřejmě i tyto události měly vliv na jeho zapojení do odbojové práce, kde se podílel na organizování ilegálních odchodů vlastenců do zahraničí.
      Aby neohrožoval rodinu, žil a pracoval v Prostějově. Při vlastním pokusu o přechod do zahraničí byl zatčen začátkem roku 1940 na jižním Slovensku, 17. ledna 1940 byl předán úřadovně gestapa v Hodoníně. Místa jeho dalšího věznění známe až od roku 1942, kdy se dostal do koncentračního tábora Osvětim, odkud byl 20. srpna 1943 transportován do koncentračního tábora Buchenwald.
      V roce 1944 máme jeho jméno zachyceno v pobočce tábora (Arbeitslager Dora) pod vězeňským číslem 16 460, kde působil jako písař na vězeňské ošetřovně. V táboře Dora vznikla mezinárodní odbojová skupina, která organizovala sabotáže výroby ovládacích a řídících částí střel V-1 a V-2, dále využívala ilegální vysílačky a přijímačky pro podávání zpráv z tábora a přijímání informací z prostředí mimo tábor. V organizaci pracoval i Lubomír Baštář. Správě tábora se pomocí konfidenta podařilo do organizace proniknout, ale hrdinstvím členů, kteří vydrželi mlčet i přes kruté výslechy, se podařilo řadu lidí zachránit. Proto pro výstrahu bylo ve dnech 9. a 10. března 1945 popraveno oběšením 300 vězňů před zraky celého tábora. Protože v první den poprav někteří vězni pronesli slova proti fašismu, probíhaly druhý den popravy (mezi jinými i Lubomíra Baštáře) tak, že do úst jim dali vodorovně kus dřeva, upevněného drátem za hlavu, aby nemohli mluvit.

      Materiály k životopisu předal do Muzea města Brna Dušan Richter z Brna, děkujeme.
      Brožura „Bratřím, ..."uvádí místo úmrtí Sagerhausen, podobu příjmení „Baštař".


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Sbírky Muzea města Brna"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Bratřím, kteří přinesli oběť nejvyšší"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      "Lubomír Baštář"
      "Buchenwald varuje"
      "Sbírky Muzea města Brna"


    • ulice

      Svatopluka Čecha
      bydliště Srbská
      bydliště (asi od roku 1930)


    • osoba na objektech

      oběti druhé světové války
      pamětní deska: Slovanské náměstí 7/01


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 6. 12. 2014