Encyklopedie dějin města Brna

19. 3. 1920 Brněnská premiéra filmu „Arge Nonne“ - Encyklopedie dějin města Brna - Profil události

Brněnská premiéra filmu „Arge Nonne“


  • 19. 3. 1920 


  • ulice

    náměstí Svobody


  • charakteristika

    Brněnská premiéra filmu (v českém překladu „Zlá jeptiška“) se konala v kině „Zentral“, režisérem filmu byl Arthur Holz.


  • poznámka

    Velmi zajímavou ukázku Stroblovy tvorby představuje povídka Zlá jeptiška (Die arge Nonne, 1911), odehrávající se roku 1905 v reálných historických kulisách probíhající demolice brněnských „Jezuitských kasáren“ – rozsáhlého areálu bývalé jezuitské studentské koleje, rozkládajícího se od dnešní Jezuitské ulice a kostela Nanebevzetí panny Marie až po Justiční palác na ulici Rooseveltově. Z celého komplexu se dodnes dochoval barokní portál, údajně vytvořený stavitelem Janem Křtitelem Ernou, umístěný původně mezi II. a III. nádvořím a uzavírající dnes prostor za kostelem jižně od presbytáře.
    Právě tento portál hraje v díle významnou roli; při jeho stěhování na současné místo objeví hlavní stavební inženýr Hans Anders, řídící demoliční práce na objektu, v dutině jedné ze soch plán tajné podzemní chodby, jejíž vchod je maskován starou skříní pod obrazem záhadné světice v severní sakristii jezuitského kostela. Společně s archivářem Dr. Holzbrechtem do chodby vstoupí a na jejím konci nalezne kryptu s tělesnými ostatky řádových sester Herburek, jejichž klášter se na místě kasáren skutečně dříve nacházel. Holzbrecht nato prozradí staviteli legendu o neposlušné sestře Agátě, „zlé jeptišce“. Tato žena v dobách středověku v klášteře přebývala, podzemní chodbu využívala k útěkům za svými četnými milostnými dobrodružstvími a svojí žádostivostí prý přivodila tělesnou i duševní zkázu mnoha mužům. Otevřením krypty při následných stavebních pracích se přízrak zvrhlé řeholnice probere k životu a zcela pohltí stavitelovu mysl; Anders umírá za záhadných okolností ve vězení, poté co zavraždí svoji vlastní ženu, která se v jeho očích démonu sestry Agáty stále více podobá.
    Při srovnání příběhu se skutečnými historickými reáliemi vyplynou na povrch mnohé zajímavé okolnosti, dokazující jak autorův hluboký zájem o věc, tak i pozorovací talent a kombinační schopnosti: list Südmähreblatt ze dne 17. 3. 1905 hovoří o zmizelém staviteli Eislerovi, který demolici objektu kasáren prováděl, předobrazem pro postavu Dr. Holzbrechta byl pravděpodobně brněnský historik Bertold Bretholz. Při archeologickém průzkumu lokality v devadesátých letech minulého století byly před severní sakristií kostela odkryty středověké sklepní prostory a v této sakristii se dodnes nachází obraz Umučení sv. Voršily od malíře F.A. Schefflera, jenž snad mohl být autorovi inspirací. A konečně historik Vladimír Burian zmiňuje dopis biskupa Prusinovského, datovaný 30. 10. 1569 a upozorňující na nepočestné chování jedné z řádových sester herburského kláštera.
    Dílo bylo ve své době poměrně populární a dočkalo se dokonce i filmového zpracování pod vedením režiséra Arthura Holze; brněnská premiéra se konala dne 19. 3. 1920 v kině Zentral na náměstí Svobody.

    (Informaci pro naši encyklopedii poskytl 21. 8. 2011 pan Jiří Skoupý. Děkujeme.)


  • obrazy


  • osoby

    Karl Hans Strobl
    podle povídky K. H. Strobla byl film natočen


  • stavby

    Restaurace Černohorský sklep
    náměstí Svobody 5/103
    V kině „Zentral“ se konala premiéra filmu.


  • městská část

    Brno-střed


  • související odkazy

    mapa


  • autor

    Menš


Aktualizováno: 16. 3. 2014