Encyklopedie dějin města Brna

Alois Brejcha - Encyklopedie dějin města Brna - Profil osobnosti

    Alois Brejcha


    • * 9.4.1892 Hýskov u Berouna – † 13.3.1948 Brno (Zemská nemocnice u sv. Anny)


    • námořník rakousko-uherského válečného loďstva; námořní telegrafista; pracovník brněnského Radiojournalu


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • nej...

      Brno: Alois Brejcha je prvním stálým technickým pracovníkem brněnského Radiojournalu (nástup 1. 1. 1926)

    • zajímavé okolnosti

      V roce 1928 (v době konání Výstavy soudobé kultury v Československu na brněnském Zemském výstavišti v Pisárkách) v tamním areálu vzniklo studio brněnského Radiojournalu, které rozšířilo denní vysílání o dvě hodiny přenosem dopoledních a odpoledních koncertů. Na vzniku tohoto rozhlasového studia se velkou měrou podílel Alois Brejcha, který byl 1. 5. 1929 na návrh ředitele Ing. Slavíka jmenován vedoucím technického provozu Radiojournalu Brno.
      Alois Brejcha byl pověřen i rozhlasovým přenosem, který posluchačům zprostředkoval pohřeb prezidenta Masaryka (20. 9. 1937).


    • bydliště

      Brno:
      - třída Hermanna Göringa 3/5 (dnes Masarykova)
      - Pellicova 2b (od 26. 5. 1945 až do března 1948)


    • vzdělání

      vyučen zámečníkem a montérem v Elektrotechnické továrně Aloise Dudy v Praze na Vinohradech


    • dílo

      zobrazit Své zkušenosti z námořní války a statečné vzpoury z února 1918, která byla jedním ze signálů zhroucení Rakousko-uherského mocnářství, zachoval a přinesl i posluchačům rozhlasu ve velkém rozhlasovém pásmu, jež připravil společně s šéfrežisérem Josefem Bezdíčkem. Toto pásmo spolu s dalšími dvěma či třemi Brejchovými rozhlasovými pracemi bylo uvedeno na vlnách brněnského rozhlasu.


    • zaměstnání

      od července 1912 vysočanská Elektrotechnická a.s. (vznikla fúzí společností Kolben a spol. a Pražská a. s.),
      1. 10. 1913 odveden k vojenské službě „v modrém límci“ c. a k. rakousko-uherského válečného námořnictva (po dvou měsících základního výcviku v rekrutních kasárnách istrijské Puly zařazen do odborného kurzu pro námořní telegrafisty),
      v roce 1914 zařazen do služby námořního telegrafisty na válečné lodi S. M. S. Sankt Georg,
      28. 10. 1918-květen 1920 pražská radiostanice "Petřín", kde působil jako radiotelegrafista,
      pražské Národní divadlo (elektrotechnik, manipulátor světelné regulace),
      15. 3. 1925 rozhlasová společnost Radiojournal (přijat jako technický operátor), výhodou byla i jeho předchozí praxe,
      od 1. 1. 1926 brněnský Radiojournal - zde pracoval více než 20 let (zpočátku zajišťování rozhlasové technické služby nově zrekonstruovaného moravského vysílače; 1. 5. 1929 jmenován vedoucím technického provozu)


