Encyklopedie dějin města Brna

20. 4. 1945 Incident na nádraží v Brně - Encyklopedie dějin města Brna - Profil události

Incident na nádraží v Brně


  • 20. 4. 1945 


  • ulice

    Nádražní

  • katastr

    Brno-město


  • charakteristika

    Na nákladním nádraží ve směru trati na Břeclav stálo na kolejích několik vagonů naložených cukrem, z nichž si brněnští občané zejména z blízkého okolí přišli nabrat tuto poživatinu.
    Zůstává otázkou, zda všichni zatčení občané byli skutečně zadrženi v souvislosti s incidentem na brněnském nádraží, protože část osob gestapo po výslechu večer propustilo; ve vazbě zůstalo pět lidí, ke kterým později přibyli další zatčení.


  • zajímavosti

    Hlídající vojáci občany sice zaháněli, ale výrazněji nezasáhli. Celá záležitost by zřejmě proběhla bez incidentu, kdyby nezasáhl německý občan Ignác Grégr. Nedaleko svého bydliště na Křídlovické ulici uviděl na ulici lidi, kteří si nosili cukr, a za pomoci příslušníků Wehrmachtu, kteří byli ubytováni na Křídlovické 55, je začal zadržovat - 8 zadržených osob bylo předáno gestapu, které je vyslýchalo, část jich večer propustilo. Ve vazbě zůstalo 5 lidí, k nim přibyli další zadržení (všichni byli umístěni v budově služebny gestapa).
    Podle informace dr. Pavla Mišustova z 1. 5. 2010, Němka, paní Schebková, nejméně jednu zadrženou osobu zachránila („vyreklamovala“), ale onen muž jí to po válce odmítl dosvědčit.

  • poznámka

    Protože se v posledních dnech před osvobozením Brna očekával boj o město, ustanovila řídící úřadovna gestapa v Brně, Veveří č. 70, tzv. stanný soud, který měl potrestat bez milosti každého, kdo by byl přistižen při narušování klidu v týlu fronty.
    „Dubnová série zasedání stanného soudu v Brně a následných dvacet poprav představují poslední perzekuční opatření provedená nacistickým bezpečnostním aparátem za šestileté období jeho působení v tomto městě. Zjevně šlo přitom o záležitost, která měla za cíl především zastrašit brněnské obyvatelstvo české národnosti a zamezit jeho případným pokusům o vyvolání nepokojů v době, kdy se k hlavnímu městu Moravy přibližovaly za těžkých bojů jednotky Rudé armády. Tresty za rabování po náletech byly obecně v celém nacistickém Německu velmi tvrdé a v mnoha vybombardovaných městech docházelo k zatýkání a následným popravám lidí přistižených při vynášení předmětů z trosek.
    Také v samotném Brně proběhlo již po prvním americkém náletu 25. srpna 1944 zatčení tří příslušníků letecké ochranné policie (Luftschutzpolizei), kteří se pokusili ukrýt zlaté šperky nalezené v troskách vybombardovaných domů. Všichni byli odsouzeni k smrti a 31. srpna popraveni v pražské věznici na Pankráci.
    Brněnská série exekucí z dubna 1945 je však od těchto případů odlišná jednak poměrně velkým počtem popravených a pak především skutečností, že lidé zadržení v prostoru nádraží 20. dubna se ve skutečnosti žádného rabování nedopustili. Hlídkující vojáci jim totiž povolili cukr a další věci odnést, takže nutně museli mít pocit, že jednají legálně. Jejich následné zatčení bylo tedy spíše souhrou nedorozumění a nešťastných náhod. Nacistickému bezpečnostnímu aparátu však přišly tyto události vhod a pokusil se je propagačně využít ve svůj prospěch zveřejněním jmen odsouzených formou plakátů vylepovaných na veřejných místech. Účelové pozadí případů dokládá i skutečnost, že žádný z dvaceti popravených nebyl německé národnosti. Na celkový vývoj politické a vojenské situace však již represivní zákroky tohoto druhu nemohly mít žádný vliv. “ (Černý c. d.)


  • prameny, literatura

    zobrazit "Brněnský stanný soud v dubnu 1945. Geneze, vývoj a konsekvence"
    "Čestné pohřebiště účastníků odbojového hnutí na Ústředním hřbitově v Brně"


  • události

    30. 11. 1945
    Společný pohřeb obětí z Medlánek 23. 11. 1945
    Úřední exhumace obětí poprav v Medlánkách 21. 4. 1945
    Zasedání stanného soudu a poprava v Medlánkách


  • osoby

    Ignác Grégr
    německý občan, který incident vyvolal


  • objekty

    popravení v Medlánkách
    náhrobník: Vídeňská 96, skupina 56a/01


  • městská část

    Brno-střed


  • související odkazy

    mapa


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 20. 4. 2015