    • poznámky

      NÁMOŘNÍ SLUŽBA A NÁVRAT DO JUGOSLÁVIE:
      Knihovna, kterou na lodi Sankt Georg založili dva muži z české posádky, sloužila na této námořní lodi nejen ku povznesení národní myšlenky mezi českými námořníky, ale také jako "informační služba". Na ní se podílel i lodní telegrafista Alois Brejcha. Právě radiostanice, kde Brejcha působil, sloužila všem námořníkům nejlépe.
      Začátkem července 1917 Alois Brejcha zachytil zprávu radiotelegrafisty dohodových mocností z Malty, v níž se hovořilo o Čechoslovácích, kteří se po boku ruské armády zúčastnili zuřivých bojů poblíž Zborova. Na vlajkovém pancéřovém křižníku Sankt Georg v pátek 1. února 1918 vypukla vzpoura, k níž se připojilo na čtyřicet lodních jednotek a dalších námořních útvarů v námořní pevnosti Boky Kotorské. Velmi špatné radiotelegrafické spojení (s ohledem na okolní hory) znemožnilo vzájemný kontakt vzbouřenců. Z rozhodnutí námořnické rady proto 2. února ze Sankt Georgu odešli tři muži (mezi nimi i Alois Brejcha), aby pro vzpouru získali pěší a pevnostní jednotky v Zelenice a na Spagnuole. O den později byla vzpoura potlačena a na křižníku Sankt Georg bylo zatčeno a obviněno 35 námořníků, následovaly tvrdé tresty. Alois Brejcha spolu s dalšími 385 námořníky byl internován v krutých podmínkách námořní pevnosti Boky Kotorské. Tam čekali na řádný vojenský soud až do září 1918 (k 31. říjnu 1918 zaniklo rakousko-uherské válečné námořnictvo).
      Alois Brejcha podporoval i činnost Čsl. obce bývalých námořníků a účastníků národního odboje na Jadranu, která byla založena v Praze po 1. světové válce (jedna z odboček byla i v Brně).
      Po válce (o prázdninách 1947) Alois Brejcha navštívil Jugoslávii, osudové místo vzpomínek na dobu, kdy na Jadranu sloužil jako mladý námořník.
      Na jaře 1948 se u Brejchy projevily první příznaky onemocnění, které zřejmě podcenil. Poslední den v Radiojournalu (12. březen) trpěl silnými bolestmi, způsobenými gangrénou zasaženým žlučníkem. O den později zemřel v Zemské nemocnici u sv. Anny.
      Osobnost Aloise Brejchy je zachycena také v knihách: Jindřich Veselý „Povstání v Boce Kotorské“ (Praha, Naše vojsko 1958). V době, kdy tento autor na knížce pracoval, žili ještě někteří z Obce námořníků, se kterými se scházel a některé citace jsou jejich výpovědi. Dále: Jindřich Marek „Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900–1918“ (Cheb, Svět křídel 2003, ISBN 80-86808-03-3). V kapitole Muži ze Sankt Georgu zdůraznil autor Brejchovy aktivity v době povstání v Boce Kotorské.
      Za přípravu podkladů k heslu této osobnosti děkujeme paní dr. Jarmile Urbanové, která je autorkou knihy "Brněnští mariňáci. Poslední veteráni rakouského válečného loďstva" (Barrister a Principal 2004). Paní Urbanová nám poskytla celý text svého článku "Brněnské zakotvení námořního telegrafisty Brejchy" prezentovaný v časopisu Přísně tajné! (Literatura faktu), 4/2010.
      Poznámka: S.M.S. (Jeho Veličenstva Loď) - zlatý nápis na černé stuze námořnické čepice; těmito písmeny doplňovány názvy jednotlivých plavidel rakousko-uherského loďstva.


    • obrazy


    • prameny, literatura

      zobrazit "Brněnské zakotvení brněnského námořního telegrafisty Brejchy"
      "Rakousko-uherské válečné námořnictvo na fotografii"


    • osoby

      Rudolf Balák
      přítel Antonín Balcar
      přítel Josef Bezdíček
      šéfrežisér, společná práce na rozhlasových pásmech František Burget
      přítel František Burian
      přítel
      další osoby (7)...
      Ferdinand Drápal
      přítel František Gargulák
      přítel Otokar Kočířík
      přítel František Lněnička
      přítel František Novotný
      přítel Jan Sklenář
      přítel Antonín František Slavík
      ředitel brněnského Radiojournalu


    • ulice

      Masarykova
      bydliště (tehdy třída Hermanna Göringa) Pellicova
      bydliště


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Jis


Aktualizováno: 8. 11. 2016